G7 vyjádřila podporu Ukrajině, kritizuje Čínu či Írán

Nahrávám video

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

V prohlášení lídři Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Kanady a Japonska slibují podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude nutné. V prohlášení je potvrzena dohoda na poskytnutí půjčky ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) kryté výnosy zmrazených ruských aktiv. O dohodě politici informovali ve čtvrtek. Ruská státní aktiva zůstanou zablokovaná do ukončení války a vyplacení válečných reparací Ukrajině, stojí v textu.

Podle politiků však bude ještě nutné dojednat technické detaily půjčky. To by podle zdrojů agentury Reuters mohlo trvat několik týdnů. Počítá se však s tím, že by Kyjev mohl dostat první peníze již v letošním roce. Bude je smět použít na rekonstrukci, humanitární potřeby i pro svou armádu.

Země G7 také chtějí učinit válku pro agresora, tedy Rusko, co nejnákladnější, mimo jiné skrze nové sankce proti subjektům v Číně a dalších zemích, které podporují ruský válečný průmysl. „I nadále budeme vyvíjet výrazný tlak na ruské příjmy z prodeje energetických a dalších statků,“ stojí v prohlášení. Skupina G7 také podporuje víkendovou konferenci ve Švýcarsku, jejímž smyslem podle ní je připravit „rámec pro mír v souladu s mezinárodním právem“.

Země skupiny G7 kritizují Čínu za praktiky, které podle nich pokřivují mezinárodní trhy, a za omezení vývozu některých klíčových surovin. Skupina G7 proto chce posílit diverzifikaci svého průmyslu a nalézt nové dodavatele. „Vyzýváme Čínu, aby dodržovala svůj závazek se chovat zodpovědně v kyberprostoru,“ stojí v prohlášení, které vyzývá také k mírovému řešení sporů v Tchajwanském průlivu.

„Vyzýváme Čínu, aby navýšila své snahy na podporu mezinárodního míru a bezpečnosti,“ uvádí prohlášení, které kritizuje Peking za průmyslovou podporu Rusku. Ta podle zemí G7 usnadňuje Rusku vést válku proti Ukrajině. „Vyzýváme Čínu, aby zastavila dodávky zboží dvojitého (civilního a vojenského) užití, zbraní, součástek a vybavení, které dostává ruský obraný sektor,“ stojí v textu.

„Írán musí zastavit své aktivity, které vytváří nestabilitu,“ uvedly země ze skupiny G7. Tím myslí další rozvoj jaderného programu, který podle států „nemá věrohodné civilní odůvodnění", i dodávky zbraní a dalšího vojenského materiálu Rusku.

Země G7 dále vyzvaly k tomu, aby úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA a další agentury OSN mohly distribuovat pomoc v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také návrh dohody o příměří, který představil americký prezident Joe Biden, a kritizují palestinské teroristické hnutí Hamás, že používá civilní infrastrukturu pro bojové účely.

Skupina G7 potvrdila také závazek udržet úroveň oteplování do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Státy toho chtějí dosáhnout mimo jiné snížením do roku 2035 množství emisí o 60 procent ve srovnání s rokem 2019 či plnou či převážnou dekarbonizací energetického sektoru do téhož roku.

Země také chtějí více spolupracovat v otázce migrace. „Potvrzujeme suverénní právo států na kontrolu hranic,“ stojí v prohlášení. Přístup k migraci by podle prohlášení měl mít tři pilíře – rozvojová spolupráce s chudými zeměmi, potírání kriminálních aktivit, například převaděčství, které souvisí s nelegální migrací, a vytvoření legálních a bezpečných možností pro migraci. Země ze skupiny G7 chtějí také více spolupracovat s africkými státy na udržitelném rozvoji a posilování demokratických vlád.

Proslov Papeže

Na summitu promluvil také papež František, a to jako první hlava katolické církve v historii. Ve svém projevu řekl, že umělá inteligence je okouzlujícím i hrozivým nástrojem. Zdůraznil, že umělá inteligence může mít pro lidstvo velký přínos, hrozí však, že přispěje k růstu nerovností mezi zeměmi i uvnitř společností. Jednu pasáž svého proslovu papež věnoval využití umělé inteligence ve vojenství. Podle něj je nutné zakázat autonomní smrtící zbraně. „Žádný stroj by neměl rozhodnout, zda vzít život lidské bytosti,“ uvedl papež.

Ohledně umělé inteligence lídři zemí ze skupiny G7 v pátečním prohlášení tvrdí, že podporují „inkluzivní digitální transformaci zaměřenou na člověka“. V této oblasti chtějí více spolupracovat, například v oblasti regulací. Nové technologie zřejmě budou mít velký dopad na ekonomiku a zaměstnanost. Z toho důvodu ministerstva práce států skupiny G7 dostala za úkol vytvořit akční plány. „Budeme se snažit, aby AI umožnila růst produktivity, kvalitních pracovních míst, slušné práce,“ stojí v prohlášení, podle kterého skupina G7 chce, aby z nových technologií měly prospěch i chudší země.

Summit skupiny G7 se koná od čtvrtka na jihu Itálie. Zasedání skončí v sobotu sérií dvoustranných schůzek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu přiblížila k přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 7 mminutami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 57 mminutami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hongkongský aktivista Wong přiznal vinu v procesu o „národní bezpečnosti“

Známý hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong se během soudního procesu přiznal ke „spiknutí s cílem spolupracovat se zahraničními silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti“. Informovala o tom agentura AP. Hrozí mu až doživotí.
před 2 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 8 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.