Zaměstnání strana 5 z 5

Už zhruba padesát tisíc uprchlíků z Ukrajiny si v Česku našlo práci. Spousta lidí zaměstnání stále hledá, zájem je velký, což dokazuje i účast na čtvrteční burze práce v České Lípě. Uprchlíci měli možnost na jednom místě získat informace od čtrnácti zaměstnavatelů z okolí. Nejvíc lidí chybí v regionu v automobilovém průmyslu, například výrobce autopotahů shání až tři stovky šiček. Další pracovní sílu shání i firma na výrobu autosedaček, nářadí nebo světel. Několik stovek uprchlíků už začalo v Česku podnikat.

„Systém začleňování a přerozdělování uprchlíků měl být nastaven už dřív a my na to jako hejtmani upozorňovali od začátku,“ prohlásil v Interview ČT24 hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Zmínil rovněž, že stát by měl běžence motivovat k tomu, aby se přestěhovali do oblasti, kde jsou volné kapacity. Dodal, že pro uprchlíky vznikne informační systém, který však bude aktivní až v červnu.

Státní zástupkyně obžalovala bývalého vysoce postaveného úředníka Středočeského kraje a blízkého spolupracovníka někdejší hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) Romana Šuberta. Obžaloba se týká kauzy s pracovními smlouvami externistů na krajském úřadě. Podání obžaloby ČT potvrdila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová.

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.

Ukrajinci, kteří prchají před válkou ve své zemi, se stále častěji stávají v Česku oběťmi různých podvodníků. Ti se přes ně snaží například prát špinavé peníze. Uprchlíci přitom často ani netuší, že dělají něco nezákonného a že jim za to hrozí vyhoštění. Policisté evidují už desítky takových případů, skutečný počet podvodů však odhadují spíš na stovky. Běžencům momentálně kvůli tomu pomáhá i Česká advokátní komora.

Od vypuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo na český pracovní trh už téměř čtyřiadvacet tisíc ukrajinských uprchlíků. Nejčastěji pracují ve výrobě, dopravě nebo ve službách. Zaměstnavatelům se tak daří zaplnit i dlouhodobě neobsazená pracovní místa. Některé firmy už mají dokonce pořadníky zájemců o práci.

Obce budou moci neobsazené sociální byty použít pro uprchlíky jako osoby chráněné. Umožňuje to změna nařízení, které schválila vláda. Obce, kraje a jejich organizace mohou už od středy žádat o dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky. Oznámilo to ministerstvo pro místní rozvoj. Česko podle ministerstva vnitra udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině už skoro 300 tisíc víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří podle resortu ženy a děti. Podle generálního ředitelství úřadu práce si v ČR za tuto dobu sehnalo zaměstnání na 24 tisíc držitelů těchto víz.

Příbramská věznice zprovoznila novou výrobní a montážní halu, která umožní zaměstnat více odsouzených. Zatím v ní pracuje třicet vězňů, po zavedení dvousměnného provozu to může být až dvojnásobek. Za úkol mají přebalování knih nebo práce týkající se jemné mechaniky. Nová hala stála 14,3 milionu korun, více než dvě pětiny věznice uhradila z peněz, které sama vydělala díky zaměstnávání odsouzených, řekl ředitel Věznice Příbram Petr Červený.

Ukrajinské uprchlice v Česku začaly pracovat i na pozicích, na kterých častěji vidíme muže. Mezi pracovními místy, která se nedařilo dlouhodobě obsadit a nyní je obsadily ženy utíkající před válkou, patří například lakýrnice karosérií, montážní dělnice kabelů, konstruktérky brzdových systémů do aut nebo řidičky autobusů.

Skoro osm set lidí přišlo o práci v továrně firmy Panasonic v Plzni – přibližně polovina z nich jsou kmenoví zaměstnanci, druhá pak smluvní, agenturní pracovníci. Důvodem je to, že plzeňský závod Panasonicu ukončil výrobu televizí a věnovat se bude už jen blu-ray přehrávačům nebo tepelným čerpadlům.

Ženy, které spolu s dětmi tvoří drtivou většinu uprchlíků z Ukrajiny, hledají pro nejmladší potomky místa v tuzemských školkách. Často je to ale složité, ať už kvůli chybějícím očkováním nebo nedostatečným kapacitám. Matkám to pak současně ztěžuje hledání práce.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl po pondělním jednání Ústředního krizového štábu, že kapacity ubytování běženců z Ukrajiny už narážejí v České republice na svůj strop a bude nutná pomoc Evropské unie. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude vláda ve středu jednat o výši solidárního příspěvku, který lidé dostanou za ubytování uprchlíků.

V případu údajného podvodu s dotacemi na zaměstnávání zdravotně postižených lidí uložil pražský městský soud čtveřici obžalovaných tresty od 9,5 do 12 let vězení, pátého potrestal podmíněným trestem, informoval v úterý mluvčí soudu Adam Wenig. Rozsudek není pravomocný, čtyři z obžalovaných už proti němu podali odvolání. Podle obžaloby způsobili státu škodu téměř šest set milionů korun.

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Do obcí, které se v roce 2016 oddělily od vojenského újezdu Libavá na Olomoucku, se chtějí stěhovat noví obyvatelé. Důvodem jsou zejména nižší ceny stavebních parcel než v okolí velkých měst v kraji. Jsou tu však i nevýhody – například horší dostupnost lékařské péče nebo málo pracovních míst. Mladé obce se sice postupně mění, dohnat zkušenosti nebo tradice jiných vesnic se ale často nedaří.

Až sedmdesát tisíc pracovních míst, která dnes v Česku zastávají lidé, můžou do roku 2025 obsadit roboti. Takovou proměnu pracovního trhu očekává analýza ministerstva práce a sociálních věcí. Úřad zároveň dodává, že při současném nedostatku sil není třeba obávat se nezaměstnanosti.

Počet nově potvrzených případů covidu-19 klesl v neděli zhruba o desetinu oproti předchozímu týdnu. Pozitivních testů bylo 3740, méně jich laboratoře potvrdily naposledy 7. listopadu. Oproti minulému týdnu klesl zhruba o čtvrtinu počet lidí, kteří s touto nemocí leží v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) má ve středu na jednání vlády přinést konkrétní sadu protiepidemických opatření, která budou platit do konce letošního roku. V Událostech, komentářích se představitelé městské části Praha 1, Jihlavy a Ostravy přeli o vánočních trzích.

Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

V Rakousku hygienici zaznamenali největší přírůstek od začátku pandemie. Od pondělí proto vláda zavede plošnou uzávěru, trvat bude nejvýše dvacet dní a zakázané budou turistické cesty ze zahraničí. Od 1. února bude navíc očkování proti covidu-19 povinné. Počty nakažených stoupají v Německu, Maďarsku, Francii i Nizozemsku. Bavorsko kvůli koronaviru zavírá na nejméně tři týdny bary a kluby, adventní trhy nebudou. Podobná opatření aplikuje i Sasko. Ve slovenských nemocnicích se za měsíc ztrojnásobil počet pacientů s covidem-19. Evropská léková agentura doporučila léčbu některých dospělých covidovou pilulkou firmy Merck. V USA dostanou posilující dávku všichni dospělí, ne jen ti z rizikových skupin.

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think-tanku IDEA. Její autoři sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

Většina českých firem chce své zaměstnance zpátky na pracovištích, vyplývá z průzkumu mezi sedmi stovkami zaměstnavatelů. Ti často soudí, že lidé jsou doma méně produktivní nebo úplně ztrácejí pracovní návyky. Některé podniky ale i přesto připouštějí, že alespoň část práce by lidé mohli i dál dělat z domova.

Finanční příspěvek, pár dní volna nebo sleva výměnou za očkování jsou možnosti, jak se některé firmy snaží motivovat zaměstnance i zákazníky k tomu, aby si nechali aplikovat vakcínu proti covidu-19. Podle Hospodářské komory tím podniky nic neporušují. Přesto se někteří lidé proti podobnému zvýhodnění ohrazují.

Některé firmy už začínají vracet zaměstnance zpět do kanceláří, vláda však zatím doporučení na práci z domova tam, kde je to možné, nestáhla. Průzkum mezi zaměstnanci ukázal, že home office části lidí příliš zasahuje do soukromí, někteří také zmiňují, že jsou v domácím prostředí méně produktivní. Některé tuzemské firmy hledají netradiční možnosti, jak fungovat na home office dál.

Několik let po jaderné havárii v Černobylu – konkrétně 25. dubna 1991 – přivítalo Československo krajany žijící na Ukrajině. Ti se obávali života v zamořeném regionu. Za návrat asi 1800 takzvaných černobylských Čechů se zasadil tehdejší prezident Václav Havel. „Bylo to trošku jako v pohádce,“ vzpomíná Boris Iljuk na situaci, kdy se ho jakožto představitele krajanské organizace Havel rozhodl přijmout.