Zaměstnání

Téměř třetina českých zaměstnanců velmi často pracuje i mimo pracovní dobu, řeší hlavně e-maily, zprávy a telefonáty, ukázal výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten zároveň potvrdil, že čím víc se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůř lidé regenerují. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření.

O úrovni vzdělání tuzemských dětí je z velké části rozhodnuto už v okamžiku jejich narození. Česko patří mezi země, které mají nízkou takzvanou sociální mobilitu. Žáci ze vzdělanějších rodin dosahují lepších výsledků než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Významný podíl na tom má ekonomická situace rodiny. Tématu se věnovaly Události, komentáře z ekonomiky.

Uprchlíci, kteří přišli z Ukrajiny do Německa, jsou podle Spolkového institutu pro výzkum obyvatel nadprůměrně kvalifikovaní a ve stále větších počtech rychleji nachází zaměstnání. Problémem však zůstává zdlouhavé uznávání diplomů. Mezi běženci je přitom mnoho lékařek i techniků, kterých je v Německu nedostatek. Ukrajinců žije ve spolkové republice nejvíce v EU, celkem 1,3 milionu. Nově příchozích výrazně přibylo poté, co Kyjev v srpnu povolil vycestovat ze země mladým mužům mezi 18 a 22 lety. Nárůst však přichází v době, kdy vláda plánuje omezit podporu.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

S pracovními inzeráty se během svého života setká většina lidí. Platí pro ně některá pravidla. Firmy v pracovní inzerci především nesmí diskriminovat. Uchazeč o zaměstnání by tak neměl být předem vyloučen třeba na základě věku či pohlaví. Firmy naopak v inzerátech nemusí povinně zveřejňovat výši mzdy. To by ale mohla změnit evropská směrnice, která začne platit v polovině příštího roku. Do té doby ji Česko musí zavést do svého právního řádu.

Rozsah sociálního vyloučení v Česku se loni meziročně zhoršil. V roce 2024 vzrostl počet obcí, kde žije vysoký podíl lidí s dávkami na bydlení a na živobytí, v exekucích, bez práce či vzdělání o 39 na 578. Nejzatíženějšími regiony jsou dlouhodobě Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj, vyplývá z indexu sociálního vyloučení za loňský rok, jehož výsledky v pondělí představili zástupci Agentury pro sociální začleňování.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Americká vláda prošetří dovoz nábytku do Spojených států a rozhodne, jak vysoká na něj uvalí cla. Prohlásil to prezident USA Donald Trump. Tvrdí, že krok „povede k návratu nábytkářského průmyslu do USA“.

Nezaměstnanost v tuzemsku v červenci stoupla na 4,4 procenta z červnových 4,2 procenta. Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce 329 501 lidí, o 14 036 více než v červnu. Současně ale o zhruba tři tisíce ubylo volných pracovních míst, pracovní úřady jich evidovaly v první polovině prázdnin 95 553. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je za nárůstem nezaměstnanosti to, že firmy o prázdninách méně nabírají a na pracovní trh se také postupně dostávají absolventi škol.

Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.

V červnu vstoupila v platnost flexinovela zákoníku práce, která přináší nejen změny ve výpovědní době nebo práci mladistvých během prázdnin, ale i v pravidlech pro čerpání volna v práci. Jde zejména o situace spojené se svatbami, pohřby a hledáním nového zaměstnání. Co se změnilo a na co máte od 1. června 2025 nárok?

Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.

Vyžadované schopnosti a dovednosti na trhu práce se výrazně proměňují. Například podle aktualizované studie pro ministerstvo práce a sociálních věcí ovlivní více než dvě pětiny pracovních míst v Česku do deseti let generativní umělá inteligence. Řada pozic zanikne a u dalších se významně změní náplň práce. I proto jsou potřeba rekvalifikace, které může za určitých podmínek hradit Úřad práce (ÚP). Kdo takovou možnost má a jak v případě zájmu postupovat?

Čím vyšší je požadovaná kvalifikace pracovníka, tím je v Česku větší rozdíl ve finančním ohodnocení ve veřejném a soukromém sektoru. Zvlášť v hlavním městě nedokáže státní správa komerčním firmám konkurovat, vyplývá z nové studie. Obecně ale neplatí, že by mzdy, tedy výdělek v soukromé sféře, převyšovaly platy, tedy gáži ve státním sektoru. Závisí to na pozici, zkušenostech i regionu.

Nejpozději v pátek musejí podat přiznání k dani z příjmu lidé, kteří ho odevzdávají v elektronické formě. Zároveň je také poslední den pro zaplacení daně. Čas ještě mají ti, kdo k podání využívají služeb daňového poradce, pro ně platí termín do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním přiznání o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta.

Od příštího roku by mohlo začít fungovat takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Nahradit má více než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Zaměstnavatelé budou jeho prostřednictvím posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích. Počítá s tím návrh zákona o jednotném hlášení, který sněmovna podpořila v úvodním kole. Zákon má začít platit od příštího ledna.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek v Česku za minulý rok dosáhla 45 865 korun hrubého. Meziročně se částka, která má pokrýt potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, zvedla asi o 300 korun. Pod ní bylo třiašedesát procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl hrubý důstojný příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu (PMDM).

Podle ředitelky sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Kateřiny Štěpánkové pracuje v Česku 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody. K nedělní půlnoci mělo v zemi podle údajů resortu vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z válkou zmítané země.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila předlohu, podle níž by zaměstnavatelé museli přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Opoziční hnutí ANO a SPD hned v úvodu jednání zablokovala rychlé schválení tohoto bodu. Vládní tábor patrně nechá zkrátit lhůty pro projednání předlohy ve výborech. Poslanci dále například podpořili novelu, podle níž by Česká pošta i jiný držitel poštovní licence mohli získat od státu za základní služby až dvě miliardy korun, tedy o půl miliardy více než dosud.

Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary ve středu rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře i závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců. I v Rakousku zůstane jen jeden závod, a to v Tullnu.

Nezaměstnanost v Česku stoupla v únoru na 4,4 procenta z lednových 4,3 procenta. Úřady práce ke konci měsíce registrovaly 326 223 uchazečů o zaměstnání, meziměsíčně o 5707 více. Oproti lednu ale přibylo i nabídek volných míst, vyplývá z dat Úřadu práce ČR. Loni v únoru činila nezaměstnanost přesně čtyři procenta, práci si tehdy hledalo o 30 116 uchazečů méně než v současnosti.

Asi pětinu populace tvoří generace Z, která vyrostla už v digitálním světě. Lidé, kteří se narodili od druhé poloviny devadesátých let zhruba do roku 2010 přicházejí na pracovní trh. V době stále relativně nízké nezaměstnanosti se tak firmy musí připravit na nové požadavky, aby je nalákaly. Podle personalistů není mzda to hlavní, podle čeho se generace Z rozhoduje. Je to smysluplnost, flexibilita nebo vyváženost pracovního a osobního života. Jde také o generaci, která odmítá zažitou hierarchii. Už při nástupu do práce je pro ni důležité také to, jestli je firma společensky udržitelná.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.

Firmy mají zájem o odsouzené v českých věznicích. Představují pro ně levnou a spolehlivou pracovní sílu. Pro vězně je zase práce zdrojem peněz například pro umoření dluhů. Z osmnácti tisíc jich téměř deset tisíc pracuje. Zpravidla jde o kompletaci a výrobou nábytku, hraček, elektroniky, ale i šití oblečení či práci v kuchyních a prádelnách. „Loni sice padesát firem vypovědělo nebo ukončilo smlouvu ve vězeňské službě, ale dalších více než sedmdesát přibylo,“ uvedla mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová. Věznice spolupracují i s neziskovými organizacemi.