Samospráva

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

V Česku stále není dostatek dostupného bydlení. Vláda chce proto výstavbu nových bytů podpořit osmi miliardami korun. Peníze mají získat hlavně obce, které svépomocí budují nájemní bydlení jen těžko. S bytovou krizí má pomoci také speciální zákon o dostupném bydlení. Cílit má hlavně na lidi z nízkopříjmových rodin. Ministři se na něm ale zatím neshodli.

Obce budou usilovat o změnu v plánované změně rozdělení peněz ze sdílených daní. Tvrdí, že novela, která má přinést více peněz krajům, naopak připraví o prostředky některé radnice. Sdružení místních samospráv se obrátilo s otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), vážné výhrady má i Svaz měst a obcí. Většina krajů naopak novelu, která prošla vládou, podporuje. Ministr financí a někdejší primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS) si od změny slibuje spravedlivější systém rozdělování daňových výnosů.

Mezi lety 2014 až 2023 obdrželo Česko od Evropské unie (EU) 1,2 bilionu korun. Vedle těchto dotací získalo také podporu ze Strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti, pak také dotace pro zemědělství v rámci prvního a druhého pilíře. Získalo také dotace z Nástroje pro obnovu a oživení. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF, která vycházela z portálu DotaceEU. Nejvíce se na čerpání dotací z programů EU v daném období podílely územní samosprávy, přes pětinu objemu pak získaly obchodní společnosti.

Většina krajů chce letošní rok více investovat – do škol, nemocnic nebo silnic. Celkem se správy krajů chystají vynaložit přes 64 miliard korun. Souběžně s tím finišují debaty o dělení daní mezi stát a samosprávy, možné úpravy by totiž mohly přinést hejtmanům další peníze. Pokud současný systém nedozná změn, zvažuje Středočeský kraj ústavní stížnost.

Platy nepedagogických pracovníků ve školství už na řadě míst klesly pod hranici životního minima. Resort proto hledá řešení, jak peníze dorovnat. Do budoucna ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvažuje o tom, že by takovou povinnost převzali zřizovatelé škol.

Olomoucký krajský soud znovu otevřel kauzu Vidkun, ve které jsou obžalováni bývalý olomoucký policejní náměstek Karel Kadlec, vlivný podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). V červenci 2021 je soud potrestal podmíněnými a peněžitými tresty, kauzu mu však vrátil vrchní soud. Jediným svědkem je šéf hospodářské kriminální služby Radek Petrůj, který byl obžaloby už dříve zproštěn. Žalobce v úterý navrhl obžalovaným přísnější právní kvalifikaci. Podle něj šlo o masivní únik informací z trestních řízení. U Kadlece žádá, aby ho soud potrestal i za přijetí úplatku, kde je sazba pět až 12 let vězení.

Souostroví Orkneje by mohlo opustit Spojené království a stát se samosprávným územím Norska. Píše o tom BBC nebo The Guardian poté, co se tamní rada rozhodla prozkoumat „alternativní formy správy“, které by ostrovům u severního pobřeží Skotska umožnily získat více ekonomických příležitostí. Jednou z možností je i změna právního postavení v rámci Británie.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Izraelská armáda zadržela při raziích v noci na sobotu na okupovaném Západním břehu Jordánu devatenáct bojovníků teroristické skupiny Islámský džihád. Informovala o tom agentura Reuters. Boje, které ukončily více než rok relativního klidu podél hranice, trvají druhý den. Izraelská armáda v noci na sobotu pokračovala v náletech v Pásmu Gazy a palestinští ozbrojenci odpalovali rakety na izraelská města. Konfliktu předcházelo několikadenní napětí po zatčení vysoce postaveného palestinského radikála na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil dvoudenní návštěvu Hongkongu, který si připomíná čtvrtstoletí od návratu bývalé britské kolonie pod čínskou správu. Je to první cesta čínské hlavy státu za hranice pevninské Číny od počátku pandemie nemoci covid-19, do Hongkongu se Si vrací po pěti letech, informuje web South China Morning Post. V pátek bude čínský prezident přítomen inauguraci Johna Leeho do funkce nového správce tohoto území. Lee jako bývalý šéf hongkongských bezpečnostních složek dohlížel na potlačení prodemokratického hnutí v Hongkongu v roce 2019.

Premiér Petr Fiala (ODS) a další členové koaliční vlády v Hrzánském paláci v Praze poprvé od svého jmenování zasedli k jednání s hejtmany. V plánu měli hovořit o fungování spolupráce krajských samospráv i o změně stavebního zákona. V souvislosti s přípravou státního rozpočtu bylo tématem i financování oprav silnic nižších tříd či organizace letecké záchranné služby. Fiala se vyjádřil i k napětí na hranicích Ruska a Ukrajiny.

Malá privatizace se v jihočeském historickém městě setkala před třemi dekádami s velkým zájmem. Noví majitelé obchodů a dalších provozoven služeb přizpůsobili nabídku očekávanému rozkvětu turismu. Jak na tyto změny reagovali místní občané a jak se o jejich zájmy zasazovali krumlovští radní?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Ústavní soud (ÚS) zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny sedmnácti senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás oznámil, že se hlavní palestinské frakce dohodly na odložení parlamentních voleb. Krok zdůvodnil nejistotou, zda Izrael umožní hlasování ve východním Jeruzalémě, informovaly agentury AP a Reuters. Za rozhodnutím může být kromě postoje Izraele i to, že odklad působí výhodně pro samosprávu a jejího předsedu Abbáse. Jeho strana Fatah by totiž podle průzkumů ve volbách prohrála.

Poslanci se měli na začínající prosincové schůzi dolní komory zabývat předlohami, které jim vrátil Senát. V rámci novely o zavedení paušální daně pro živnostníky už souhlasili se zvýšením příjmů pro samosprávy a postavili se proti návrhu horní komory na odklady odpadové legislativy. Odmítli také návrh senátorů na změny zákona proti praní špinavých peněz.

Kraje, země, regiony nebo okresy? Vzniknou kraje tři, nebo jich bude třeba sedmadvacet? O podobě vyšších územních samosprávných celků se vedly dlouhé politické diskuse. První krajská zastupitelstva proto poprvé zasedla až v roce 2001.

Předseda české vlády Petr Pithart promluvil o chystané změně ústavního zákona, která povede ke zrušení národních výborů a umožní komunální volby do zastupitelstev měst a obcí. Vyjádřil se také k nařčení z toho, že představitelé polistopadového režimu požívají stejně nepřiměřených výhod, jaké si dopřávala vláda předlistopadová totalitní.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Karlovy Vary obnovily tradici holdu svému zakladateli Karlu IV. Slavnostní události se zúčastnil tehdejší předseda české vlády Petr Pithart, který hovořil o potřebě obnovit samosprávu měst.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.