Vyváženost stravy podle průzkumu společnosti Edenred řeší 62 procent Čechů, v Evropě jsou to více než tři čtvrtiny. Většina lidí si přitom myslí, že dokáže rozeznat zdravé jídlo od nezdravého, často se ale prý mýlí. Informace v pondělí zazněly na tiskové konferenci Hospodářské komory ČR. Podle odborníků se špatnou stravou souvisí až čtvrtina úmrtí, náklady související s léčbou obezity přitom tvoří až desetinu výdajů na zdravotnictví. Obézní je údajně necelá pětina Čechů, nadváhou prý trpí až tři čtvrtiny populace.
Lidé v průzkumu uváděli, že nejčastěji snídají mléčné výrobky, džem, cereálie nebo vejce. Asi pětina z nich vůbec nesnídá. Většina zároveň preferuje teplý oběd, podle odpovědí ho nejčastěji tvoří těstoviny, rýže nebo brambory a kuřecí maso, méně často vepřové maso či polévky.
Češi dle průzkumu jedí večeře častěji studené než teplé. Sedmdesát procent tázaných v této souvislosti uvádělo zeleninu, 53 procent uzeniny a 47 procent slané pečivo.
Lidé zmínili, že k snídani mají nejčastěji kávu, k ostatním jídlům vodu. Alkoholické pivo pije k obědu šestnáct procent lidí, čtyřicet procent lidí k večeři a k tomu samému jídlu 49 procent přidá víno, vyplývá z dotazování.
V průzkumu odpovídalo přes 4600 držitelů stravenkových karet.
Rizikovost nezdravé stravy
Podle Elišky Selinger ze Státního zdravotního ústavu čerstvá státem sbíraná data k dispozici nejsou. Průzkumy podle ní může ovlivňovat fakt, že lidé odpovídají podle toho, jaké odpovědi považují za „správné“. „Situace tak může být ještě horší, než uvádějí,“ podotkla.
Podle šetření Eurobarometr například 48 procent Čechů uvedlo, že denně nesní ani jednu porci zeleniny. Doporučených je přitom nejméně pět porcí. Odborníci se shodují, že nezdravá strava je v současné době největším rizikovým faktorem. V podílu na nemocech a úmrtích předstihla i kouření.
Selinger doplnila, že není možné špatné stravovací návyky dohnat pohybem. Podle ní hraje zásadní roli i prostředí, na jaké jídlo si člověk zvykl v dětství nebo jaké pokrmy jedl ve školní jídelně. „Je načase si přiznat, že pouze individuálně edukovat nestačí,“ dodala. Stejná stravovací doporučení podle ní platí už od padesátých let dvacátého století a lidé je znají, ale nedodržují.
Při výběru jídla hraje roli i jeho cena. Téměř šedesát procent lidí v průzkumu uvedlo, že pokud budou jejich náklady dál růst, omezí nákup jídla. Češi ale za stravu utratí méně než lidé v okolních zemích, a to nejčastěji dvacet nebo třicet procent svého měsíčního příjmu. „Vlivem různých socioekonomických faktorů se čeští strávníci často odbývají a volí snadno dostupná, ale nezdravá jídla. Důvody, které rozhodují, jsou především cena a čas,“ uvedla členka vedení společnosti Edenred Aneta Martišková.
