Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
Výroční zpráva podle NKÚ mapuje ty oblasti, v nichž stát nedostál vlastním slibům. Například slib digitalizovat agendy státu do roku 2025 byl odložen na rok 2027. Přestože se podařilo zavést některé klientské portály, výrazně zlepšit efektivitu státní správy se v mnoha případech podle úřadu nepodařilo.
„Nic moc se nezměnilo. Vynakládání veřejných prostředků běží v daných kolejích bez ohledu na deklarované cíle,“ komentoval ve výroční zprávě výsledky kontrol prezident úřadu Miloslav Kala. Jako příklad nepovedeného naplňování cílů uvedl, že ani po šestnácti letech nedokončilo ministerstvo práce a sociálních věcí a spolupracující resorty školství a zdravotnictví transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti.
„Loňské kontroly až příliš často poukazovaly na to, že veřejné prostředky jsou vynakládány bez ohledu na deklarované cíle. Ty jsou sice popsány ve stovkách strategických dokumentů, které pravidelně projednává vláda, na jejich naplňování ale docházelo zřídkakdy,“ sdělil Kala.
Digitalizace bez modernizace vnitřního fungování
Úřad uvádí, že stát se nadále pokoušel digitalizovat služby, aniž by nejdřív zmodernizoval a zefektivnil vnitřní fungování jednotlivých institucí a revidoval jejich agendy. Jako příklad zmiňuje, že ministerstvo práce nedokončilo klíčové IT projekty v politice zaměstnanosti a zpracování důchodové agendy.
„I když aplikace umožňovaly občanům komunikovat elektronicky, ti museli stále dokládat informace, kterými již státní správa disponuje. Úředníci zase museli i nadále data z informačních systémů tisknout, případně je do nich manuálně přepisovat nebo kopírovat,“ píše úřad.
Za úspěšnou digitalizaci označil NKÚ Český statistický úřad, který díky on-line formuláři snížil náklady na sčítání lidu v roce 2021. Téměř 84 procent sčítacích formulářů bylo on-line. Kala poukázal i na další pozitivní případy. „Máme eDoklady, zavedl se systém DiPSy, který umožňuje přihlásit se na přijímací zkoušky na střední školy. Takže celá řada oblastí se povedla,“ míní.
Pokrok v oblasti vnitřní digitalizace úřadů zůstává celkově podle výroční zprávy neuspokojivý. To se negativně projevuje v počtu míst ve státní správě. V letech 2020 až 2023 jejich počet klesl o 565, což podle NKÚ ukazuje na omezený efekt digitalizace na snižování administrativní zátěže.
Růst státního dluhu
Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun. NKÚ uvádí, že i když bylo Česko loni devátou nejméně zadluženou zemí v Evropské unii, státní dluh v posledních letech výrazně vzrostl. Tempo jeho růstu se však postupně zpomalilo.
Ke konci loňského roku vzrostl státní dluh na 3365 miliard korun. Meziroční nárůst byl o 38 miliard korun vyšší než v předchozím roce. Vláda loni musela proti plánu zvýšit výdaje státního rozpočtu kvůli zářijovým povodním o třicet miliard korun.
Úřad uvádí, že kombinace zpomalující inflace a růstu nominálních mezd vedla loni k obnovení růstu reálných příjmů, což posílilo kupní sílu obyvatelstva. Reálně ale mzdy nedosáhly úrovně z období před vysokou inflací. Za možný problém považuje NKÚ nejnižší nezaměstnanost v EU, která je podle něj brzdou efektivity ekonomiky.
Ministerstvo financí v reakci na zprávu kontrolního úřadu uvedlo, že se veřejné finance daří postupně ozdravovat, jak si to vláda stanovila ve svém programovém prohlášení. „Jak potvrzuje zpráva NKÚ, bylo Česko v roce 2024 v první desítce nejméně zadlužených zemí Evropské unie a tempo růstu jejího státního dluhu se v roce 2024 zpomalilo,“ řekl Ondřej Macura z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva. Poukázal také na to, že tuzemské veřejné finance plní Maastrichtská kritéria a Česko je jedinou zemí Visegrádské skupiny, se kterou Evropská komise nevede řízení pro nadměrný schodek.
Varování před mandatorními výdaji
NKÚ také opakovaně varuje před povinnými, tedy mandatorními a kvazimandatorními výdaji státního rozpočtu. Jejich vysoký podíl omezuje možnosti státu při snižování schodku nebo financování investic do klíčových oblastí, upozorňuje zpráva. Loni podíl povinných výdajů na celkových příjmech rozpočtu opět vzrostl, a to o 3,5 procentního bodu na 88,2 procenta. Celkem šlo o 1734,2 miliardy korun. Úřad ve zprávě upozorňuje, že jen zbývajících 11,8 procenta může vláda využít na své rozpočtové priority.
Vysoký státní dluh také znamená vysoké náklady na jeho obsluhu. Loni vzrostly o 20,2 miliardy korun na 88,5 miliardy korun. „Očekává se, že tyto výdaje budou v dalších letech dále narůstat,“ upozorňuje úřad a poukazuje na to, že loni představovaly téměř třetinu deficitu státního rozpočtu. Na tento nárůst upozornil Kala již loni v létě ve stanovisku k hospodaření státu za rok 2023.
NKÚ upozorňuje, že do budoucna budou nezbytné úpravy, a to jak na straně příjmů rozpočtu, tak na straně jeho výdajů. To umožní dál snižovat schodek a zároveň zajistit dostatek peněz na investice a zvládání mimořádných situací. Již ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2023 doporučili kontroloři rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy.
NKÚ podal šest trestních oznámení
NKÚ loni ukončil 29 kontrol u 127 institucí. Prověřil majetek a peníze státu v objemu 83 miliard korun. V kontrolách typu finanční audit prověřil 782 miliard korun. Podal šest trestních oznámení. „Jednalo se především o podezření z podvodu, dotačního podvodu a porušení při správě cizího majetku,“ upřesnil Kala.
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislou ústavní institucí. V jeho čele stojí prezident, viceprezident a kolegium. Kontrolní závěry projednává vláda a parlamentní výbory.
