Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.
„Měli bychom být venku, kontrolovat úrodu, ale na to teď nezbývá čas. Dříve byla větší volnost, teď se věnujeme hlavně papírování,“ popisuje problémy s novým systémem dohod vinohradník Roman Slouk z vinařství Sonberk. Podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada je vše nyní složitější a přibyla i HR agenda. „Nemůžeme si dovolit další zaměstnance. V oboru se jedná často o rodinné podniky, kterým pak chybí kapacita tam, kde ji potřebují – a to na sklizni,“ upozornil.
Zemědělské podniky najímají brigádníky zejména během sezonních špiček. Nová evidence dohodářů podle nich přinesla jen další komplikace do sektoru, kde jsou už dlouhodobě problémy sehnat nárazově zaměstnance. „Je to pro nás nesmyslná zátěž. Často potřebujeme práci jen třeba na dva až čtyři týdny, což navíc závisí na počasí, a termíny se tak mohou měnit,“ podotkl předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.
Problémy mají hlavně menší zemědělci
Zátěž je to zejména pro menší podniky, potvrdil České televizi předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Často musejí hledat externí pomoc (účetnickou, pozn. red.). To je další náklad, který snižuje konkurenceschopnost, zvlášť když už dnes hospodaří na hraně rentability. V důsledku toho se zemědělské firmy začaly částečně vyhýbat krátkodobému zaměstnávání,“ upozornil.
Vlastní zkušenosti popsala ČT i majitelka rodinné farmy Lotouš Ilona Hořejší. „Kvůli těmto změnám jsem se rozhodla už letos nikoho na dohody nebrat. Máme tudíž už pouze stálé pracovníky. Zároveň také preferujeme možnost samosběru, a to specificky u jahod, kde nemusíme komplikace s administrativou řešit,“ nastínila.
Omezení sadů i produkce
Asociace soukromých zemědělců navíc varuje, že u některých farmářů vše vede i k omezení činnosti. „Slyším to od zemědělců z různých stran. Obecně platí, že spousta z nich dlouhodobě nemůže sehnat zaměstnance na nárazovou pomoc. Systém je teď komplikovanější. Může to tedy znamenat omezení sadů a výroby jako takové,“ upozornil místopředseda organizace Jan Štefl. „Znám případy, kdy podnik odložil péči o porost, protože najímání pracovníků na několik dní by znamenalo neúměrnou byrokratickou zátěž,“ dodal Pýcha.
Zemědělci přestávají pěstovat hlavně plodiny, které jsou náročné na krátkodobou výpomoc, například třešně. „Ty pak musíme víc dovážet, často i z mimoevropských zemí. Znám farmáře, kteří se nějaké plodině věnují dlouhodobě – a tohle je pro ně poslední hřebíček do rakve. Řeknou si: ,Já už se na to můžu vykašlat, tu byrokracii a kontroly nemám zapotřebí,‘“ řekl ČT majitel zeleninové a ovocné farmy z jihu Moravy, který si přál zůstat v anonymitě.
V dlouhodobém horizontu to podle oslovených zástupců svazů může ovlivnit ekonomiku farem i kvalitu produkce. „Všeobecně jsou u nás podmínky pro zaměstnávání sezónních pracovníků jedny z nejhorších v Evropě – třeba v porovnání s Polskem. Náklady jsou tak vysoké, že se to samozřejmě promítne do ceny pro zákazníka,“ obává se majitel jihomoravské farmy.
Negativní dopady novely vnímá také personální agentura pro zemědělství Agrojobs. „Zaznamenali jsme konkrétní případy, kdy personalisté zrušili plánované krátkodobé výpomoci, protože nový režim pro DPP nešel operativně zvládnout – typicky šlo o výsadbu, třídění, úklid nebo pomocné práce, které jsou velmi citlivé na načasování,“ potvrdila jednatelka agentury Lenka Šímová.
I podle ní novinka povede k tomu, že se některé činnosti omezí. „Vidíme to například na pokračujícím poklesu ploch sadů, které vyžadují mimo jiné i vysoký podíl ruční práce. Když ti pracovníci nejsou, pěstitelé sad prostě zruší a přestanou jablka pěstovat. Přístup státu jim v tom bohužel nepomáhá, naopak spíše škodí,“ dodala.
Šedá zóna na vzestupu
Mezery tak musí zemědělci často řešit například přijímáním cizinců. „Nedostatek pracovníků je poměrně velký, potřebujeme pak převážně ty zahraniční. Jenže tam chybí podpora pro jejich jednodušší přijímání,“ sdělil ČT majitel farmy U Tří dubů Libor Kahoun. Firmy proto častěji využívají agentury, které pracovníky z ciziny nejen dovezou, ale zároveň obstarají i potřebnou HR agendu. „Samozřejmě bychom rádi nabírali domácí lidi, ale v dnešní době je kriticky těžké sehnat pracovníky, tak jsme za tuto možnost vděční,“ říká předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.
Složitá administrativa spolu s dlouhodobými problémy s nabíráním brigádníků mohou podle oslovených zemědělských svazů v konečném důsledku vést i k nárůstu šedé ekonomiky. „Tam, kde se byrokracie stává nepřekonatelnou, může být pokušení obejít systém. To ale staví poctivé zemědělce do nevýhodné pozice,“ poznamenal Pýcha. „V praxi už slyšíme o „práci na dobré slovo“,“ dodala Šímová z Agrojobs.
Ministerstvo práce si za novelou stojí
Dohody o provedení práce se často používají jako náhrada pracovního poměru, a to především u krátkodobých prací a brigád. Novela platná od loňského 1. července přinesla povinnost registrovat všechny pracovníky na dohodu o provedení práce (DPP) a každý měsíc hlásit jejich příjmy a odpracované hodiny.
Resort si za změnou stojí. „Už v průběhu legislativního procesu jsme reflektovali připomínky z praxe, zejména k administrativní zátěži. Prakticky všechny významné připomínky byly zohledněny a přistoupili jsme k významné úpravě původního návrhu,“ vzkázal mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Jako hlavní důvod ke změně systému pak úřad vidí větší přehlednost. „Zavedení centrální evidence DPP přináší především vyšší transparentnost – stát bude mít přehled o počtu dohod a výdělcích z nich, což umožní efektivněji identifikovat osoby, které nejsou pokryty pojištěním. Z pohledu resortu tak změna není překážkou, ale naopak příležitostí, jak zlepšit sociální zabezpečení lidí, kteří pracují krátkodobě a nepravidelně,“ dodal mluvčí.
