Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu
13 minut
Úsvit atomového věku: Probuzený obr
Těsně před začátkem druhé světové války se vědcům podařilo zdánlivě nemyslitelné – rozštěpili atom. Také si uvědomili, že se tím otevírají obrovské možnosti i hrozby. Zvlášť, když k hlavnímu objevu došlo v nacistickém Německu. Proto se uprchlíci před Hitlerem ze všech sil snažili zapojit do výzkumu jaderné bomby Spojené státy. Jako pojistku, kdyby uspěli nacisté. Snažili se probudit spícího obra.
Američané se podle profesora Michaela D. Gordina, historika z Princetonské univerzity, opravdu německé cesty k jádru obávali. „Zpočátku to nešlo říct moc konkrétně, protože nebylo vůbec jasné, jestli tento objev bude možné proměnit v použitelný zdroj energie nebo výbušninu – pokud tedy vůbec bude možné ho nějak ovládat a měřit. Ale jinak si hned uvědomili, a to opravdu během pár minut, že tohle za splnění určitých fyzikálních podmínek může být použitelné pro výbušninu,“ shrnul vědec pro Českou televizi v podcastu Úsvit atomového věku.
Poslechněte si celý pořad v podobě podcastu:
„A tak skoro hned začne intenzivní komunikace, co by tento objev mohl znamenat a k jakým opatřením by kdo měl přistoupit, aby fyzikální podmínky, za kterých by to šlo, zjistil a poté přišel s protiopatřeními pro případ, že by se nacisté rozhodli po této cestě jít,“ dodal.
„Na to jsem ani nepomyslel“
Vědci pochopili velmi rychle, co se právě děje a jaký je potenciál štěpení jádra pro velmoc, která už tehdy ovládla Československo a netajila se expanzivními plány do budoucna. Ale jak tyto informace dodat politikům, aby zpráva nebyla veřejná a nevyděsila veřejnost, ale aby se ji zároveň dozvěděli ti, kdo doopravdy rozhodují? Vzal to na sebe Albert Einstein. V dopise, který vytvořil s dalším fyzikem, židovským vědcem maďarského původu Leó Szilárdem.
Když Leó Szilárd a Eugene Paul Wigner Einsteina oslovili, pokusili se mu vysvětlit, do jaké situace se svět dostal a jak blízko může být Německo vzniku zbraně, před níž není obrany. Einstein tehdy údajně odpověděl velmi vyděšeně: „Na to jsem ani nepomyslel.“
Einsteinova popularita už byla v té době taková, že mu tehdejší americký prezident Franklin Delano Roosevelt byl ochotný naslouchat – na rozdíl od méně známých „opravdových“ autorů myšlenky, tedy výše uvedeného Szilárda , který předtím téma konzultoval s dalšími maďarsko-židovskými fyziky Edwardem Tellerem a Wignerem.
Dopis napsal Einstein německy, Szilárd ho nechal přepsat do angličtiny a na začátku srpna roku 1939 jej nechali skrze další přátele doručit prezidentovi. „První návrh Einstein diktoval Wignerovi po telefonu do Princetonu, pak se několikrát přepisovalo, a nakonec měli psaní hotové na začátku srpna 1939. Pak se muselo dostat k Alexandru Sachsovi a ten měl dopis předat prezidentu Rooseveltovi na začátku září 1939,“ popsal Gordin.
„V průběhu posledních čtyř měsíců se díky práci Joliota ve Francii i Fermiho a Szilárda v Americe ukázalo, že je možné ve velkém množství uranu spustit řetězovou jadernou reakci, při níž by vzniklo obrovské množství energie a velké množství nových prvků podobných radiu. Nyní se zdá být téměř jisté, že by toho mohlo být dosaženo v blízké budoucnosti.“
„Tento nový jev by také vedl ke konstrukci bomb a je možné, – i když mnohem méně jisté – že by tak mohly být zkonstruovány extrémně výkonné bomby nového typu. Jediná bomba tohoto typu, přepravovaná na lodi a odpálená v přístavu, by mohla velmi dobře zničit celý přístav i s částí okolního území. Takové bomby by se však mohly ukázat jako příliš těžké pro leteckou přepravu.“
Zdroj: Web Archive
Sci-fi zbraň
Dopis byl sice plný pravopisných chyb, přesto působil velmi přesvědčivě. Americká administrativa už o hrozbě atomu v německých rukách věděla od Enrica Fermiho, ten ji ale podceňoval. Prezident se proto rozhodl autory listu přijmout osobně, a to na podzim. „Jenže přesně tehdy Německo napadlo Polsko, a to schůzku o několik týdnů zdrželo,“ doplňuje vědec.
„Asi si umíte představit, jak by to probíhalo dnes nebo kdykoli jindy, kdyby za vámi přišel váš přítel, finančník a předal vám dopis, kterému sám nerozuměl a který byl o nějaké sci-fi zbrani, o které si nikdo nemyslel, že by vůbec byla sestrojitelná,“ přiblížil Gordin.
„Nějakou dobu trvalo, než ho přesvědčil. To, že dopis psal Einstein, bylo velmi důležité. Jednak pro jeho pověst, za druhé pro jeho postavení coby uprchlíka přesně z té země, která mu naháněla strach. A také uvedl velmi dobré důvody – geopolitické důvody – proč by v této věci Němci mohli mít náskok.“
Argument Československem
Už v dopise zazněl i klíčový argument, který se týkal Československa. „Pokud vím, Německo doopravdy zastavilo prodej uranu z československých dolů, které převzalo. To, že přikročilo k tak brzkým opatřením, lze snad pochopit z toho důvodu, že syn německého náměstka ministra zahraničí von Weizsäckera působí v Kaiser-Wilhelm-Institutu v Berlíně, kde se nyní opakují některé americké pokusy s uranem,“ varoval Einstein.
Tyto argumenty na americkou vládu zabraly. „Krátce poté, co se k Rooseveltovi dopis dostal, zahájil první výzkum vojenského využití uranu. Je to možné? A pokud ano, jak nebezpečné by to mohlo být?“ nastiňuje Gordin.
Tehdy ale ještě nešlo o projekt Manhattan – bylo to koncem roku 1939 a projekt Manhattan odstartoval až na začátku roku 1942.