Rubl není měna, po které by se prahlo, říká expert k ruskému odklonu od dolaru

Rusko přijalo jako hlavní měnu vůči rublu čínský jüan poté, co si americké sankce vynutily další odklon od dolaru. Sankce USA dotlačily moskevskou burzu k ukončení obchodování nejen s dolarem, ale i s eurem, což způsobilo zmatek na trhu. Podle ruské centrální banky je v čínských jüanech vedeno čtyřiapadesát procent obchodů. Současná situace je podle experta na politickou ekonomii postsovětského prostoru Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy taková, že v Rusku nelze obchodovat s „nefyzickými“ dolary a eury.

Nové protiruské sankce podle Svobody znamenají, že ekonomické subjekty, které budou v dolarech dál obchodovat, mohou čelit postihům ze strany USA. „Prakticky to znamená, že ty obchody přestanou,“ vysvětlil s tím, že obchody budou místo toho probíhat v jüanech. Omezení obchodů ve zmíněných měnách zkomplikuje také stanovování kurzů.

Nové americké sankce také přiměly moskevskou burzu, aby pozastavila obchodování s dolarem a eurem, což způsobilo zmatek, protože směnný kurz je nyní neprůhledný. Někteří věřitelé v Rusku přestali prodávat americké dolary úplně. Kurz dolaru vůči rublu tak v některých tamních bankách prudce vzrostl.

Rusko podle Svobody s dolarem částečně obchodovat musí, proto jsou Rusové nuceni přepočítávat ceny surovin na měnu, která s dolarem obchodovat může, v tomto případě tedy jüan. „Reálně to bude znamenat existenci hned několika kurzů dolaru v Rusku,“ nastínil Svoboda.

Podle některých jde o návrat k SSSR

Podle Svobody není nová protiruská sankce zaměřena na obchodování s fyzickými dolary. Nicméně v současnosti jakýkoli obchod v dolarech nelze připsat na ruský bankovní účet. „Jakmile by to banka udělala, okamžitě čelí sankcím, které pro ni mají likvidační charakter,“ vysvětlil odborník.

Pro Rusko jde o velký problém, který Moskva řeší obchody prostřednictvím jüanu, což však zvyšuje náklady. Přepočet z dolarů na jüan je navíc nepřesný. Někteří lidé podle Svobody říkají, že jde o „návrat k Sovětskému svazu“. I ten měl vlastní oficiálně stanovený kurz na zahraniční měny, který byl ovšem umělý a šlo jen o odhad.

Svoboda si nemyslí, že současné problémy na moskevské burze ovlivní oficiální ruský hrubý domácí produkt. Tamní HDP se podle experta stává stále více „virtuálním pojmem“. Moskva do HDP započítává například produkci tanků. „Deklarují, že loni jich vyrobili asi tři tisíce, reálně bylo nových dvě stě. A ty zbylé jsou jen opravené staré tanky vytažené ze skladů,“ upozornil s tím, že přesto jsou započítány jako nové stroje, čímž se uměle zvýší HDP. Podobných příkladů je navíc podle Svobody mnoho.

Budoucnost rublu nevidí dobře

Svoboda očekává další posilování jüanu na celosvětových trzích, u rublu si tím není jistý především z důvodu omezené schopnosti konvertibility (způsobilosti ke směně s ostatními měnami – pozn. redakce). Rusové podle odborníka rádi tvrdí, že obchodují se surovinami v rublech. „Když však vidíte to schéma, tak společnosti vám zaplatí v eurech, pak se to převádí na ruské účty v rublech, ale platby jdou stejně v eurech,“ zdůraznil.

Rubl podle Svobody není měna, „po které by všichni prahli“. Kromě vývozu surovin nemá země co zahraničním partnerům nabídnout. Vysvětlil, že ruskou ropu odebírá například Indie, která trvá na platbách rupiemi a „využívá toho, že Rusko se nemá kam jinam obrátit“. Čína pro změnu platí za suroviny v jüanech, protože ví, že Rusové si za tuto měnu budou muset koupit čínské zboží. Ruský rubl tak podle Svobody zůstává „na ocet“.

Upřesnil, že jüan má ve světě daleko větší význam, protože ekonomická síla Číny je oproti Rusku nepoměrně vyšší. Peking díky tomu může svým zahraničním partnerům vnucovat obchod v jüanech, přesto však dolar zůstává hlavní celosvětovou měnou. Svoboda předpovídá, že jüan díky významu a velikosti Číny dál poroste. Význam Ruska pro celosvětový obchod naopak není podle experta „nijak obrovský“, moc důvodů k posilování rublu tak nevidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Smrskflace reaguje i na demografii, lidé nechtějí velká balení, zaznělo v debatě

Ceny rostou, obaly se zmenšují. Jde o chipsy, čokolády či jogurty, jejichž objemy klesají. Za takzvanou „smrskflací“ je snaha producentů potravin promítnout zvýšené náklady do gramáže, shodli se v Událostech, komentářích agrární analytik Petr Havel a člen zemědělského výboru David Pražák (ANO). Výrobce ale k trikům mohou ponoukat i demografické změny.
před 19 hhodinami

Svaz: Závazné dohody k dostavbě Dukovan zatím nejsou, jde jen o sliby

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.
19. 2. 2025Aktualizováno19. 2. 2025

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Green Deal přináší zdražování i stovky miliard na investice

Green Deal je dohoda 27 států Evropské unie o tom, jak rychle omezit pálení fosilních paliv a snížit produkci skleníkových plynů, které oteplují Zemi. Zelená dohoda pro Evropu přináší zdražení pro domácnosti, regulace pro firmy, ale také stovky miliard korun na investice. Tomu, co Green Deal vlastně obsahuje a kolik bude stát, se věnuje nový díl pořadu Bilance.
17. 2. 2025

Německé automobilky zaostávají, staly se tématem voleb

Německé automobilky budou v příštích letech propouštět, a to hlavně kvůli tomu, že v přechodu na elektromobilitu zaostávají za konkurencí. Před nadcházejícími volbami strany slibují, že odvětví pomůžou.
17. 2. 2025

Korejci zvažují obchodní loď na jaderný pohon

Jihokorejská loďařská společnost zveřejnila svoje plány na stavbu masivní kontejnerové lodi, která by nemusela řešit kolísavé ceny fosilních paliv ani se zdržovat čerpáním pohonných hmot. Nebyla by omezena ani délkou trasy, protože má být poháněna malým jaderným reaktorem. Pomoci by to mohlo i dekarbonizaci námořní dopravy.
17. 2. 2025

Rusko zůstává největším dovozcem ropy do Česka. Jeho podíl ale klesá

Největším dovozcem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem odtamtud loni přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do České republiky. Zároveň šlo ale o meziroční pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz z dalších zemí, především z Ázerbájdžánu, podíl jeho dodávek je už těsně za Ruskem.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Prezident vetoval novelu o zvýšení platů ústavních činitelů

Prezident Petr Pavel vetoval novelu o růstu platů vrcholných politiků či soudců. Dostane ji tak k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025
Načítání...