V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.

Jednapadesátiletá Fujimoriová, dcera někdejšího autokratického prezidenta Alberta Fujimoriho, která na nejvyšší úřad v zemi kandidovala už počtvrté, získala 50,14 procenta hlasů a nad Sánchezem zvítězila o 49 641 hlasů.

„Vyčkáme na oficiální vyhlášení JNE s velkou pokorou, opatrností a zodpovědností. Jsme stále blíže tomu, abychom vykročili na cestu k řádu a naději pro všechny Peruánce,“ napsala Fujimoriová na síti X.

Volební úřad JNE plánuje oficiálně vyhlásit vítěze až v polovině července. Sčítání se ve druhém kole voleb protáhlo na tři týdny kvůli přezkoumávání sporných hlasovacích lístků, opožděnému doručování lístků ze zahraničí i těsnému rozdílu mezi kandidáty.

Sánchez před týdnem bez předložení důkazů prohlásil, že „dochází k podvodům“, a oznámil, že odmítne volební výsledek uznat. To by mohlo vést k vleklé vnitropolitické krizi. Požádal také o zrušení tisíců hlasů odevzdaných v zahraničí, převážně pro Fujimoriovou. Volební komise však tuto žádost zamítla.

Návrat k „fujimorismu“, píše AFP

Nástup Fujimoriové do prezidentského úřadu by podle agentury AFP znamenal po čtvrt století návrat „fujimorismu“, jak bývá označován pravicově populistický a autoritářský styl jeho vlády. Fujimori byl prezidentem v letech 1990 až 2000. Kromě zlepšení hospodářské situace a ekonomických reforem dokázal také potlačit maoistickou gerilu Světlá stezka, to však často při porušování lidských práv. Jeho autoritářství a korupce nakonec vedly k jeho pádu.

Agentura Reuters píše o současném posunu Latinské Ameriky směrem doprava také poté, co v nedávných volbách v Kolumbii těsně zvítězil krajně pravicový kandidát Abelardo de la Espriella. Region podle analytiků zažívá vlnu volebních úspěchů kandidátů, kteří se profilují jako outsideři a slibují tvrdý postup proti kriminalitě i změny ekonomického kurzu.

Nový prezident v Peru by se měl ujmout úřadu 28. července a převzít vedení země, která za posledních osm let vystřídala osm hlav státu. Peruánci se vedle politické deziluze potýkají s výraznými ekonomickými nerovnostmi mezi hlavním městem a venkovem, poznamenává Reuters.

Z osmi posledních prezidentů žádný nedokončil celé funkční období. Tři byli odvoláni z funkce a jeden odstoupil po šesti dnech. Čtyři bývalí prezidenti jsou nyní ve vězení. Alberto Fujimori si odpykal 14 let za porušování lidských práv, zemřel v září 2024. Fujimoriová se od odkazu svého otce dříve distancovala, v těchto volbách však k němu už měla blíž – prezentuje se jako silná vůdkyně, která nejlépe dokáže nastolit pořádek a stabilitu v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skrývá se za protesty francouzských středoškoláků hlubší pocit rozladění v celé generaci?

Francouzští studenti středních škol účastnící se demonstrací se většinou narodili mezi lety 2008 a 2011. Během svého života byli svědky mnoha otřesů, jako je pandemie covid-19 nebo vzestup umělé inteligence.
Právě teď‌‌

„Muslimské NATO“ v akci. Pákistán poslal Saúdům vojáky, Turci zbraně

Nová vojenská aliance Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka přechází od rétoriky k akci. Islámábád už vyslal do Saúdské Arábie vojáky a Ankara poskytuje zemi ohrožené útoky proíránských džihádistů hútíů zbraně i zpravodajskou a logistickou podporu. Nasazení dalších sil však musí schválit turecký parlament. Otázka přímého zapojení spojenců z paktu z Mekky do bojů v Jemenu zůstává otevřená. Totální porážku hútíů experti neočekávají.
13:45Aktualizovánopřed 5 mminutami

Nobelovu cenu za mír získala někdejší soudkyně ICC Navi Pillayová

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Pillayová v děkovném proslovu odsoudila útoky na mezinárodní právo a varovala před návratem vlády z pozice síly. Laureátce už blahopřáli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i zástupci OSN, naopak Izrael ocenění právničky kritizuje.
10:59Aktualizovánopřed 26 mminutami

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
před 1 hhodinou

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 1 hhodinou

Rusové zabíjeli v Záporoží a v západoukrajinském Ivano-Frankivsku

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex).
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zadrželi „Rybara“. Zakladatele ruského projektu našla policie v Černé Hoře

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar, který podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
před 2 hhodinami

Státy EU schválily cenový strop povolenek pro silniční dopravu a budovy

Členské státy EU v pátek finálně schválily úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability (MSR). To má růst cen omezit. Rozhodnutí bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí dvacátým dnem po zveřejnění.
12:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.