Spojené státy rozšířily sankce proti Rusku, dopadly i na tamní významné finanční instituce, včetně moskevské burzy. Ta spolu s ruskou centrální bankou následně oznámila, že kvůli „restriktivním opatřením ze strany Spojených států“ pozastavuje obchodování a používání některých finančních nástrojů v dolarech a eurech. Rusko uvedlo, že na nové sankce, které označilo za agresivní, odpoví.
Americká omezení mají postihnout především ruské aktivity v Asii a subjekty, které podle Washingtonu pomáhají Rusku s jeho válkou proti Ukrajině. Celkově se jedná o zhruba 300 lidí a právnických osob, upřesnilo americké ministerstvo financí.
Oznámilo také, že cílem nových sankcí je „architektura ruského finančního systému“, kterou podle něj ruské úřady „přeorientovaly na usnadnění investic do (ruského) vojenského průmyslu a na nákup zboží nutného pro další agresi proti Ukrajině“. Na sankčním seznamu je proto právě moskevská burza či například pojišťovna Sogaz.
Spojené státy také rozšířily režim takzvaných sekundárních sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému systému. Pod tímto režimem jsou nově všechny sankcionované subjekty. Zahraničním finančním institucím tak ze strany USA budou nově hrozit sankce i v případě, že „provedou či usnadní významné transakce nebo poskytnou jiné služby“ ruským bankám VTB a Sberbank.
Jde o snahu zavést na Rusko globální finanční embargo
„Navyšujeme rizika pro finanční instituce, které obchodují s ruskou válečnou ekonomikou, odstraňujeme způsoby, jak obcházet sankce, a snižujeme schopnost Ruska mít prospěch z přístupu k zahraničním technologiím, vybavení, softwaru a IT službám,“ vypočítala americká ministryně financí Janet Yellenová.
Peter Harrell, bývalý vrchní ředitel Bílého domu pro mezinárodní ekonomiku, řekl agentuře Reuters, že Spojené státy „směřují k něčemu, co začíná vypadat jako snaha o zavedení globálního finančního embarga na Rusko“.
Na restrikce rychle reagovaly ruská centrální banka i samotná moskevská burza, která je hlavní z ruských burz. „Vzhledem k zavedení restriktivních opatření ze strany Spojených států vůči Moskevské burzovní skupině je pozastaveno burzovní obchodování a vypořádání dodávaných nástrojů v amerických dolarech a eurech," oznámila centrální banka.
Tento krok znamená, že banky, společnosti a investoři již nebudou moci obchodovat s oběma měnami prostřednictvím centrální burzy, která nabízí výhody z hlediska likvidity, zúčtování a dohledu, dodala agentura Reuters.
Místo toho budou muset obchodovat na mimoburzovním trhu (OTC), kde transakce probíhají přímo mezi dvěma stranami. Ruská centrální banka informovala, že pro stanovení oficiálních směnných kurzů bude používat údaje z mimoburzovních obchodů.
Ruské ministerstvo zahraničí skrze svou mluvčí vzkázalo, že nenechá „agresivní aktivity Spojených států“ bez odezvy.
Vaše vklady jsou v bezpečí, ujišťují bankéři Rusy
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska bude důsledkem nových sankcí ještě větší orientace Ruska směrem k Číně a čínskému jüanu. „Pro ruské obyvatele však rozhodně není jüan preferovanou měnou, ve které by měli držet své úspory. Ruské banky tak mohou v následujících dnech čelit runům – tak označujeme situaci, kdy příliš mnoho lidí chce najednou vybrat své úspory. To může vést až ke kolapsům některých bank,“ popsal Lajsek.
Mnoho Rusů drží část svých úspor v dolarech nebo eurech s vědomím pravidelných krizí v posledních desetiletích, kdy se hodnota rublu propadala. Centrální banka lidi ujistila, že tyto vklady jsou v bezpečí. „Firmy i jednotlivci mohou nadále nakupovat a prodávat americké dolary a eura prostřednictvím ruských bank. Všechny prostředky na účtech a vklady občanů a firem v těchto měnách zůstávají v bezpečí,“ uklidňuje instituce.
Podle Lajska ruské banky ve snaze uklidnit situaci informovaly o tom, že vklady jsou do určité výše pojištěné. „Prohlášení o tomto pojištění příliš nezabírá, protože se v Rusku údajně tvoří před bankami dlouhé fronty,“ dodal.
Analytik Jurij Popov ze společnosti SberCIB Investment Research předpověděl, že nové sankce by neměly ovlivnit kurz rublu ve středně dlouhém horizontu. „V krátkém období mohou nastat velké výkyvy,“ upozornil nicméně.
Jeden z pracovníků velkého ruského vývozce komodit, na kterého se nevztahují sankce, řekl agentuře Reuters: „Je nám to jedno, máme (čínské) jüany. Sehnat v Rusku dolary a eura je prakticky nemožné.“
Vzhledem k tomu, že Moskva usiluje o užší obchodní a politické vztahy s Pekingem, čínský jüan vytlačil dolar a stal se již nejobchodovanější měnou na moskevské burze. Například v květnu představoval 53,6 procenta všech obchodů s cizími měnami.
Rozšířením rozsahu sekundárních sankcí USA zvyšují tlak na finanční instituce v dalších zemích, které obchodují s Ruskem – jde zejména o Čínu, která se po invazi na Ukrajinu s Moskvou sblížila, upozornil list Financial Times. Napsal také, že podle lidí obeznámených s touto záležitostí požádal ruský vůdce Vladimir Putin během státní návštěvy Pekingu minulý měsíc svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga o posílení vazeb mezi finančními sektory obou zemí.
Ačkoli Čína a Rusko jednají o vyčlenění malého počtu čínských bank, které by prováděly transakce s ruskými protistranami, seznam navrhovaných vazeb zůstává oproti požadavkům Moskvy krátký. To je podle zdrojů Financial Times známkou toho, že v Pekingu přetrvávají velké obavy právě z možných dopadů sekundárních sankcí ze strany USA.
Ruská centrální banka se připravovala
Ruská centrální banka se na podobné sankce připravuje již zhruba dva roky. V červenci 2022 oznámila, že modeluje různé scénáře sankcí s účastníky devizového trhu a infrastrukturními organizacemi.
Ruská mutace magazínu Forbes ve stejném roce informovala, že centrální banka diskutuje o mechanismu řízení kurzu rublu vůči dolaru v případě zastavení směnných obchodů při zavedení sankcí proti moskevské burze a jejímu Národnímu clearingovému centru. To bylo novými sankcemi rovněž zasaženo.
Odrazení od nákupu západních technologií
Nové sankce mají země, jako jsou Čína, Spojené arabské emiráty nebo Turecko, odradit od toho, aby Moskvě pomáhaly v nákupu klíčových západních technologií. Sankce se také zaměřují na ruské aktivity v Asii. Na sankčním seznamu se nově ocitly například pobočky ruských bank VTB a Sberbank v Číně, v Indii či v Hongkongu, píše agentura Reuters. Mezi sankcionovanými subjekty je i sedm firem z Číny a Hongkongu, včetně jedné státní čínské firmy. Tyto podniky podle USA prodávají do Ruska zboží, které lze využít při výrobě zbraní.
Od začátku ruské agrese proti Ukrajině zavedly Spojené státy sankce postihující více než čtyři tisícovky jedinců a právnických osob v Rusku, připomíná agentura AP. Cílem je zablokovat, či alespoň omezit schopnost Ruska obstarávat si v zahraničí kapitál, zboží a služby využitelné ve válce.
Analýzy trosek raket, bezpilotních prostředků a dalších ruských zbraní nasazených na Ukrajině však ukazují, že Moskva stále používá některé součástky vyrobené na Západě. Sankce zavedené v uplynulých měsících se zaměřují především na způsoby, kterými se Rusko snaží restrikce obcházet. Protiruské sankce zavedly kvůli válce na Ukrajině také Velká Británie nebo Evropská unie.
