Jüan

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Rusko přijalo jako hlavní měnu vůči rublu čínský jüan poté, co si americké sankce vynutily další odklon od dolaru. Sankce USA dotlačily moskevskou burzu k ukončení obchodování nejen s dolarem, ale i s eurem, což způsobilo zmatek na trhu. Podle ruské centrální banky je v čínských jüanech vedeno čtyřiapadesát procent obchodů. Současná situace je podle experta na politickou ekonomii postsovětského prostoru Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy taková, že v Rusku nelze obchodovat s „nefyzickými“ dolary a eury.

Rusku, na nějž Západ po obnovené invazi Moskvy na Ukrajinu uvalil sankce, největší čínské banky půjčily miliardy dolarů, napsal list Financial Times (FT). Zatímco západní věřitelé většinou pod tlakem regulátorů a politiků působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo nastupuje Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru. Expozice čtyř největších čínských bank vůči ruskému bankovnímu sektoru se za čtrnáct měsíců do letošního března zvýšila čtyřnásobně, ukazují data Kyjevské ekonomické školy (KSE).

Silný hospodářský vzestup Číny je už několik desetiletí nezpochybnitelný. Země se stala mocností číslo dvě s ambicí dostat se ještě výše. Peking se snaží posilovat i pozici své měny, jüanu. Ta je zatím zdánlivě daleko za vedoucím dolarem, coby hlavní globální měnou. Ale vzestup jüanu se nemusí projevovat jen v rezervách centrálních bank, ale i ve stále významnější roli v mezinárodním obchodě. A válka na Ukrajině jeho přitažlivost v některých koutech světa ještě posiluje.

Čínská ekonomika zpomaluje. Na vině je mimo jiné nulová tolerance vůči šíření koronaviru nebo hypoteční krize. Ještě na začátku roku investiční banka Nomura předpokládala letošní růst ekonomiky o 4,3 procenta HDP. Nyní Světová banka hovoří o růstu kolem 2,8 procenta. Propadá se i jüan a roste nezaměstnanost.

Čína zavádí digitální jüan. Dají se za něj přímo směnit eura nebo dolary. Peking slibuje, že digitální měnou se zájemcům otevře tamní trh a zboží i služby získají a lepší ceny. Zatím digiální měnu zkouší v několika čínských městech.

Čínský jüan v pondělí sestoupil na třítýdenní minimum kvůli rostoucímu počtu úmrtí v důsledku nového typu koronaviru. Obavy z ekonomických důsledků nového viru tlačí dolů rovněž ceny akcí a ropy. Roste naopak cena zlata, které je považováno za bezpečnou investici v období nejistoty. A nový týden zahájily poklesem i evrpské akcie.

Čínské akcie výrazně oslabovaly a čínský jüan sestoupil vůči dolaru na nejnižší hodnotu za 11 let, naopak zlato je nejdražší za více než šest let. Stojí za tím eskalace obchodního konfliktu mezi Pekingem a Washingtonem, která by podle analytiků mohla těmto dvěma největším ekonomikám způsobit další škody a zbrzdit globální hospodářský růst. Dolů zamířily i evropské akcie, jejich ztráty ale nebyly tak výrazné, protože mezitím Peking i Washington signalizovaly ochotu řešit obchodní konflikt prostřednictvím rozhovorů. Čínský vicepremiér Liou Che také uvedl, že nechce dál spor vyostřit.

Čína reaguje na nová americká cla, která by se měla dotknout téměř veškerého jejího vývozu do Spojených států. Peking domácí měnu jüan oslabil na nejnižší hodnotu za více než deset let a požádal státní společnosti, aby pozastavily dovoz zemědělských produktů z USA, napsala agentura Bloomberg.