Čínská ekonomika zpomaluje. Na vině je mimo jiné nulová tolerance vůči šíření koronaviru nebo hypoteční krize. Ještě na začátku roku investiční banka Nomura předpokládala letošní růst ekonomiky o 4,3 procenta HDP. Nyní Světová banka hovoří o růstu kolem 2,8 procenta. Propadá se i jüan a roste nezaměstnanost.
Čínská ekonomika se zadrhává. Doplácí na lockdowny a hypoteční krizi
Události: Zpomalování čínské ekonomiky (zdroj: ČT24)
Světová banka minulý týden zveřejnila prognózu, podle níž výsledek výkonu čínské ekonomiky bude poprvé za více než třicet let horší než u ostatních států v Asii a Tichomoří. Očekává růst Číny o 2,8 procenta HDP, zatímco u dalších zemí v regionu v průměru o 5,3 procenta.
„Některé prognózy jsou ale daleko skeptičtější a mluví o tom, že růst Číny by mohl být dokonce i nulový,“ informuje z Pekingu zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Čínská ekonomika zpomaluje (zdroj: ČT24)
Zároveň oslabuje měna. Čínský jüan směřuje k nejhoršímu výsledku za poslední dekádu. Překonal již „psychologickou hranici“ sedmi jüanů za americký dolar. „Kurz jüanu sice ovlivňuje čínská vláda a slabší měna samozřejmě může pomoci vývozu, může ho podpořit. Příliš rychlé znehodnocení měny si ale vláda nepřeje,“ tvrdí zpravodajka.
Spolu s tím se zvyšuje nezaměstnanost, a to hlavně mezi mladými lidmi. Ve věkové kategorii šestnáct až čtyřiadvacet let je skoro dvacet procent Číňanů bez práce.
Problémů je víc
Příčin oslabení čínské ekonomiky je hned několik. Zatímco v Evropě už platí jen výjimečná opatření proti covidu, v zemi pokračují tvrdé lockdowny mnohdy i celých čtvrtí. Velká výrobní centra jako Šanghaj nebo Šen-čen kvůli nim musí omezovat výrobu. Omezení poškozují také dodavatelské řetězce. V krátkém horizontu se navíc politika nulové tolerance spíše nezmění.
Dalším problémem je krize na trhu s nemovitostmi. Nemovitosti a na ně navázané průmyslové sektory přitom tvořily třetinu HDP komunistického státu. „Bublina na realitním trhu praskla. Firmy si napůjčovaly peníze a zkrachovaly. Nedokázaly stavět v mnoha městech zejména střední a menší velikosti,“ vysvětluje Šámalová.
„V celé Číně stojí desítky nedostavěných projektů a lidé za ně odmítají splácet hypotéky,“ dodává zpravodajka. Číňané proto ztrácí chuť investovat do bydlení další peníze a více šetří.
Asijské velmoci se však nevyhýbá ani klimatická krize. Zemi v letošním roce zasáhlo velké sucho. „Nepomáhají ani státní regulace velkých soukromých technologických firem, které byly dlouhou dobu páteří čínské ekonomiky,“ míní Šámalová. Problémy vzbuzuje i napětí s dalšími velkými světovými ekonomikami. Příkladem byla třeba obchodní válka se Spojenými státy.
Za takové situace v neděli začíná sjezd Komunistické strany Číny, kterého se má zúčastnit na 2 300 delegátů. Očekává se, že si během něj prezident Si Ťin-pching zajistí pokračování v čele strany na bezprecedentní třetí funkční období.