Populismus

Žalobou hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) na ministerstvo vnitra kvůli zařazení do zprávy o extremismu za rok 2022 se bude muset znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7. Ve čtvrtek o tom rozhodl odvolací pražský městský soud, jenž zrušil původní rozsudek, který konstatoval porušení práva hnutí. Rozhodnutí obvodního soudu je podle odvolacího soudu nepřezkoumatelné, v řízení také došlo k procesním vadám.

Vítěz českých sněmovních voleb Andrej Babiš vytvořil se dvěma stranami z pravého okraje politického spektra koalici, která bude kritická k Evropské unii a další pomoci Ukrajině. Napsala to německá média poté, co ANO, SPD a Motoristé v pondělí podepsali koaliční smlouvu. „Špinavou práci“ podle nich nechal pravděpodobný příští premiér Babiš na prezidentu Petru Pavlovi.

Zvolená poslankyně Taťána Malá (ANO) věří, že příští vláda bude funkční a stabilní. Poslanec Marek Benda (ODS) se ale domnívá, že ANO „to nebude mít lehké“ a obává se „bezbřehé dávky populismu“. Podle Malé má hnutí vymyšlený stabilní rozpočet. Dle ní je také potřeba, aby si Česko vybudovalo silnou pozici v rámci Evropy. Benda věří, že to se již díky premiérovi Petru Fialovi (ODS) podařilo. Oba byli hosty Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou.

Končící premiér a lídr koalice SPOLU (ODS, TOP 09 KDU-ČSL) Petr Fiala poblahopřál hnutí ANO Andreje Babiše k volebnímu vítězství. Složit vládu na současném půdorysu podle něj nebude možné. Na tiskové konferenci ve volebním štábu řekl, že respektuje výsledek hlasování. Poděkoval všem voličům a zvlášť těm, kteří podpořili SPOLU.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

Osobní zkušenost se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která v německých předčasných parlamentních volbách podle prognóz skončila druhá a získala pro sebe historicky nejvíce hlasů, sdílel v ČT německý poslanec českého původu Antonín Brousek (nestraník za AfD). Ke vstupu do této strany ho vedl odpor k německé volné migrační politice, pak ale z AfD vystoupil mimo jiné kvůli jejím ostatním postojům, třeba vůči ruské válce na Ukrajině, právnímu státu, euru či klimatu.

Antisystémová hnutí, ale i značná část extremistických a xenofobně-populistických uskupení dlouhodobě vyjadřují podporu ruskému režimu a šíří jeho propagandu. Pomáhají tak realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě, uvedlo ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2024. Za riziko označilo ministerstvo on-line radikalizaci jednotlivců.

K výhře Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách přispěl i nezávislý kandidát Robert Kennedy mladší. Ten svoji kandidaturu v létě stáhl a podpořil právě Trumpa. K tomu, aby vůbec kandidoval, přitom přiměla i první data od společnosti experta na průzkum veřejného mínění Johna Zogbyho. Zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal se teď zeptal jeho syna Jeremyho Zogbyho, který průzkum zadal, za jaké nálady Američanů se Trump vrací do Bílého domu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve středu večer přednesl adventní projev, v němž zdůraznil, že členství v Evropské unii a NATO Českou republiku posiluje a chrání. Není podle něho náhodou, že obyvatelé mnohých dalších států hledají ochranu a pomoc právě v členských zemích těchto společenství. Zároveň ale varoval před tím, že na sociálních sítích i mimo ně sílí populisté, extremisté, a někdy dokonce i nepřátelé českého národa.

Německo zažívá politické zemětřesení poté, co se po třech letech rozpadla koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a svobodných demokratů (FDP). Podle expertů doplatila na hluboké ideologické spory. Zatímco levice chtěla silný stát, další dluhy a aktivní klimatickou politiku, FDP prosazovala jinou hospodářskou politiku včetně nižších daní, říká odborník na Německo Lukáš Novotný. Podle průzkumů by většina Němců uvítala, aby se předčasné volby konaly co nejdříve, k triumfu míří opoziční CDU/CSU.

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.

Oddělovat platy soudců a politiků není podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) správnou cestou. Platy soudců by se měly také odvíjet od toho, jak se daří tuzemské ekonomice, řekl v Otázkách Václava Moravce. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové by se platy ústavních činitelů měly navázat na minimální mzdu. Koalice navrhuje růst zhruba o sedm procent, opozice chce platy politiků zmrazit.

Nelze přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, je nutné tyto hlasy vnímat a přemýšlet, proč se to děje, řekl k výsledkům víkendových voleb do Evropského parlamentu (EP) prezident Petr Pavel. Zároveň ale věří, že se základní hodnotové směřování EU v otázkách bezpečnosti nebo demokracie po volbách nezmění.

Příčiny rozdělení společnosti v Česku i na Slovensku nevidí bývalý premiér za ODS Mirek Topolánek přímo v politicích, viní z toho lidi. Politici podle něj pouze reagují na poptávku ve společnosti, a pokud má část veřejnosti „proruský resentiment“, projeví se to i v parlamentu. O dopadu polarizace na ekonomiku i o rozdílu národních mentalit debatoval v Otázkách Václava Moravce s bývalým úřednickým premiérem Jiřím Rusnokem a exšéfem slovenské vlády Eduardem Hegerem.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice. Na Slovensku si silného lídra přálo 69 procent lidí. Výsledky průzkumu v 28 zemích světa, které jsou součástí studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), agentura Ipsos poskytla ČTK. Ukázaly také, že 58 procent populace v Česku má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

„Je zjevné, že lidé chtěli určitou míru stability, možná lepší ekonomické podmínky, že chtěli někoho čitelného a někoho, kdo hájí zájmy slovenských občanů,“ okomentoval v Událostech, komentářích místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) vítězství strany Smer–⁠SD ve víkendových volbách na Slovensku. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že Robertu Ficovi k vítězství neblahopřál, protože nesouhlasí s jeho názory.

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Sílící nedůvěra pracujících vůči zajištěným městským elitám, vzestup populismu a nacionalismu se odráží v premiéře brněnského divadla Feste. Inscenace Falešní přátelé obyčejných lidí se opírá o stejnojmennou knihu rakouského politického publicisty Roberta Misika. Zamýšlí se nad tím, co lidi vede k tomu, aby naslouchali populistickým politikům.

Platy politiků jsou svázány i s platy soudců a státních zástupců a my jsme tu opakovaně čelili hrozbě reálné, která nakonec nastala, že se soudci začali obracet na Ústavní soud, řekl v pořadu 90' ČT24 předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Dodal, že je připraven se o situaci bavit. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) poznamenala, že se situace dala řešit dohodou. Vůle vlády k řešení návrhu podle ní není žádná.

Zpráva o čtvrtečním nástupu Petra Pavla do funkce prezidenta republiky se objevila v řadě zahraničních médií. Inauguraci pozornost věnovali Slováci, Němci, ale i řada světových tiskových agentur, jejichž texty následně přebíraly další redakce. Agenturní zprávy připomínaly Pavlovo vítězství nad „populistou“ Andreje Babišem (ANO) a odchod Miloše Zemana, který dle nich rozděloval společnost. Na Zemana vzpomínaly i slovenské listy, z Hradu podle nich nyní opět bude kulturní sídlo prezidenta. Německá média označila Pavla jako prozápadního a prounijního.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v pořadu Interview ČT24 ocenil smířlivý, konstruktivní projev Petra Pavla po skončení prezidentských voleb. Do protikladu k tomu dal projev premiéra Petra Fialy (ODS), protože prý opět otevřel rány a neodpustil si poznámky o populismu a extremismu. Zároveň Vondráčka mrzí, že je narušena rovnováha ve společnosti, protože Senát, sněmovna, vláda a nyní i nový prezident jsou „jedna fronta“.