Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.
Polská vláda nyní otočila, a i když předtím podporovala jednotlivé samosprávy v diskriminačním jednání se sexuálními menšinami, nyní říká, že by jejich práva měly respektovat. Evropská unie totiž pohrozila, že pokud nebude Polsko dodržovat evropské hodnoty, k čemu se zavázalo, mohlo by přijít o finanční podporu.
„Přála bych si, aby to tak nebylo, ty peníze, na které saháme, jsou evropských daňových poplatníků, saháme na své vlastní peníze. V Polsku je demokracie, nebudu jejich obhájce, ale Evropská unie si na Polsku možná zkouší něco, co pak bude zkoušet na další země,“ myslí si Kateřina Konečná (KSČM).
Podle europoslankyně vedení Evropské unie odlišně kritizuje nové členské státy a ty, které jsou v Unii již dlouho. „Neslyšela jsem apel Bruselu, aby se v Katalánsku zacházelo s politickými vězni normálněji,“ argumentuje Konečná. Používání finančních sankcí je podle ní velmi nebezpečné. Nechce, aby se to obrátilo proti Česku.
Podle Stanislava Polčáka (STAN) změna postoje polské vlády ukazuje, že nástroj zkrácení finančních prostředků musí být nejen na papíře, ale i reálný. Polsko se zavázalo svým vstupem do Unie k dodržování hodnot, jako je rovnost před zákonem nebo ochrana menšin. „Jestliže Polsko není schopno dodržovat tyto základní hodnoty, tak to ohrožuje každého z nás,“ myslí si Polčák.
„Pokud nemáte jistotu, že váš případ bude polský soud řešit nestranně, tak se koncept Evropské unie může zhroutit jako domeček z karet,“ předpokládá Polčák. Právě proto je podle něj důležité společné hodnoty hájit i pro nás.
Dodržování právního státu
Podle výzkumů Eurobarometru ze srpna 2021 si dodržování zásad právního státu v návaznosti na vyplácení dotací přeje většina jak Čechů, tak obyvatel Evropské unie. „Nemáme vydefinováno, co ten právní stát má být, pojďme se bavit o tom, co je to právní stát, vadí mi nekonzistentnost Evropské unie,“ opakuje Konečná.
Rozhodně musí být rovnost, shoduje se Polčák s Konečnou na problematickém rozdílném posuzování starých a nových států v Unii. „Chci odmítnout tezi, že principy právního státu nejsou definované,“ konstatoval ale Polčák. Argumentuje například tím, že Rada Evropy postupovala vůči Polsku podobně a také hájila právní stát.
Polčák kritizuje Polsko například za to, že stíhá soudce kvůli tomu, že umožnili jednání před médii nebo aplikují evropské normy. To odsuzuje i Konečná.
Hrozba pro Česko
Evropská komise (EK) schválila český národní plán obnovy, který zemi otevře cestu ke 180 miliardám korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie. EK ale v souvislosti s čerpáním dotací zmínila podmínku. Tuzemské úřady budou muset zabránit možnému střetu zájmů, aby mohla země inkasovat všechny peníze.
„Je jednoznačně reálná a ohrožuje čerpání všech evropských fondů v České republice,“ varuje před podmínkou a možnou aplikací na střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO) Polčák. Česká vláda a premiér Babiš si podle něj berou za rukojmí obce, podnikatele nebo vědecké ústavy, protože hrozí pozastavení plateb.
Konečná kritizuje české poslance, kteří podle ní měli změnit zákon o střetu zájmů, aby se více vztahoval i na premiéra Babiše. „Nebudu hájit pana premiéra, ale dostali jsme se do situace, kdy po volbách nemusí být nová vláda a nebudeme moci výtky opravit, a tudíž přijdeme o peníze,“ varuje Konečná.
