Nezaměstnanost strana 5 z 5

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

Česká ekonomika letos poroste o 4,4 procenta a příští rok o 3,9 procenta, uvedla Evropská komise. Je to dosud nejoptimističtější predikce. Komise ji zveřejnila v týž den, kdy svůj odhad vydala i Česká bankovní asociace. I ta je optimističtější než ministerstvo financí a Česká národní banka – letos čeká růst o 3,7 procenta. Potáhne jej hlavně obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností. Ty ale budou omezeny inflací, která bude podle asociace v průměru na 7,2 procenta, přičemž v prvním pololetí se bude pohybovat u desetiprocentní hranice.

Nezaměstnanost v Česku se v lednu zvýšila na 3,6 procenta, což je o desetinu procentního bodu více než v prosinci. Bez práce bylo 267 076 lidí, zhruba o 9 tisíc více než o měsíc dříve. Počet volných míst je ale stále vyšší. Zaměstnavatelé jich na konci ledna nabízeli 351 680. Na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání, informoval Úřad práce.

Ekonomika České republiky zaznamenala v roce 2021 růst o 3,3 procenta. Výrazně se tak pozvedla po předchozím propadu o 5,6 procenta v prvním pandemickém roce. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). V samotném posledním čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zrychlil na 3,6 procenta.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti minulému odhadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta, což je nejvíce od roku 1998, kdy přesáhla deset procent. V listopadu ministerstvo počítalo pro letošní rok ještě s cenovým růstem 6,1 procenta. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Na konci loňského roku stoupla nezaměstnanost v Česku na 3,5 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu více než v listopadu. Konkrétně se o práci ucházelo 258 173 lidí, zhruba o 12 600 více než o měsíc dříve. Zároveň mírně ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé nabízeli 343 148. Nabídka tak dál převyšovala poptávku. Úřad práce ČR uvedl, že na jedno volné místo připadá v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání.

Lidí bez práce bude v Česku letos dál ubývat. Míra nezaměstnanosti by se mohla blížit ke třem procentům a bude tak opět jedna z nejnižších v rámci celé Evropské unie. Nedostatek lidí ale bude ještě více brzdou pro ekonomický růst, firmy nebudou mít dost zaměstnanců.

Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.

Nezaměstnanost v České republice v listopadu klesla z říjnových 3,4 procenta na 3,3 procenta. Informovala o tom ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jana Maláčová (ČSSD). S koncem sezonních prací však pravděpodobně poroste. Analytici pokles očekávali, zároveň ale očekávají, že v příštích měsících lidí bez práce kvůli útlumu sezonních prací přibude. Trh práce se podle nich strukturálně promění.

Liberty Ostrava posiluje výrobu, vedle evropského trhu by firma chtěla dodávat ocelové trubky i do Spojených států amerických. Právě tam od roku 2018 ocelové produkty nevyvážela. Kvůli plánovanému rozšíření výroby bude muset ostravská společnost přijmout více než sto nových zaměstnanců. Hutní podnik Liberty slibuje, že si zájemce o zaměstnání vyškolí sám.

Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,4 procenta ze zářijových 3,5 procenta. Úřad práce evidoval celkem 251 689 uchazečů o zaměstnání. Je to zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci a o téměř dvacet tisíc méně než loni v říjnu, kdy nezaměstnanost dosahovala 3,7 procenta. V meziměsíčním srovnání se v desátém měsíci letošního roku dál snížila i nabídka volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich nabízeli 352 454, zhruba o 5500 méně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce. Analytici podobný vývoj předpokládali.

Američtí demokraté po měsících vyjednávání nalezli shodu na obrysech obřího investičního balíku zaměřeného zejména na sociální programy a boj s klimatickými změnami, který je stěžejní součástí politické agendy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu to oznámil na tiskové konferenci před svým odletem do Evropy. Balík nicméně musí ještě schválit Kongres, kde podle aktuálních vyjádření některých zákonodárců není jeho podpora stále zcela jasná.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Volby do Poslanecké sněmovny skončily a známe jejich výsledky. Jak moc a kde byly volební strany úspěšné? V jakých typech obcí získaly podporu? Koho volí starší voliči a koho ti s vysokoškolským vzděláním? Web ČT24 přináší analýzu volebních výsledků.

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 3,5 procenta ze srpnových 3,6 procenta. Nižší byla naposledy loni v dubnu, před rokem v září dosahovala 3,8 procenta. Letos v září evidoval Úřad práce ČR 262 142 uchazečů o zaměstnání, zhruba o 5700 méně než v předchozím měsíci a o téměř 14 900 méně než loni. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. O podporu v nezaměstnanosti zažádalo v září podobné množství absolventů jako loni. V evidenci se nejčastěji objevují ti ze středních škol a učilišť. Analytici podobný vývoj předpokládali.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Předchozí odhad z konce srpna uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu o 8,2 procenta, mezičtvrtletní výsledek zůstal beze změny. Přispělo k tomu uvolnění restrikcí proti covidu-19, které výrazně zasáhly ekonomiku loni.

Na českém trhu práce chybějí desítky tisíc zaměstnanců. Poptávka po lidech, ale také po produktech a službách navíc neustále roste. Některé firmy investují do nových technologií, které dokážou nahradit lidskou sílu. Personalisté očekávají, že do budoucna to promění strukturu pracovních pozic.

V souvislosti se zvýšením platů ve veřejné sféře jsou ministři za hnutí ANO podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) připravení na pondělním jednání vlády přehlasovat koaliční ČSSD. Schillerová to uvedla pro ČT. Sociální demokraté navrhují, aby platy stouply od ledna všem státním zaměstnancům o tři tisíce korun, ANO prosazuje zvýšení o tři a půl procenta nebo čtrnáct set korun. To by znamenalo dodatečné výdaje zhruba dvanáct miliard, Schillerová je chce získat úsporami.

České firmy plánují rozsáhlé nábory zaměstnanců. Nejvíce chybí nekvalifikovaní pracovníci v průmyslových závodech nebo v logistice. Pozice se ale kvůli nízké nezaměstnanosti a nezájmu lidí ne vždy daří obsadit.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Nezaměstnanost v Česku po červencové stagnaci klesla v srpnu o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků data ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek zaměstnanců, a ne samotný počet lidí bez práce. Nouze o vhodné kandidáty tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii koronaviru.

Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí (MF) skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. MF také letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.

Nezaměstnanost v Česku v červenci zůstala stejně jako předchozí měsíc na hodnotě 3,7 procenta, vyplývá z údajů Úřadu práce ČR. Předtím čtyři měsíce v řadě klesala. Počet uchazečů o práci se oproti červnu snížil o 1124 na 272 178, ve srovnání s loňským červencem je nezaměstnaných bezmála o 7500 méně. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Podle analytiků nezaměstnanost neporoste ani v dalších měsících.

Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.