Moskevská burza stopla obchody v dolarech a eurech

Spojené státy rozšířily sankce proti Rusku, dopadly i na tamní významné finanční instituce, včetně moskevské burzy. Ta spolu s ruskou centrální bankou následně oznámila, že kvůli „restriktivním opatřením ze strany Spojených států“ pozastavuje obchodování a používání některých finančních nástrojů v dolarech a eurech. Rusko uvedlo, že na nové sankce, které označilo za agresivní, odpoví.

Americká omezení mají postihnout především ruské aktivity v Asii a subjekty, které podle Washingtonu pomáhají Rusku s jeho válkou proti Ukrajině. Celkově se jedná o zhruba 300 lidí a právnických osob, upřesnilo americké ministerstvo financí.

Oznámilo také, že cílem nových sankcí je „architektura ruského finančního systému“, kterou podle něj ruské úřady „přeorientovaly na usnadnění investic do (ruského) vojenského průmyslu a na nákup zboží nutného pro další agresi proti Ukrajině“. Na sankčním seznamu je proto právě moskevská burza či například pojišťovna Sogaz.

Spojené státy také rozšířily režim takzvaných sekundárních sankcí proti ruskému vojensko-průmyslovému systému. Pod tímto režimem jsou nově všechny sankcionované subjekty. Zahraničním finančním institucím tak ze strany USA budou nově hrozit sankce i v případě, že „provedou či usnadní významné transakce nebo poskytnou jiné služby“ ruským bankám VTB a Sberbank.

Jde o snahu zavést na Rusko globální finanční embargo

„Navyšujeme rizika pro finanční instituce, které obchodují s ruskou válečnou ekonomikou, odstraňujeme způsoby, jak obcházet sankce, a snižujeme schopnost Ruska mít prospěch z přístupu k zahraničním technologiím, vybavení, softwaru a IT službám,“ vypočítala americká ministryně financí Janet Yellenová.

Peter Harrell, bývalý vrchní ředitel Bílého domu pro mezinárodní ekonomiku, řekl agentuře Reuters, že Spojené státy „směřují k něčemu, co začíná vypadat jako snaha o zavedení globálního finančního embarga na Rusko“.

Na restrikce rychle reagovaly ruská centrální banka i samotná moskevská burza, která je hlavní z ruských burz. „Vzhledem k zavedení restriktivních opatření ze strany Spojených států vůči Moskevské burzovní skupině je pozastaveno burzovní obchodování a vypořádání dodávaných nástrojů v amerických dolarech a eurech," oznámila centrální banka.

Tento krok znamená, že banky, společnosti a investoři již nebudou moci obchodovat s oběma měnami prostřednictvím centrální burzy, která nabízí výhody z hlediska likvidity, zúčtování a dohledu, dodala agentura Reuters.

Místo toho budou muset obchodovat na mimoburzovním trhu (OTC), kde transakce probíhají přímo mezi dvěma stranami. Ruská centrální banka informovala, že pro stanovení oficiálních směnných kurzů bude používat údaje z mimoburzovních obchodů.

Ruské ministerstvo zahraničí skrze svou mluvčí vzkázalo, že nenechá „agresivní aktivity Spojených států“ bez odezvy.

Vaše vklady jsou v bezpečí, ujišťují bankéři Rusy

Podle analytika Purple Trading Petra Lajska bude důsledkem nových sankcí ještě větší orientace Ruska směrem k Číně a čínskému jüanu. „Pro ruské obyvatele však rozhodně není jüan preferovanou měnou, ve které by měli držet své úspory. Ruské banky tak mohou v následujících dnech čelit runům – tak označujeme situaci, kdy příliš mnoho lidí chce najednou vybrat své úspory. To může vést až ke kolapsům některých bank,“ popsal Lajsek.

Mnoho Rusů drží část svých úspor v dolarech nebo eurech s vědomím pravidelných krizí v posledních desetiletích, kdy se hodnota rublu propadala. Centrální banka lidi ujistila, že tyto vklady jsou v bezpečí. „Firmy i jednotlivci mohou nadále nakupovat a prodávat americké dolary a eura prostřednictvím ruských bank. Všechny prostředky na účtech a vklady občanů a firem v těchto měnách zůstávají v bezpečí,“ uklidňuje instituce.

Podle Lajska ruské banky ve snaze uklidnit situaci informovaly o tom, že vklady jsou do určité výše pojištěné. „Prohlášení o tomto pojištění příliš nezabírá, protože se v Rusku údajně tvoří před bankami dlouhé fronty,“ dodal.

Analytik Jurij Popov ze společnosti SberCIB Investment Research předpověděl, že nové sankce by neměly ovlivnit kurz rublu ve středně dlouhém horizontu. „V krátkém období mohou nastat velké výkyvy,“ upozornil nicméně.

Jeden z pracovníků velkého ruského vývozce komodit, na kterého se nevztahují sankce, řekl agentuře Reuters: „Je nám to jedno, máme (čínské) jüany. Sehnat v Rusku dolary a eura je prakticky nemožné.“

Vzhledem k tomu, že Moskva usiluje o užší obchodní a politické vztahy s Pekingem, čínský jüan vytlačil dolar a stal se již nejobchodovanější měnou na moskevské burze. Například v květnu představoval 53,6 procenta všech obchodů s cizími měnami.

Rozšířením rozsahu sekundárních sankcí USA zvyšují tlak na finanční instituce v dalších zemích, které obchodují s Ruskem – jde zejména o Čínu, která se po invazi na Ukrajinu s Moskvou sblížila, upozornil list Financial Times. Napsal také, že podle lidí obeznámených s touto záležitostí požádal ruský vůdce Vladimir Putin během státní návštěvy Pekingu minulý měsíc svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga o posílení vazeb mezi finančními sektory obou zemí.

Ačkoli Čína a Rusko jednají o vyčlenění malého počtu čínských bank, které by prováděly transakce s ruskými protistranami, seznam navrhovaných vazeb zůstává oproti požadavkům Moskvy krátký. To je podle zdrojů Financial Times známkou toho, že v Pekingu přetrvávají velké obavy právě z možných dopadů sekundárních sankcí ze strany USA.

Ruská centrální banka se připravovala

Ruská centrální banka se na podobné sankce připravuje již zhruba dva roky. V červenci 2022 oznámila, že modeluje různé scénáře sankcí s účastníky devizového trhu a infrastrukturními organizacemi.

Ruská mutace magazínu Forbes ve stejném roce informovala, že centrální banka diskutuje o mechanismu řízení kurzu rublu vůči dolaru v případě zastavení směnných obchodů při zavedení sankcí proti moskevské burze a jejímu Národnímu clearingovému centru. To bylo novými sankcemi rovněž zasaženo.

Odrazení od nákupu západních technologií

Nové sankce mají země, jako jsou Čína, Spojené arabské emiráty nebo Turecko, odradit od toho, aby Moskvě pomáhaly v nákupu klíčových západních technologií. Sankce se také zaměřují na ruské aktivity v Asii. Na sankčním seznamu se nově ocitly například pobočky ruských bank VTB a Sberbank v Číně, v Indii či v Hongkongu, píše agentura Reuters. Mezi sankcionovanými subjekty je i sedm firem z Číny a Hongkongu, včetně jedné státní čínské firmy. Tyto podniky podle USA prodávají do Ruska zboží, které lze využít při výrobě zbraní.

Od začátku ruské agrese proti Ukrajině zavedly Spojené státy sankce postihující více než čtyři tisícovky jedinců a právnických osob v Rusku, připomíná agentura AP. Cílem je zablokovat, či alespoň omezit schopnost Ruska obstarávat si v zahraničí kapitál, zboží a služby využitelné ve válce.

Analýzy trosek raket, bezpilotních prostředků a dalších ruských zbraní nasazených na Ukrajině však ukazují, že Moskva stále používá některé součástky vyrobené na Západě. Sankce zavedené v uplynulých měsících se zaměřují především na způsoby, kterými se Rusko snaží restrikce obcházet. Protiruské sankce zavedly kvůli válce na Ukrajině také Velká Británie nebo Evropská unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrovalo se při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útočník pobodal muže u památníku holocaustu v Berlíně

U památníku holocaustu v centru Berlína utrpěl v pátek večer těžká zranění třicetiletý španělský turista, kterého někdo pobodal, informuje server deníku Tagesspiegel. S podezřelým se podle všeho neznal. Policie místo i okolí uzavřela a útočníka po zhruba třech hodinách zadržela. Jeho motiv není znám, napsala agentura Reuters. Zraněný byl převezen do nemocnice.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slabá německá ekonomika definovala předvolební kampaň

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.
před 5 hhodinami

Za neznámé tělo pohrozil Netanjahu Hamásu odplatou. Teroristé pak předali další rakev

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo, které židovský stát obdržel, podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu. Večer pak média uvedla, že Hamás předal Červenému kříži další rakev, izraelská armáda to prověřuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hrdinové beze zbraní. Odhodlání hasičů na Ukrajině zachytil dokument Slib ohni

Bojují beze zbraní, i tak při své práci denně riskují život. Už tři roky bránící se Ukrajina by se bez práce hasičů neobešla. Neustálé ruské údery a jejich zneškodňování mají často za následek výbuch nebo požár, s nímž se musí vypořádat právě sloužící jednotky. Kuráž a proměnu hasičské práce v době ruské agrese na Ukrajině ukazuje dokument s názvem Slib ohni zpravodajky Darji Stomatové a kameramana Jána Schürgera.
před 7 hhodinami

Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, míní ukrajinista Svoboda

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.
před 7 hhodinami

Lodní doprava přes Drážďany stojí, mráz rozhýbal zbytky zříceného mostu

Labská plavební cesta mezi Českem a Německem je od úterý opět uzavřená, a to kvůli detekovaným pohybům zbytku mostu Carolabrücke v Drážďanech, jenž se tam do řeky loni v září zřítil. Podle německých expertů mohou za další pohyby mostu mrazivé teploty, které v noci v týdnu klesaly až na minus jedenáct stupňů Celsia. Uzavřená lodní cesta znamená pro saské a české dopravce velké finanční ztráty.
před 8 hhodinami
Načítání...