Liduprázdná města, záchranáři v pohotovosti, operní pěvkyně za pokladnou supermarketu, nudapláž v rouškách i antirouškařské demonstrace. Režiséři Vít Klusák a Marika Pecháčková se na jaře 2020 vydali s kamerou do prázdných ulic a následující dva roky sledovali reakce české společnosti na pandemii covidu-19. Dokumentární tragikomedie Velké nic zachycuje silné příběhy i bizarní obrazy. První diváci černobíle natočený snímek zhlédli v úterý, v tuzemských kinech se začne promítat od 16. března.
Klusák a Pecháčková natočili dokument o pandemii covidu-19. Zachytili Velké nic
Víta Klusáka zastihla pandemie v době, kdy do kin uvedl dokument V síti, v němž spolu s režisérkou Bárou Chalupovou poukázali na praktiky sexuálních predátorů na internetu. Promítání na festivalech a debaty na školách ale zastavil lockdown.
„Vláda ČR povolala národ kutilů a nechala otevřít galanterie, před kterými se utvořily nekonečné fronty, a šicí stroje v domácnostech se rozjely naplno. To nás pobavilo i zvedlo ze židlí. Po chvíli váhání, zda riskovat, že nový virus přitáhneme domů, jsme se rozhodli pustit do práce na filmu o tom, jak Češi žijí i prožívají pandemii,“ popisuje Vít Klusák moment, kdy se rozhodl bezprecedentní časy v historii Česka točit.
Výsledkem podle něho není mučivá tryzna, ale snímek i přes určité teskné podtóny veselý. Filmaři se nechtěli pasovat do role soudce, spíš kamerou zachytit každodenní život ve výjimečném období. Zajímalo je, jak si česká společnost s pandemií poradila a zda pro ni nebyla v něčem i přínosem.
Zajímavější je, co vidět není
„Fascinovalo mě prázdno, které covid vyrobil. Prostor, ve kterém jsme dostali příležitost uslyšet naše vnitřní hlasy. Ty, co v každodenním shonu zametáme pod koberec. Bývá náročné si jejich vzkaz pustit k tělu a nám najednou spadla do klína možnost je vnímat na kolektivní úrovni. Filmem jsem chtěla tomu NIC postavit pomník. Zarámovat covidovou zkušenost jinak než jako dobu temna,“ dodává spolurežisérka a také Klusákova životní partnerka Marika Pecháčková.
Vít Klusák doufal, že jeho partnerka udělá z natočeného materiálu niternější film, protože ji „víc zajímá, co ve filmu není vidět, než co je“. Pecháčková je autorkou snímku Smilovice o vnitřním „populárním fašismu“ v malé vesnici, kam přijedou imigranti, nebo intimního dokumentu Vnitroblok natáčeném na jednom prázdném pražském dvorku propojujícím obyvatele okolních bytů.
Klusák a Pecháčková uvedli v premiéře dokument o pandemii (zdroj: ČT24)
Natočeno černobíle
Dokument Velké nic je natočen černobíle a širokoúhle. Utlumením barev tvůrci reagovali na přetékající obrazy pandemické reality. „Aby náš snímek nevypadal jako publicistika nebo zpravodajství, ale na první pohled jako náš osobní až osobitý pohled na tu událost,“ dodává Klusák.
Vedle každodenních obrazů je průvodcem Velkým nic i filmař Karel Vachek. „Inteligence bytí na nás tímhle způsobem promluvila. A kdybychom byli chytřejší, tak na nás nemusí mluvit tímhle hrubým způsobem. A o tom to je, ten koronavirus,“ říká ve filmu.
Vít Klusák dodává, že na dosavadních projekcích Velkého nic se lidé překvapivě často smáli. Nebyl to ale podle něho výsměch nebo pobavení nad někým druhým, ale smích, který vede k promýšlení podstaty věcí.
Trailer k dokumentu Velké nic (zdroj: ČT24)