Eurobarometr

Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie (EU) měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo mimo jiné jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.

Češi už dvacet let mohou využívat benefitů, které jim plynou ze členství v Evropské unii. Mnohé z nich jim umožňují snazší cestování a poznávání ostatních členských států či příležitosti v podnikání. Hlavně ve světle rusko-ukrajinské války ale roste i význam společné obrany a bezpečnosti.

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Vyváženost stravy podle průzkumu společnosti Edenred řeší 62 procent Čechů, v Evropě jsou to více než tři čtvrtiny. Většina lidí si přitom myslí, že dokáže rozeznat zdravé jídlo od nezdravého, často se ale prý mýlí. Informace v pondělí zazněly na tiskové konferenci Hospodářské komory ČR. Podle odborníků se špatnou stravou souvisí až čtvrtina úmrtí, náklady související s léčbou obezity přitom tvoří až desetinu výdajů na zdravotnictví. Obézní je údajně necelá pětina Čechů, nadváhou prý trpí až tři čtvrtiny populace.

V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, které v pátek zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Češi patří v rámci Evropské unie k národům, které nejpozitivněji hodnotí vzájemnou solidaritu členských zemí v době pandemie nemoci covid-19. Negativněji než většina dalších vidí Češi vývoj ve své vlastní zemi. Vyplývá to z unijního průzkumu Eurobarometr, který zveřejnil Evropský parlament. Podle měření nevládní organizace GlobSec Češi v regionu střední a východní Evropy patřili k největším kritikům své vlády v souvislosti s pandemií.

Češi věří vládě své země nejméně ze všech obyvatel zemí Evropské unie. Ve zveřejněné národní zprávě z unijního průzkumu Eurobarometr o tom informovalo zastoupení Evropské komise v ČR. Podíl obyvatel Česka, kteří důvěřují tuzemské vládě, meziročně klesl podle průzkumu ze 40 na 19 procent. Důvěra Čechů v EU naopak stoupla z 39 procent na aktuálních 48 procent, což je nejvíce od roku 2013. V celé EU důvěřuje Unii 49 procent obyvatel.

Energetické štítky, které značí energetickou účinnost na elektrospotřebičích, se od začátku března změní. Nové značení bude jednodušší a přehlednější, shodli se řečníci páteční on-line tiskové konference, na které úpravu představili. Změna se dotkne bílého zboží –⁠ například praček, chladniček nebo myček nádobí, ale také televizorů a monitorů.

V Evropě přibývá nenávisti vůči sexuálním menšinám a v prosazování rovného přístupu k nim v posledních letech nenastal pokrok. Naopak se objevují pokusy o omezování dosažených práv. Na mezinárodní konferenci o situaci leseb, gayů, bisexuálů, translidí a intersexuálů (LGBTI) v Praze to řekla Katrin Hugendubelová z vedení organizace ILGA-Europe, která zastřešuje na šest set spolků a uskupení z 54 zemí Evropy a střední Asie. Podle aktivistů se zhoršuje situace například v Maďarsku či Polsku, ale i v dalších státech.