Nezaměstnanost

Nezaměstnanost v Česku se po zářijovém nárůstu na 3,9 procenta snížila letos v říjnu opět na 3,8 procenta. Takový byl podíl lidí bez práce předtím v srpnu a červenci, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Počet nezaměstnaných klesl v říjnu meziměsíčně o 1902 lidí na 289 003. Volných míst naopak oproti září přibylo o 1318 na 265 972. Meziročně ale nezaměstnanost stoupla, loni v říjnu činila 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 261 tisíc lidí a volných míst bylo přes 280 tisíc.

Nezaměstnanost v Česku v srpnu stagnovala na 3,8 procenta. Bez práce bylo na konci měsíce 286 320 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli 263 247 volných pracovních pozic. Devátý měsíc v řadě tak počet uchazečů o práci převyšoval nabídku zaměstnání.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na 3,8 procenta, v červnu i květnu činila 3,6 procenta. Lidí bez práce bylo ke konci července 283 011, oproti předchozímu měsíci o 10 327 více. Volných pracovních míst bylo osmý měsíc za sebou méně než zájemců o práci, oproti předchozímu měsíci jich ubylo 1526 na 262 026. Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR. Loni v červenci byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu nižší, tedy 3,5 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta. Bez práce bylo na konci června 272 684 lidí, o 1638 méně než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst je nadále méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o 2965 na 263 552. Převis poptávky nad nabídkou práce trvá sedmý měsíc v řadě, vyplývá z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce. Loni v červnu byla nezaměstnanost o dvě desetiny procentního bodu nižší.

Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že rozvoj generativní umělé inteligence (AI) by mohl mít velké negativní dopady na trh práce a mohl by prohloubit nerovnosti ve společnosti. Fond vyzval vlády, aby své ekonomiky před negativními důsledky generativní AI více chránily, informoval list The Financial Times (FT).

Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 3,6 procenta, v dubnu byla o jednu desetinu procentního bodu vyšší. Pokles způsobil hlavně rozjezd dalších sezonních prací a nástup turistické sezony. Úřady práce evidovaly ke konci května 274 322 uchazečů o práci, meziměsíčně o 5756 méně. Volných pracovních míst je dál méně než zájemců o práci, proti předchozímu měsíci jich ubylo o 1529 na 266 517. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Úřad práce.

Mít nejnižší nezaměstnanost z Evropské unie je skvělá vizitka pro Česko, řekl v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zdůraznil, že to není zásluha jediné vlády, tento trend je dlouhodobý. V příštích dnech hodlá představit návrh novely zákoníku práce, která má udržet nezaměstnanost nízkou i do budoucna. Členka sněmovního výboru pro sociální politiku Vladimíra Lesenská (SPD), která byla také hostem pořadu, se v mnoha bodech s ministrem shodla – bez nahlédnutí do paragrafového znění ale nemůže předvídat, zda SPD novelu podpoří.

Skokově roste zájem o rekvalifikace ze strany zaměstnanců, řekl v pořadu Interview ČT24 generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Podle něj jde o dobrý signál toho, že lidé zhodnocují, co umí, o co je zájem a co by se mohli naučit, aby se lépe uplatnili na trhu práce. Už v minulosti zmínil, že o práci přijde v budoucnu až 300 tisíc lidí, pozitivní je ale podle něj to, že dalších 500 tisíc pracovních míst vznikne.

Míra nezaměstnanosti v Česku se po dvou měsících vrátila pod čtyři procenta, v březnu se snížila na 3,9 procenta. Vliv mělo teplé počasí, uvedl Úřad práce ČR. Na konci března bylo bez práce 288 623 lidí, o 7484 méně než v předchozím měsíci. Počet volných pracovních míst se meziměsíčně zvýšil o 81 na 268 660. Před rokem byla nezaměstnanost nižší, na konci března 2023 dosahovala 3,7 procenta.

Žádosti o zapsání do evidence uchazečů o práci a o podporu v nezaměstnanosti bude od podzimu možné podávat elektronicky. Ministerstvo práce se chystá po trojici dávek digitalizovat i agendu zaměstnanosti. Úřad začne také využívat získané údaje k lepšímu zacílení opatření na podporu uplatnění na trhu práce. Záměr v pátek představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vrchní ředitel resortní sekce informačních technologií Karel Trpkoš.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Zhruba 300 tisícům lidí podle ředitele Úřadu práce (ÚP) Daniela Krištofa v následujících pěti letech hrozí ztráta zaměstnání, asi milion jich bude muset posílit své profesní dovednosti. Trh práce čekají s technologickým vývojem změny, na které se úřad snaží uchazeče připravit. Nabízí tak například rekvalifikační kurzy, do kterých se nad očekávání zapojují mladí lidé. Mezi uchazeči ve vyšším věku, kteří jsou často ztrátou práce ohrožení, je však zájem nízký. Uvedl to v pořadu Události, komentáře.

Míra nezaměstnanosti v Česku v únoru stagnovala na lednových čtyřech procentech. Lidí bez práce bylo na konci února 296 107, což bylo o 561 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně stoupl o 1796 na 268 579. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v únoru byla nezaměstnanost o desetinu procentního bodu nižší, činila 3,9 procenta.

Zdravotní stav člověka ovlivňují genetické predispozice, ale i socioekonomické faktory, jako jsou dosažené vzdělání nebo výše příjmu, míní šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. O péči o zdraví, důchodovém věku a odchodu z trhu práce hovořil s emeritním přednostou III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavlem Pafkem v pořadu Události, komentáře.

Druhým rokem v řadě v Číně klesla populace. Druhá největší světová ekonomika k takovému scénáři směřovala dlouhé roky, přesto není jisté, že je na úbytek obyvatel, jejich stárnutí a tenčící se pracovní sílu připravena. Demografické změny mají dalekosáhlé důsledky pro ambice Pekingu i celosvětovou ekonomiku.

Česká ekonomika letos zesílí o 1,2 procenta, domnívá se ministerstvo financí, podle nějž loni naopak hrubý domácí produkt o 0,6 procenta klesl. Nová resortní prognóza je méně příznivá než předchozí odhad zveřejněný v listopadu, který hovořil pro letošek o téměř dvouprocentním růstu. Naopak optimističtější, než bylo ještě v listopadu, je ministerstvo u inflace. Domnívá se, že se většinu roku bude držet pod třemi procenty, zatímco dřívější predikce hovořila o tom, že zůstane nad touto hranicí. Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) zároveň neočekává, že by na letošní růst HDP měl významný vliv loni schválený konsolidační balíček, naopak si od něj slibuje, že pomůže držet pod kontrolou inflaci.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Uchazečů o práci přibylo o šestnáct tisíc na 279 227. Počet volných míst opět klesl, a to o sedm tisíc na 271 789. Poprvé od ledna 2023 tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Předloni v prosinci byla míra nezaměstnanosti stejná. Bez práce bylo tehdy 271 803 lidí a volných míst bylo 288 647.

Česko se vymyká ekonomickým poučkám. Zatímco výkon ekonomiky klesá, nezaměstnanost zůstává stále na nízkých číslech. Firmy si i při nižší poptávce většinou dál nechávají své pracovníky, ve větší míře se nepropouští. Právě nízká nezaměstnanost patří dlouhodobě k největším překážkám dalšího rozvoje tuzemských firem.

Míra nezaměstnanosti v Česku v listopadu stagnovala na říjnových 3,5 procenta. Lidí bez práce bylo na konci listopadu 263 226, což bylo o 2585 více než v předchozím měsíci. Počet volných míst meziměsíčně klesl o 1788 na 278 708. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Loni v listopadu byla míra nezaměstnanosti stejná, tedy 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy 257 187 lidí a volných míst 291 970. Podle analytiků oslovených ČTK je dopad hospodářské stagnace na nezaměstnanost v Česku zatím minimální, v dalších měsících čekají růst nezaměstnanosti, bude to však kvůli sezonním faktorům.

Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly (PPS) se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent), je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.

Novým argentinským prezidentem se stane krajně pravicový ekonom Javier Milei. V kampani kladl důraz na radikální ekonomické reformy. Mezi kontroverzní plány tohoto populisty patří třeba uzavření centrální banky nebo zavedení dolaru místo pesa. Triumf Mileie bude podle agentur pro 46milionovou Argentinu představovat zásadní politický posun doprava. Podle některých expertů hrály ve volbách významnou roli protestní hlasy.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, a byla tak o 0,1 procentního bodu nižší než v září a srpnu. Místo si prostřednictvím úřadů práce ke konci října hledalo 260 641 lidí, o 2379 méně než předchozí měsíc. Ubylo ale i volných pozic, a to o 1499 na 280 496. Vyplývá to z údajů zveřejněných Úřadem práce ČR, podle kterého je nezaměstnanost v Česku nejnižší v celé Evropské unii.

Vybrané pobočky České pošty by od příštího roku měly začít poskytovat některé služby úřadu práce. Půjde o agendy, které bude mít úřad zdigitalizované, tedy žádosti o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Na úterní tiskové konferenci to řekl ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.