Pětina lidí ve věku 24 až 35 let ignoruje preventivní prohlídky u lékaře, více než polovina nesleduje svůj zdravotní stav třeba měřením tlaku, čtvrtina lidí kouří a s alkoholem také Češi nešetří, takové zjištění přinesl průzkum Focus Agency v rámci projektu Aktivně a zdravě. Přitom jak potvrdila webu ČT24 dietoložka Karolína Hlavatá, lidé často hledají zázraky, a přitom je mají před očima – a to platí i o zdravém životním stylu.
Pohyb funguje jako přirozené a velmi účinné antidepresivum, radí dietoložka
Výsledky průzkumu nevyznívají příliš pozitivně…
Ano. Ale je také pravda, že lidé si už dobře uvědomují, že zdraví je ovlivněno charakterem stravování i pravidelným pohybem. Nicméně celá polovina z nich nesportuje ani necvičí. A tomu odpovídá také jejich kondice – pouze tři procenta respondentů ohodnotila svou kondičku jako velmi dobrou. Navíc ochota sportovat klesá s věkem a také se stoupající hmotností, přestože pro starší lidi je pravidelná pohybová aktivita velmi důležitá, stejně jako pro osoby s nadměrnou hmotností.
Na druhou stranu až 79 procent lidí podle průzkumu užívá v sezoně multivitaminové doplňky stravy. Tím se asi snaží kompenzovat případný nezdravý styl.
Doplňky to nezachrání, například syrovou zeleninu pouze jednou týdně a méně často jí necelá čtvrtina lidí, v případě ovoce je to ani ne pětina. Navíc celých 43 procent lidí neřeší, co jí v kantýnách nebo restauracích, téměř polovina neomezuje solení a skoro třetina se přejídá. Češi jí také málo ryb, více než polovina méně často než jednou týdně, nebo je dokonce nejedí vůbec. Neuspokojivá je i situace u luštěnin, méně často než jednou týdně je konzumuje téměř čtyřicet procent Čechů. Až 82 procent lidí se pravidelně cítí být ve stresu či pod psychickým tlakem.
To zní jako alarm.
Ano, výsledky jsou alarmující proto, že ačkoliv si lidé uvědomují, že ke zdravému životnímu stylu patří zdravá vyvážená strava a aktivní pohyb, v praxi to zdaleka ne každý naplňuje. Varující také je to, že si respondenti se zdravým životním stylem velmi málo spojují dostatek spánku a stav mysli, jen deset procent, což je chyba, protože obojí je pro zdraví velmi důležité. Vyloženě spokojeno se svým životním stylem jsou průměrně čtyři procenta respondentů…většina lidí si tak uvědomuje značné rezervy.
Co se vám vybaví, když se řekne zdravý životní styl?
Je něco, co vás na výzkumu překvapilo?
Jako pozitivní vnímám především to, že se mladí lidé více starají o své zdraví z hlediska skladby stravy a pohybu, nicméně negativní je zase to, že zanedbávají oblast prevence, konkrétně v podobě pravidelných preventivních prohlídek. Stále je podceňována oblast psychického zdraví a důležitost kvalitního spánku a dostatečné relaxace.
Čekala jste takový výsledek? Změnilo se něco v přístupu Čechů, když se ohlédnete zpětně?
Nemám k dispozici výsledky podobného průzkumu prováděného v minulých letech, nicméně například podle výskytu nadměrné hmotnosti v dospělé populaci stále vychází, že přibližně polovina populace nevěnuje péči o své zdraví dostatečnou pozornost.
Co z toho vyplývá?
Klíčovou otázkou je, proč je vlastně situace taková. Stojí v pozadí nedostatečná ochota měnit svůj životní styl, protože „to nemá cenu“, protože „na mě nezáleží“, protože to „nezvládnu“, nebo nedostatek informací a zkušeností, jak stávající životní styl změnit? Určitě je důležitá osvěta, předávání pravdivých, vědecky podložených informací a pozitivní motivace.
Také je důležité si uvědomit, že k dosažení pozitivních výsledků mnohdy stačí systém malých kroků a že spíše než trhání rekordů se vyplatí vsadit na pravidelnost. V tomto kontextu je pro zdraví zcela jistě přínosnější chodit pravidelně večer na hodinovou svižnou procházku než se jednou za čtvrt roku strhat v posilovně nebo při snaze uběhnout „desítku“.
Většinou obecně všichni lidé ví, že se mají stravovat dobře – ví ale každý, co to vlastně je „dobře“?
Velmi trefná otázka. Informací ohledně toho, co je „dobře“, je až nepřeberné množství, stačí otevřít časopis, poslechnout si zaručené rady celebrit či se nechat unést na vlně módních trendů – a jsme ztraceni. Za důvod, proč se lidé mnohdy začnou „topit“, považuji často nízkou úroveň základní nutriční gramotnosti.
Jak mohu odlišit správné od nesmyslu, když se nevyznám v základním názvosloví? Těžko budu omezovat například nasycené mastné kyseliny, když vůbec netuším, co vlastně je taková mastná kyselina, natož kde ji hledat. A na tomto podhoubí se právě daří mýtům, polopravdám a také skepsi, že zvládnu jednoduše změnit svůj životní styl.
Co tedy mají lidé dělat? Více se vzdělávat?
S výchovou ke zdraví a zdravému životnímu stylu je třeba začít od nejútlejšího věku, velkou úlohu sehrává škola. Jinak věrohodné informace a odkazy na webech by měl předat lékař nebo jiný odborník.
Je něco, co si myslí lidé, že dělají dobře, a přitom nedělají?
Průzkum ukázal, že až třetina lidí spí nedostatečně, přičemž čím vyšší úrovni stresu jsou vystaveni, tím hůř spí. Spánkové hygieně je věnována malá pozornost a zkušenost ukazuje, že lidé často ponocují, na noc se zbytečně přejídají nebo pijí alkohol, což sice bývá primárně myšleno jako forma relaxace, tedy „konečně jsem si sedla, tak si dám sklenku“, ale plný žaludek nebo alkohol narušují kvalitu spánku.
A se spánkem úzce souvisí i duševní hygiena – nechat starosti venku a naučit se myslet na příjemné věci. Myslím si, že je dobré se cíleně učit si třeba před spánkem zrekapitulovat den a v duchu se odměnit za to, co se vám povedlo nebo udělalo během dne radost. I když to jsou třeba maličkosti.
Další věcí je to, že lidé mnohdy vynechávají pečivo a přílohy, protože si myslí, že tak nejlépe zhubnou. Ochuzují se ale o důležitou vlákninu a vitaminy B skupiny, často je také trápí chutě na sladké. I při přísné dietě platí – omezit, ale zcela nevynechávat.
Zbytečné je také dodržovat bezlepkovou dietu, pokud netrpíte celiakií nebo alergií na lepek. Podobné je to s mléčnými výrobky – nemusím sice pít mléko, ale alespoň jogurty a méně tučné sýry a tvarohy by v jídelníčku měly být zastoupeny.
Lidé třeba řeší hmotnost a zadržování tekutin v těle, ale přitom se nezajímají o obsah soli v potravinách. Přitom přesáhnout doporučených 5 g soli je nesmírně snadné, stačí si dát 2 krajíce chleba s balíčkem trvanlivého salámu.
Když srovnáme dva lidi, jednoho, co vyznává zdravý životní styl, a pak někoho, kdo je opak – v čem se ti dva hlavně budou lišit?
Především v přístupu k sobě. Pečovat o své zdraví znamená pečovat o sebe, mít se rád. Lidé si často nevhodnými návyky ubližují a vlastně se trestají dvakrát – jednou tím, jak žijí, a podruhé výčitkami, že tak činí. Ale samozřejmě bude vždy určité procento lidí, kterým to je jedno a nezmění nikdy nic.
Když se na to podíváme optikou peněz, mají lidé dnes na to, aby ufinancovali zdravý životní styl?
Žít zdravě neznamená žít draze. Je to ale otázka plánování, pravidelného nakupování a také přípravy jídla. A to je věc, které dnešní uspěchaná doba nenahrává. Je rychlejší a pohodlnější si koupit plněnou bagetu než si namazat krajíc chleba s tvarohem a nakrájet si ředkvičky.
Dražší to ale přece jen o něco je?
Nevyjde to dráž. Jen je vedle zmíněného přínosné nakupovat a vařit ze sezonních potravin a v co největší míře využívat základní suroviny.
Cena tedy není to hlavní. Když někdo chce žít správně, na co se ohlíží?
Je pravda, že na cenu Češi slyší hodně, zejména pokud jde o starší spoluobčany. Ti mladší zas často podléhají zbytečným módním trendům, například namísto neochuceného kefíru za 16 korun si koupí módní „nemléko“ za trojnásobek ceny.
Jak drahé je jíst zdravě?
Je něco, co byste tedy doporučila jíst, aby to bylo zdravé a levné zároveň?
Levná a „mega“ zdravá je mléčně kvašená zelenina, klasické zelí z hrnce kvašáku. Zkvasit se dá i kořenová zelenina, výborné jsou různé směsi. Mléčně kvašená zelenina se po nutriční stránce vyrovná čerstvé a v kontextu toho rozhodně neobstojí názor, že zejména v zimě je zelenina nepoživatelná a především drahá. Když jsem u tohoto tématu – s výhodou lze využívat i mraženou zeleninu a celou řadu druhů zeleniny, která vydrží prakticky celou zimu, například červenou řepu nebo kapustu.
Další potravinou jsou třeba ovesné vločky, které stojí pár korun a dají se z nich dělat výborné sušenky, třeba v kombinaci s mrkví nebo jablky, tvořivosti se meze nekladou.
A konečně to jsou často opomíjené zakysané mléčné výrobky a tvarohy. Z tvarohu je možné připravovat pomazánky na slano, na sladko, přidávat jej do těst.
Jak drahé je jíst zdravě?
Budou mít po takovém jídle dost energie?
Určitě se vyplatí jíst pestře a navzdory současným trendům alespoň 3x denně. Není dobré vynechávat ze stravy sacharidy, konkrétně z obilovin, a také nezapomínat na dostatek bílkovin. Osvědčené stimulanty, jako jsou cigarety, káva nebo alkohol pomohou pouze krátkodobě, ale v dlouhodobějším výhledu člověka spíše ubíjí.
Proč lidé sportují méně, než by měli, není to stále o financích?
Například taková chůze nestojí nic, kromě dobrých bot. Investice do holí na nordic walking také nezruinuje, a kvalitně cvičit se dá i bez drahých pomůcek. Jen je důležité věnovat se pohybu pravidelně a s chutí. Pohyb funguje jako přirozené a velmi účinné antidepresivum, ovšem za předpokladu, že nás daná činnost baví.
Vidíte finance tedy obecně jako brzdu vůbec něčeho, co se týká zdravého životního stylu?
Nevidím, brzdy si vytváří každý sám v sobě. Když se z myšlenky typu „měl bych“, stane „chci“, protože je to pro mě dobré, cítím, že to potřebuji, jedná se o opravdovou motivaci, která dokáže skály lámat.
Mají tedy smysl věci jako chlorela, chia semínka, čaje matcha, Mana… všechny ty „top“ potraviny, co o nich pořád zejména poslední dobou slyšíme?
Lidé často hledají zázraky, a přitom je mají před očima. Tuzemské potraviny sklízené v době zralosti a nezatěžující životní prostředí cestou přes půl planety jsou jistě přínosnější. A dát si ráno pudink z chia semínek a večer klobásu a říkat, jak žiji zdravě, mi přijde úsměvné. Dopručuji používat zdravý rozum, jíst pestře, hýbat se pro radost a myslet pozitivně.