Konec západního zboží i vysoké ceny jsou realitou dnešního Ruska. Výhled je zamračený

10 minut
Západní sankce začínají komplikovat život běžných Rusů
Zdroj: ČT24

Už tři měsíce trvá ruská agrese proti Ukrajině. Válka se dotýká i obyčejných Rusů, a to kvůli vysokým cenám zboží, odchodu firem, kde lidé dřív nakupovali, nebo společností, kde pracovali. Rusové mají nyní problém dostat se i na zahraniční dovolenou. Ekonomická situace se podle odborníků ještě zhorší. Během léta se očekává obrovský nárůst nezaměstnanosti.

Západní sankce se v Rusku začínají projevovat. V obchodech je sice zatím potravin dost, jenže se výrazně zvýšila jejich cena. Plné regály mají i některé módní řetězce západních značek, jenže na zboží se Rusové mohou jen podívat přes stažené rolety butiků. 

Redaktorka Deníku N Petra Procházková v Horizontu ČT24 řekla, že západní sankce Rusové pociťují, není to však žádné drama. „Situace se teď trochu stabilizovala. Pokud jde o potraviny, tak když přijdete do samoobsluhy, tak tam to vypadá tak jako dřív,“ uvedla. Dopady sankcí se podle ní týkají spíš velkého byznysu nebo finančnictví. 

Rusové jsou podle Procházkové velmi intenzivně uklidňováni, že země bez problémů sankce zvládne. „(Vladimir) Putin se ale nezmiňuje o tom, že inflace je dvacet procent a že automobilový průmysl prakticky krachuje. Ale proto, že lidé si nekupují auto, telefon nebo počítač každý den, tak zatím, myslím si, žádná panika nevládne,“ uvedla. 

Známé západní firmy končí

Aktivity v Rusku už zmrazilo nebo z trhu zcela odchází víc než tisíc západních společností. Mezi posledními například kavárny Starbucks. Společnost bude asi dva tisíce zaměstnanců platit ještě půl roku. Rusko opustil i McDonald's – po třiceti letech prodal restaurace ruskému držiteli licence. Reagoval i Renault, a to i přes obrovské investice v zemi. Společnost prodala většinový podíl v největší ruské automobilce. „Jde o pokračování trendu odchodů amerických společností z Ruska, které je teď dlouhodobým nepřítelem,“ uvedl ředitel investičního průzkumu Captrust Christian Ledoux.

I když se ruské vládě podařilo po úvodním propadu hodnotu rublu vyhnat dokonce výš než byla, s ekonomickým výhledem to příliš růžově nevypadá. „Vidíme zhoršení ekonomiky napříč širokým spektrem sektorů. Mnoho společností převedlo zaměstnance na částečný úvazek a jiní je varují, že brzy zavřou. Existuje reálná obava, že během léta stoupne nezaměstnanost,“ sdělil ekonomický analytik Macro-Advisory Chris Weafer.  

Na dovolenou na Západ? Těžko

Velkou ránu utrpěla i střední třída v Rusku, která byla zvyklá trávit dovolené v zahraničí. Na Západě navíc ani nefungují platební karty Visa a Master Card vydané v Ruské federaci. „Rezervace ubytování přes Airbnb se velmi zkomplikovala. Upřímně jsem se i obávala, co bude s letadly a lety obecně,“ řekla majitelka PR agentury Marina Podvigina-Gruberová. 

Ceny letenek výrazně stouply, navíc se ruským letounům uzavřel vzdušný prostor Západu. Přímý let do Německa běžně trval asi dvě a půl hodiny, nyní musí Rusové počítat s dvaceti hodinami. Cestující navíc musejí přesedat v Turecku.

Problém je i s vydáváním víz, cestovní kanceláře jsou na pokraji zániku. „Společnosti přišly o třicet až osmdesát procent zisků. Nejhůře byli samozřejmě postiženi operátoři, kteří spolupracují s výletními společnostmi a evropskými destinacemi,“ uvedl ředitel cestovní kanceláře Space Travel Artur Muradjan. 

Rusové sice stále mohou odjet na dovolenou do Turecka, Spojených arabských emirátů nebo na Maledivy, jenže kvůli vysokým cenám zřejmě mnoho lidí zvolí domácí destinaci. Mezi ně Rusové řadí i okupovaný ukrajinský Krym. 

Odliv mozků

Rusko se momentálně opět potýká s odlivem mozků, například tamních vědců. „Co je ale velkým problémem pro Rusko, je aktuální odliv IT specialistů. Udává se, a udávají to i ruské zdroje, že od začátku invaze (na Ukrajinu) odešlo přes sto tisíc lidí, kteří jsou považováni za IT specialisty,“ řekla Procházková. Problém je podle ní hlavně v tom, že už před samotnou invazí chyběly statisíce těchto odborníků. 

Komplikací je také nedostatek technologií pro výrobu. „Ale jak kterých. Ruská ekonomika stojí na vývozu energetických surovin, ten vzkvétá zejména díky vysokým cenám. Pak jsou tu ale firmy, které byly výrazně napojeny na zahraničí, to je právě ten automobilový průmysl, který teď zásadně mění strukturu a snaží se obstát, například se napojit na Čínu a Indii,“ řekla novinářka Deníku N. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...