Franklin Delano Roosevelt

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Americký prezident Joe Biden už vybavil Oválnou pracovnu novými dekoracemi. Na úpravy ostře sledovaného prostoru měli zaměstnanci Bílého domu jen několik hodin. Nový šéf je vyslal do depozitáře. Vrátily se závěsy z doby Billa Clintona a z jeho éry pochází i modrý koberec, jenž nahradil béžový Donalda Trumpa.

S rozvojem aviatiky a technickým pokrokem lákala vzrušující, ale nebezpečná disciplína na oblohu řadu dobrodruhů. Předháněli se v rychlosti, s jakou létali mezi vzdálenými cíli, a fascinovaná veřejnost je na zemi vítala s nadšením. „Po dobrodružství toužím víc než po čemkoliv jiném,“ svěřila se i pilotka Amy Johnsonová, která sama dosáhla řady odvážných prvenství. Letadlem obletěla vzdálené kouty světa. Zemřela ale před 80 lety, 5. ledna 1941, při havárii v rodném Spojeném království. Její tělo se nikdy nenašlo, a i díky tomu vznikla o jejích posledních chvílích řada spikleneckých teorií.

Prestižní časopis Time zveřejnil osobnost (respektive osobnosti) roku 2020. Redakce amerického periodika vybrala dvojici: nastupující prezidentský tandem Joea Bidena a Kamalu Harrisovou. Poprvé v historii tak magazín vedle americké hlavy státu, byť nastupující, vybral i jeho viceprezidenta. Editor Time Edward Felsenthal k výběru uvedl, že oba prokázali, že „síla empatie je větší než zuřivost rozdělení.“

Tradice, která sahá až k Georgi Washingtonovi. Tradice, které se přidrželo třicet z celkem pětačtyřiceti amerických prezidentů. Tradice, kterou po bezmála dvou stoletích přerušil jen Donald Trump. Tradice, která stanoví, že pán Bílého domu své sídlo sdílí se svým domácím mazlíčkem. V současnosti nejčastěji psem či kočkou. Někdy oběma. Tradice, na kterou teď naváže zvolený prezident Joe Biden.

Porážka nacistického Německa v květnu 1945 postavila členy protihitlerovské koalice před nutnost nalézt shodu na uspořádání poměrů v poválečné Evropě. Nejvyšší představitelé USA, Británie a Ruska jednali o budoucnosti kontinentu už během války na konferencích v Teheránu a Jaltě. Potřetí se sešli 17. července 1945 v německé Postupimi.

Krize vyvolaná pandemií nemoci covid-19 je podle britského premiéra Borise Johnsona pro jeho zemi katastrofou. V rozhlasové stanici Times Radio v pondělí ministerský předseda slíbil „rooseveltovskou“ podporu pro britskou ekonomiku s tím, že návrat k úsporným programům by byla chyba.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

„Situace se už nezhoršuje, protože je otázka, jestli může být horší,“ až k tomuto stavu věcí podle sociologa Jaromíra Volka dospěla komunikace Pražského hradu skrz česká média. Co ale na Miloši Zemanovi oceňuje, je jeho mediální obratnost. Ze tří polistopadových politiků umí přes novináře oslovit nejvíc lidí, i ty, kteří s ním nesouhlasí. Proto bude chtít podle Volka hlava státu v pravidelných rozhovorech pokračovat. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Otázkou, zda mohli spojenci zachránit tisíce Židů bombardováním nacistických vyhlazovacích táborů, se zabývá nový dokumentární film. Snímek s názvem 1944: Bomby na Osvětim? mohou diváci spatřit krátce před 75. výročím osvobození tohoto tábora. Televizní stanice Arte jej odvysílá v úterý, informovala agentura DPA.

Před pětasedmdesáti lety se ztratil švédský diplomat Raoul Wallenberg, který v Maďarsku před nacisty zachránil možná až sto tisíc Židů. Přežil Hitlera a jeho vládu, ale osvobození sovětskou Rudou armádou se pro něj stalo osudným – 17. ledna 1945 byl zatčen v Budapešti sovětskou kontrarozvědkou a od té doby ho už nikdo nespatřil.

Druhá světová válka se chýlila ke konci, Rudá armáda postupovala Evropou z východu, na Západě operovali Američané a Britové a na sovětském Krymu se sešli nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Ambice amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, britského ministerského předsedy Winstona Churchilla a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina nebyly malé: projednat budoucnost světa. Od zahájení jaltské konference uplynulo 4. února čtyřiasedmdesát let.