Desítky nobelistů brojí proti Kennedymu v čele resortu zdravotnictví USA

Nahrávám video
Události: Nominace Kennedyho na ministra zdravotnictví
Zdroj: ČT24

Robert Kennedy mladší, který by se měl podle zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa stát ministrem zdravotnictví, se snaží před očekávaným potvrzovacím slyšením získat podporu amerických senátorů. Téměř osmdesát nositelů Nobelovy ceny za chemii, lékařství nebo fyziku ale Trumpa vyzvalo, aby Kennedyho ministrem nejmenoval. Důvodem je například to, že šíří konspirační teorie o údajné škodlivosti očkování.

Před dvěma lety byl Kennedy mladší jedním z vůdců protestů vůči opatřením proti šíření koronaviru – odmítal především povinné očkování. V tu chvíli si Jeremy Zogby z agentury pro výzkum veřejného mínění nechal zadat průzkum o tom, koho považují Američané za hrdinu.

„On vyšel v tom seznamu na prvním místě. Před papežem, Barackem Obamou, Donaldem Trumpem. Pro 46 procent veřejnosti je hrdinou. Naše rodiny se znají. Poslal jsem mu to a řekl, že by ho to mohlo zajímat,“ uvedl Zogby.

Kontroverzní názory

Kennedy jako synovec zastřeleného prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho poté vstoupil do prezidentské kampaně. I když byla neúspěšná, svou podporou následně dopomohl Trumpovi k vítězství. „Tam hraje Kennedy svoji roli. Má tu moc populisty vzedmout vlny,“ podotkl Zogby.

Jako ministra zdravotnictví si Kennedyho přeje přes šedesát procent republikánských voličů. Ten slibuje, že zlepší kvalitu tamních potravin po vzoru Evropské unie. Obavy však vyvolávají jeho postoje k vakcínám – loni v červenci se nechal slyšet, že „neexistuje žádná vakcína, která by byla efektivní a účinná“.

Kennedyho kontroverzní názory z minulosti nyní vyvolávají pozornost u americké veřejnosti a zároveň i ostrou kritiku, zvláště když má být příštím ministrem zdravotnictví.

Očkování proti obrně

Přesně před sedmdesáti lety začalo v Americe také masové očkování proti obrně pod patronátem tehdejšího prezidenta Franklina Roosevelta, který nákazu sám prodělal. Zákeřnou nemoc se poté podařilo vymýtit. Syn vynálezce vakcíny proti obrně Peter Salk odmítá veškeré Kennedyho pochyby o bezpečnosti očkovacích látek. „Chtěl bych vyzvat všechny, aby své děti nechali očkovat. Nejen proti obrně, ale taky dalším dětským nemocem,“ naléhá.

Kennedyho poradcem je přitom i právník, který po americké vládě žádal zákaz jedné z vakcín proti obrně. I proto po silné kritice Trump i jeho kandidát ujistili, že z lékařských ordinací tato vakcína nezmizí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...