Většina Čechů chce silného lídra, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny lidí v Česku si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. V únorovém průzkumu agentury Ipsos se takto vyjádřilo 65 procent dotázaných v České republice. Na Slovensku si silného lídra přálo 69 procent lidí. Výsledky průzkumu v 28 zemích světa, které jsou součástí studie Populism in 2024 (Populismus v roce 2024), agentura Ipsos poskytla ČTK. Ukázaly také, že 58 procent populace v Česku má pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají.

„Česká společnost příliš nevěří tomu, že by politici či elity zastávali zájmy obyčejných lidí,“ uvedli autoři průzkumu. Čísla ukazující na většinovou touhu po silném lídrovi se však nijak nevymykají globálnímu průměru, který je 63 procent. Nejméně po něm volají v Německu, kde je to pouze 38 procent populace.

S výrokem, že se politická a ekonomická elita nestará o těžce pracující lidi, souhlasilo v průzkumu v Česku 63 procent lidí a na Slovensku 70 procent. Naproti tomu jen sedm procent Čechů a devět procent Slováků si myslí, že elity mají tendenci činit rozhodnutí, která jsou v nejlepším zájmu většiny lidí v jejich zemi. Nejoptimističtější jsou v tomto ohledu v Indii či Turecku, kde takto smýšlí víc než pětina obyvatel.

„Šest z deseti lidí v Česku i na Slovensku naopak potvrzuje výrok, že elity mají sklon se rozhodovat na základě vlastních zájmů a na potřebách lidí jim nezáleží,“ uvedla agentura Ipsos.

Dvě třetiny Čechů podle průzkumu míní, že je česká společnost rozvrácená a upadá, což je o něco častěji, než je globální průměr. „Při bližším pohledu na data vidíme, že se jedná i o generační rozdíly. Zatímco v nejmladší generaci (18 až 24 let) považuje společnost za rozvrácenou necelá polovina obyvatel Česka, v té nejstarší (66 a více let) je to až 72 procent,“ uvedl k tomu Michal Kormaňák z agentury Ipsos.

Součástí průzkumu byla také otázka na to, zda by lidé měli rozhodovat o nejdůležitějších politických otázkách v referendech. V Česku s tím souhlasila polovina dotázaných, na Slovensku 61 procent. Nejmenší příznivci referend jsou v Argentině, největší naopak v Indii.

V Česku se Ipsos v průzkumu mezi 9. a 16. únorem dotazoval 1213 lidí starších osmnácti let, na Slovensku bylo mezi 16. a 21. únorem 1028 respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
12:08Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoČasto netuší, že jsou v bezletové zóně. Přestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 36 mminutami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 52 mminutami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel z TOP 09

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 1 hhodinou

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 2 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
14:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 8 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.