Pandemie covidu zastavila více než na dva roky normální život. Nemoc sama o sobě připravila o život nejméně 6,7 milionu lidí, zpomalila světové ekonomiky a zavřela hranice. Podle nové studie ale neovlivnila štěstí lidstva.
Radost převládla i během pandemie. Češi dle průzkumu patří mezi nejšťastnější lidi na světě
Mezinárodní průzkum vycházel z rozhovorů s více než sto tisíci lidmi ve 137 zemích světa. Jeho výsledky ukazují, že ve všech zkoumaných oblastech světa je pocit kvality života výrazně vyšší než před pandemií.
Když vědci dotazované požádali, aby ohodnotili svůj život na stupnici od jedné do deseti, v průměru udělili době pandemie (tedy rokům 2020 až 2022) stejně vysoké hodnocení jako letům předcovidovým (tedy 2017 až 2019).
Výsledky vyšly v již desáté Zprávě o světovém štěstí, na níž se podílel také známý ekonom Jeffrey Sachs.
Pozitivní emoce převládly
V západních zemích byla situace o něco horší než ve zbytku světa, ale celkově byly bolest a utrpení způsobené pandemií kompenzované tím, jak se lidé o sebe dokázali postarat a také tím, jak vše dokázali sdílet mezi sebou.
Globální míra „utrpení“ klesla, překvapivě více u starších lidí než u těch mladších. Senioři sice měli v době covidu vyšší počet úmrtí, ale přesto lidé starší šedesáti let uváděli v této době větší nárůst svého štěstí než mladší.
„Je to vlastně úžasné,“ komentoval pro deník Guardian výsledky zprávy její spoluautor, ekonom John Helliwel z Univerzity Britské Kolumbie. „Lidé objevili své sousedy, snažili se být pravidelněji se zástupci jiných generací, takže pocit izolace nebyl tak velký, jak by se dalo očekávat… I během těchto těžkých let zůstaly pozitivní emoce dvakrát častější než negativní a pocity pozitivní sociální podpory dvakrát silnější než pocity osamělosti.“
Důsledky této změny chování vynucené těžkou situací a obavami ze smrti se podle něj přetavily v lepší svět. Činy každodenní laskavosti, které prokazatelně zvyšují pocit štěstí, jako je pomoc cizímu člověku, přispívání na charitu a dobrovolnictví, jsou teď nad úrovní před pandemií.
Právě tyto nehmatatelné faktory lidské sounáležitosti, které se vědě jen špatně zkoumají, měly podle studie zásadní roli.
Česko mezi dvacítkou nejšťastnějších
Pandemie zásadně nezamíchala ani tím, jak spokojené jsou jednotlivé národy. V celkovém žebříčku štěstí zůstalo na prvním místě už šestým rokem za sebou Finsko, naopak Afghánistán opět skončil na posledním místě.
Česko se umístilo mezi patnácti procenty nejšťastnějších států světa, na osmnáctém místě. Jen těsně jej předběhly státy jako Německo nebo Belgie, naopak porazilo země jako Velká Británie, Francie, Slovensko nebo Španělsko.
Výzkum ukazuje jasný a významný rozdíl mezi Západem a zbytkem světa. Patnáct z dvaceti nejšťastnějších zemí se nachází v Evropě, doplňují je USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Izrael.
Výzkum, který už dekádu vytváří společnost Gallup, také hodnotí, co konkrétně přispívá k hodnocení spokojenosti a štěstí lidí. Výsledky ukazují, že hlavními faktory ovlivňujícími štěstí jsou HDP na obyvatele, sociální podpora, průměrná délka života ve zdraví, svoboda rozhodování v životě, štědrost a také kontrola korupce.
Autoři ale upozorňují, že jejich výsledky nemusí být zcela spolehlivé, protože k některým skupinám obyvatelstva se se svými dotazníky nedokáží dostat. Jde hlavně o lidi na okraji společnosti, duševně nemocné nebo žijící v nejrůznějších ústavech nebo bez domova.
