Samosprávy neočekávají, že by se před podzimními volbami podařilo prosadit změnu rozpočtového určení daní, která by zvýhodňovala obce, jež vytvářejí příznivé podmínky pro podnikání. Budou jednat s politickými stranami, aby bylo možné takovou změnu přijmout po volbách, řekl předseda Svazu měst a obcí (SMO) František Lukl (STAN) po jednání se zástupci vlády. Ti uvedli, že nemají k úpravě výhrady, pokud bude neutrální vůči státnímu rozpočtu.
Podle Lukla se na zvýšení podílu na daních pro obce, které podporují podnikání, shodují představitelé všech velikostí měst a obcí. Vzhledem k termínu voleb a k jednání sněmovny ale SMO neočekává, že by se změnu podařilo schválit ve funkčním období této vlády. „O to větší bude snaha přesvědčit strany, aby si to daly do předvolebních programů,“ sdělil Lukl. Zdůraznil přitom, že téma je apolitické a nemá dopad na státní rozpočet.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zdůraznil, že změna by se týkala pouze rozdělení peněz mezi jednotlivé obce. „Bylo by to dobré, jsou tu státy jako Německo, které mají přímou provazbu daňových příjmů navázanou na hospodářský růst dané obce,“ řekl ministr. „Návrh zvýhodnění těch, kteří mají dobré podmínky pro zaměstnávání, vytváří podmínky pro průmyslové a obchodní aktivity, by byl rozpočtově neutrální,“ dodal.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) možné schválení změny před volbami nevyloučil, bylo by ale podle něj nutné, aby se na ní shodly vláda i opozice. Za vládní prioritu nicméně více než tuto úpravu považuje přesun financování nepedagogických pracovníků ve školství ze státu na obce a kraje a s tím související převod peněz v rámci rozpočtového určení daní. Věří tomu, že se v dubnu podaří v dolní komoře dokončit třetí čtení školského zákona, který úpravu obsahuje.
Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová poznamenala, že „koalice má ve sněmovně většinu“ a „cokoliv vždy chtěla, tak si prosadila“.
Lukl v souvislosti s převodem financování nepedagogických pracovníků uvítal, že se tak stane až od 1. ledna 2026. Vláda původně usilovala o změnu od letošního září. SMO ale podle něj bude chtít od kabinetu vědět, jaké budou finanční dopady úpravy v delším časovém horizontu. „Víme, jaké budou dopady na příští rok, ale ne střednědobě,“ upozornil.
Kritika Národní rozpočtové rady
Obce v loňském roce vykázaly druhý nejvyšší přebytek v historii, konkrétně přes jednačtyřicet miliard korun. Další rok v řadě rostly také jejich obnosy na účtech. Ministerstvo financí mluví o nevyužitém investičním potenciálu a hospodaření samospráv kritizuje i Národní rozpočtová rada (NRR).
„Když si já jakožto daňový poplatník budu chtít koupit byt nebo dům, tak si vezmu hypotéku. Namísto toho mi ale stát část výplaty vezme, předá ji obcím a ty si to ‚strčí pod polštář‘,“ podotkl analytik NRR Roman Kalabiška.
„Praha má před sebou dokončování okruhu, což je investice, která všechny tyto volné peníze zlikviduje,“ namítl primátor hlavního města Bohuslav Svoboda (ODS).
Proti kritice se ohradil i předseda SMO Lukl a namítl, že peníze obce šetří kvůli budoucím investicím do infrastruktury. Ministerstvo financí podle Beka nabídlo obcím konzultace, jak tyto volné prostředky lépe zhodnocovat.
