Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251 753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 tisíc volných míst. Údaje ve čtvrtek zveřejnil úřad práce. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanost v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta a bez práce bylo téměř 268 tisíc lidí.
„V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezónní práce,“ přiblížil generální ředitel úřadu práce Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v Česku pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
Po dobu války na Ukrajině se na úřadech práce zaregistrovalo 20 379 cizinců pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. „Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí,“ podotkl Najmon. Ukrajinci pracují nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.
Dopady epidemické situace i energetické krize
Vedle vývoje konfliktu na Ukrajině bude v příštích měsících situaci na trhu práce podle úřadu práce ovlivňovat také aktuální epidemická situace a projeví se i dopady energetické krize na zaměstnavatele. V srpnu se už v menší míře začali do evidence uchazečů o zaměstnání hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na konci prázdnin v Ústeckém kraji, a to 5,2 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,9 procenta. Naopak v Pardubickém a Jihočeském kraji byla nezaměstnanost shodně 2,5 procenta, nejméně v Česku.
Mezi jednotlivými okresy je na tom nejlépe Praha-východ s mírou nezaměstnanosti 1,4 procenta. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Pelhřimov, Benešov, Praha-západ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci tabulky je Karvinsko, kde je podíl nezaměstnaných 8,2 procenta. Následují Mostecko s nezaměstnaností 6,7 procenta a Chomutovsko s 6,1 procenta.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 43,6 roku, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Průměrná délka evidence na úřadech práce se ve srovnání s červencem zkrátila o devatenáct na 495 dní.
V srpnu se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42 324 lidí, meziměsíčně o 7478 více. Nejvíce lidí do evidence přibylo z Prahy a středních Čech, v obou případech jich bylo více než 5500. O zprostředkování zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí například z oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, z oblasti veřejné správy, zdravotní péče, výroby motorových vozidel nebo výroby potravinářských výrobků.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 78 960 lidí, což je 31,4 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V průměru pobírali 9928 korun měsíčně. Podporu do 4500 korun dostávalo 16 664 nezaměstnaných. Maximální výši podpory, tedy 21 488 korun, pak úřad práce vyplácel 3654 uchazečům o zaměstnání.
Zájemců o práci je méně
Na jedno volné pracovní místo připadá v tuzemsku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání. U více než 70 procent volných míst poptávají zaměstnavatelé uchazeče se základním vzděláním nebo i bez něj. Hledají například dělníky pro výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo montážní dělníky mechanických zařízení a kuchaře.
Zájem je stále i o sezónní pracovníky v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví. Na podzim se ale situace může zhoršit, pokud se nepodaří zmírnit dopady energetické krize.
„V tom případě to pochopitelně bude mít vliv na české zaměstnavatele, kdy se může stát, že někteří zaměstnavatelé zkrachují a pochopitelně to bude mít vliv na míru nezaměstnanosti,“ konstatoval ředitel Granton Recruitment a GI Group Martin Malo.
Podle analytiků by se ale zatím nezaměstnanost neměla zvyšovat příliš rychle. Na přelomu roku by se mohla pohybovat kolem čtyř procent.
