Nezaměstnanost strana 5 z 5

Američtí demokraté po měsících vyjednávání nalezli shodu na obrysech obřího investičního balíku zaměřeného zejména na sociální programy a boj s klimatickými změnami, který je stěžejní součástí politické agendy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu to oznámil na tiskové konferenci před svým odletem do Evropy. Balík nicméně musí ještě schválit Kongres, kde podle aktuálních vyjádření některých zákonodárců není jeho podpora stále zcela jasná.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Volby do Poslanecké sněmovny skončily a známe jejich výsledky. Jak moc a kde byly volební strany úspěšné? V jakých typech obcí získaly podporu? Koho volí starší voliči a koho ti s vysokoškolským vzděláním? Web ČT24 přináší analýzu volebních výsledků.

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,5 procenta ze srpnových 3,6 procenta. Nižší byla naposledy loni v dubnu, před rokem v září dosahovala 3,8 procenta. Letos v září evidoval Úřad práce ČR 262 142 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 5700 méně než v předchozím měsíci a o téměř 14 900 méně než loni. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. O podporu v nezaměstnanosti zažádalo v září podobné množství absolventů jako loni. V evidenci se nejčastěji objevují ti ze středních škol a učilišť. Analytici podobný vývoj předpokládali.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny. Přispělo k tomu uvolnění restrikcí proti covidu-19, které výrazně zasáhly ekonomiku loni.

Na českém trhu práce chybějí desítky tisíc zaměstnanců. Poptávka po lidech, ale také po produktech a službách navíc neustále roste. Některé firmy investují do nových technologií, které dokážou nahradit lidskou sílu. Personalisté očekávají, že do budoucna to promění strukturu pracovních pozic.

V souvislosti se zvýšením platů ve veřejné sféře jsou ministři za hnutí ANO podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připravení na pondělním jednání vlády přehlasovat koaliční ČSSD. Schillerová to uvedla pro ČT. Sociální demokraté navrhují, aby platy stouply od ledna všem státním zaměstnancům o tři tisíce korun, ANO prosazuje zvýšení o tři a půl procenta nebo čtrnáct set korun. To by znamenalo dodatečné výdaje zhruba dvanáct miliard, Schillerová je chce získat úsporami.

České firmy plánují rozsáhlé nábory zaměstnanců. Nejvíce chybí nekvalifikovaní pracovníci v průmyslových závodech nebo v logistice. Pozice se ale kvůli nízké nezaměstnanosti a nezájmu lidí ne vždy daří obsadit.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Nezaměstnanost v Česku po červencové stagnaci klesla v srpnu o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků data ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek zaměstnanců, a ne samotný počet lidí bez práce. Nouze o vhodné kandidáty tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii koronaviru.

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí (MF) skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. MF také letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.

Nezaměstnanost v Česku v červenci zůstala stejně jako předchozí měsíc na hodnotě 3,7 procenta, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Předtím čtyři měsíce v řadě klesala. Počet uchazečů o práci se oproti červnu snížil o 1124 na 272 178, ve srovnání s loňským červencem je nezaměstnaných bezmála o 7500 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Podle analytiků nezaměstnanost neporoste ani v dalších měsících.

Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.

Podíl nezaměstnaných v Česku v červnu klesl na 3,7 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu a stejně jako loni v červnu. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu se oproti předchozímu měsíci snížil zhruba o 12 500 na 273 302, zatímco počet volných míst stoupl o 9 tisíc na 355 612. Data zveřejnil Úřad práce ČR.

Podíl nezaměstnaných v květnu klesl na 3,9 procenta z dubnových 4,1 procenta, uvedla na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Meziročně byla nezaměstnanost o tři desetiny procentního bodu vyšší. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti dubnu zhruba o 12 100 na 285 822, zatímco počet volných míst stoupl o 3200 na 346 604.

České domácnosti si letos přilepší výrazně méně než loni, ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s průměrným růstem mezd maximálně o 3,8 procenta. Zároveň předpokládá, že první půlrok budou lidé navíc spíš spořit. Podobně jako loni, kdy na účtech nastřádali přes 330 miliard. Důvodem je opatrnost kvůli koronavirové krizi.

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal ženy, která promeškala schůzku na úřadu práce a kvůli tomu vypadla z evidence uchazečů o zaměstnání. Podle správního soudu má být vyřazení z evidence až krajním řešením, nikoliv trestem za bagatelní pochybení. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce. Vyřazení uchazeči přicházejí o podporu v nezaměstnanosti.

Americká ekonomika v dubnu výrazně zaostala za očekáváním. Vytvořila zhruba 266 tisíc pracovních míst, přičemž analytici očekávali téméř milion. Překvapivě tak vystoupila míra nezaměstnanosti. Přesto Spojené státy letos počítají s nejprudším růstem za čtyři dekády.

Podíl nezaměstnaných v Česku v dubnu klesl z březnových 4,2 procenta na 4,1 procenta. Nezaměstnanost je tak nejnižší od loňského prosince, vyplývá z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu klesl oproti březnu téměř o devět tisíc na 297 876, zatímco počet volných míst stoupl o 4500 na 343 407. Množství míst vzrostlo i ve srovnání s loňským dubnem, a to o více než deset tisíc. Meziročně přibylo skoro 44 tisíc nezaměstnaných.

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,2 procenta, je to druhý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie, uvedla ve středu na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). V únoru byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta. V březnu bylo podle ministryně v evidenci úřadu práce 306 616 uchazečů. Úřad práce v tiskové zprávě uvedl, že situace na pracovním trhu je i přes pandemii koronaviru stabilní.

Nezaměstnanost v Česku zůstala v únoru i přes pokračující opatření proti šíření nemoci covid-19 na lednových 4,3 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 311 463 zájemců o zaměstnání, uvedla na Twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní tak nezaměstnanost v Česku zůstává na nejnižších číslech v Evropské unii.

Lidé pracující na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti se s pandemickými uzávěrami některých oborů ocitli zcela mimo pozornost politiků i většiny společnosti. Sociálním systémem mnozí zcela propadli, úřady jim nepřiznaly nárok takřka na nic. Bez práce teď nemají kde bydlet ani co jíst a čekají ve frontách před potravinovými bankami. Ty jsou nyní více než o polovinu delší, než byly ještě v polovině minulého roku. O lidech čekajících na jídlo z potravinových bank natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Na celém území České republiky se šíří nemoc covid-19, na přelomu jara a léta to byl však právě moravskoslezský region, který se stal jedním z epicenter nákazy. Nemoc se projevila i u zaměstnanců těžební společnosti OKD, která je významným zaměstnavatelem. A projevila se i na budoucnosti odvětví v kraji, uspíšila totiž útlum těžby v Karviné. Končí tak dva z posledních tří aktivních dolů, poslední vozíky s uhlím z nich vyjíždí v těchto dnech. Dopadům pandemie v tuzemských regionech se věnuje pořad České televize SeČTeno.

Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů tuzemských bank, že ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta. Příští rok by měl růst zrychlit na 4,6 procenta, informovala asociace. V říjnové prognóze očekávala, že ekonomika letos poroste o dvě procenta. Evropská komise svůj odhad růstu  české ekonomiky zlepšila, a to na 3,2 procenta. Hospodářství celé EU letos však podle ní kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo.