Spojené státy ohlásily přes pět set nových sankcí proti Rusku, zahrnují i platební systém Mir

Bílý dům před druhým výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu oznámil přes pět set nových sankcí proti Moskvě. Jsou zaměřené na jednotlivce zapojené do věznění zemřelého opozičníka Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti sítím, které „na několika kontinentech“ pomáhají obcházet již platné sankce. Spojené státy podle prohlášení prezidenta Joea Bidena rovněž uvalují vývozní omezení na téměř stovku subjektů, které zvnějšku podporují ruské válečné snažení. Také členské státy EU v pátek definitivně schválily svůj třináctý balík sankcí proti Rusku.

Vývozní cla de facto znamenají, že americké firmy podle pravidel ministerstva obchodu sankcionovaným společnostem nebudou moci nic prodávat, vysvětluje agentura Reuters, podle níž se nové sankce týkají 93 subjektů, z toho 63 z Ruska, 16 z Turecka, osmi z Číny, čtyř ze Spojených arabských emirátů a dalších z Kyrgyzstánu, Indie a Jižní Koreje.

Mezi pěti stovkami sankcionovanými subjekty je podle prohlášení amerického ministerstva financí rovněž platební systém Mir, ruský ekvivalent služeb Visa nebo MasterCard. Mir podle Washingtonu Rusku „pomáhá budovat finanční infrastrukturu, pomocí níž se vyhýbá sankcím a obnovuje zpřetrhané vazby s mezinárodním finančním systémem“.

Putin se přepočítal, řekl Biden

„Před dvěma lety se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil smazat Ukrajinu z mapy světa. Pokud nezaplatí za smrt a zkázu, které šíří, bude pokračovat,“ prohlásil Biden. „Putin věřil, že může snadno zlomit vůli a odhodlání svobodného národa. (...) O dva roky později ještě jasněji vidíme to, co jsme viděli už v první den (invaze): Putin se přepočítal,“ uvedl americký prezident.

Biden se ve čtvrtek v Kalifornii setkal s vdovou po Navalném Julijí a jejich dcerou Darjou. Při setkání podle agentury Reuters ocenil „mimořádnou odvahu“ opozičního předáka v boji proti korupci a za svobodné a demokratické Rusko. V pátečním prohlášení o uvalení nových sankcích Biden označil Navalného za „nejzarytějšího“ vůdce opozice vůči Putinovi.

Konkrétní jména společností nebo osob, kterých se sankce týkají, Bílý dům bezprostředně nezveřejnil.

„Už dva roky Ukrajinci pokračují v boji s nesmírnou odvahou. Ale dochází jim munice. Ukrajina potřebuje více dodávek ze Spojených států, aby nemusela ustupovat před neutichajícími ruskými útoky, které podporují zbraně a munice z Íránu a Severní Koreje,“ uvedl Biden. Přitom stejně jako mnohokrát v posledních několika měsících vyzval republikánskou většinu ve Sněmovně reprezentantů, aby urychleně podpořila zákon, který uvolní další peníze na vojenskou pomoc Ukrajině.

Kanadská opatření

Další sankce oznámila i Kanada, terčem je 153 subjektů a deset jednotlivců. Opatření, jež přichází před sobotním druhým výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, Ottawa koordinovala se Spojenými státy a Británií.

„Dnes vysíláme jasný vzkaz ruským představitelům a organizacím, které řídí: Stojíme na straně ukrajinského lidu, který statečně brání svá práva tváří v tvář Putinovým neoprávněným a agresivním krokům,“ uvedla kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Kanadské ministerstvo zahraničí v prohlášení oznámilo, že sankční opatření cílí na subjekty a jednotlivce, kteří podporují válku na Ukrajině finančně, logisticky a pomáhají dosavadní sankce obcházet. Na sankčním seznamu podle kanadské diplomacie přibyli vysocí představitelé soukromých a státních společností registrovaných v Rusku a na Kypru.

„Tyto sankce se zaměřují na oblasti, které ovlivňují schopnost ruské vlády pokračovat v nezákonné a neoprávněné invazi na Ukrajinu,“ uvedla kanadská diplomacie.

Země EU potvrdily další balík sankcí

Už třináctý balík sankcí potvrdily v pátek také členské země EU, obsahuje 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho „nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi“, uvedla Rada EU ve svém prohlášení.

„Dospěli jsme ke smutnému dvouletému výročí od chvíle, kdy Vladimir Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, a Evropská unie neustává v tlaku na Rusko. Dnes dále zpřísňujeme opatření vůči ruskému vojenskému a obrannému sektoru, zaměřujeme se i na subjekty ve třetích zemích, které (Rusku) dodávají vybavení, a rovněž na osoby odpovědné za nezákonné deportace a vojenskou převýchovu ukrajinských dětí,“ uvedl v pátek šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby ho členské státy schvalovaly takzvanou písemnou procedurou. Moskva uvedla, že nové sankce považuje za nelegální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 1 hhodinou

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
09:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
14:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 15 hhodinami
Načítání...