Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN opět stalo Finsko, Česko bylo na 18. příčce, zatímco Slovensko na 45. příčce. Na opačném konci žebříčku 143 zemí skončil jako nejméně šťastná země Afghánistán a jen o málo lépe se cítí obyvatelé Libanonu, Lesotha a Sierry Leone.
Ze zprávy o štěstí ve světě (World Happiness Report) opět vyplývá, že nejspokojenější jsou obyvatelé zemí ze severní Evropy – za prvním Finskem se umístilo Dánsko, Island a Švédsko. Severskou dominanci přerušuje pátý Izrael, za ním následují Nizozemsko, Norsko a Lucembursko, a první desítku uzavírá Austrálie a Švýcarsko.
Stoupající nespokojenost mezi mladšími lidmi způsobila propad Spojených států a některých velkých západoevropských zemí: USA jsou v novém indexu štěstí na 23. příčce, zatímco loni byly patnácté, a Německo se propadlo z 16. místa na 24. příčku.
Z dalších zemí skončilo loni například Polsko na 35. místě, Maďarsko bylo 56., Rusko pak na 72. a Ukrajina na 105. pozici.
Bohatství je důležité, přiznávají výzkumníci
Každoroční Světová zpráva o štěstí vychází z údajů amerického Gallupova ústavu a je analyzována globálním týmem, který nyní vede Oxfordská univerzita. Lidé ve 143 zemích a teritoriích byli požádáni, aby ohodnotili svůj život na stupnici od nuly do deseti, přičemž deset představuje jejich nejlepší možný život. Výsledky za poslední tři roky se zprůměrují a vznikne žebříček.
Obecně lze říci, že pořadí volně koreluje s prosperitou zemí, ale zdá se, že hodnocení jednotlivců ovlivňují i další faktory, jako je průměrná délka života, sociální vazby, osobní svoboda a korupce, napsala agentura Reuters.
„Ukazatele, které nám pomáhají vysvětlit rozdíly mezi zeměmi, mají vztah k výši HDP při přepočtu na obyvatele. To nelze obejít. Bohatství je důležité, především to, jak je mezi lidmi distribuováno,“ řekl ředitel výzkumného centra Oxfordské university Jan-Emmanuel de Neve.
Pozitivní nálady výzkumníci zjišťují i otázkami, zda se lidé včera smáli, měli dobrý pocit nebo se naučili či zažili něco zajímavého. Roli hrála i spokojenost s možnostmi osobního rozvoje, uplatněním nebo životním prostředím. „Zásadní je, v čem skandinávské země skutečně vyčnívají. Jde o sociální síť a sociální výdobytky jejich společnosti. Lidé si tam věří a důvěřují institucím,“ doplnil de Neve.
Finové na škále spokojenosti od jedné do deseti volí osmičku, ani tam ale není vše zalité sluncem. V zemi právě probíhá dvoutýdenní stávka přístavních dělníků. Nelíbí se jim záměr vlády omezit oblíbené sociální benefity a umožnit snadnější propouštění zaměstnanců. V prosinci zase stávky omezily veřejnou dopravu, na přelomu ledna a února na protest proti politikám kabinetu premiéra Petteriho Orpa nepřišlo do práce třináct procent zaměstnanců.
Mladí Američané nejsou spokojeni, cítí se osamělí
Spojené státy poprvé vypadly z první dvacítky a podle analytiků se o to postaral velký pokles spokojenosti Američanů mladších 30 let. Zatímco podle celosvětového žebříčku štěstí osob ve věku 60 let a více by se Spojené státy umístily na desátém místě, samotné hodnocení života osob mladších 30 let řadí Spojené státy na 62. místo.
Tato zjištění jsou v rozporu s mnoha předchozími výzkumy blahobytu, podle nichž je štěstí nejvyšší v dětství a v raném mládí, poté klesá na nejnižší úroveň ve středním věku a následně stoupá kolem odchodu do důchodu. „Mladí lidé, zejména v Severní Americe, dnes prožívají krizi středního věku,“ řekl agentuře Reuters Jan-Emmanuel De Neve, profesor ekonomie na Oxfordské univerzitě a jeden z editorů zprávy.
Mileniálové a mladší věkové skupiny v Severní Americe zmiňovali výrazně častěji než starší věkové skupiny vlastní osamělost. De Neve řekl, že štěstí mladých lidí pravděpodobně snižuje celá řada faktorů, včetně zvýšené polarizace v sociálních otázkách, negativních aspektů sociálních médií a ekonomické nerovnosti, kvůli níž si mladí lidé mohou dovolit vlastní bydlení hůře než v minulosti.
Ačkoli je tento jev nejmarkantnější ve Spojených státech, věkové rozdíly v pocitu štěstí jsou velké také v Kanadě a Japonsku a v menší míře ve Francii, Německu a Velké Británii, které se v letošním žebříčku rovněž propadly na nižší příčky než loni.
„Musíme něco udělat s dramatickým poklesem spokojenosti mládeže v Severní Americe, západní Evropě a do určité míry i v Británii,“ uvedl de Neve.
Bývalé komunistické státy stoupají žebříčkem
Naproti tomu mezi země s největším zlepšením blahobytu patří mnohé bývalé komunistické státy ve střední a východní Evropě. Tam na rozdíl od bohatších zemí mladí lidé uvádějí výrazně lepší kvalitu života než starší lidé, často na stejné nebo lepší úrovni než v západní Evropě.
„Slovinsko, Česko a Litva se pohybují v první dvacítce a je to zásluhou jejich mladých lidí,“ dodal Jan-Emmanuel De Neve.
