G7

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

V neděli večer jednal izraelský válečný kabinet po nočním vzdušném útoku z Íránu, který proti židovskému státu vyslal přes tři sta dronů a raket. Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, na jejím rozsahu a načasování však shoda není. Teherán už Izrael varoval, aby se k ní neuchyloval. Americký prezident Joe Biden ujistil izraelského premiéra o pevné podpoře, odrazuje jej ale od odvetné akce.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás za odpoutané od reality poté, co jeho lídr vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic. Netanjahu tak trvá na zničení Hamásu a na operaci v Rafahu.

Izraelská armáda ve středu večer informovala, že Hamás propustil deset Izraelců a čtyři Thajce. Očekává se, že židovský stát propustí třicet palestinských vězňů. Země G7 vyzvaly k okamžitému propuštění všech rukojmí, vyslovily se také k prodloužení příměří mezi Hamásem a Izraelem, které by dle Kataru mělo aktuálně trvat do čtvrtečního rána. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu večer přiletěl do Izraele, při své návštěvě chce jednat o dalším prodloužení příměří.

Ukrajinská vojska přesunula na levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti nevelký počet obrněné techniky, uvedl americký Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské proválečné internetové komentátory. Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 ve středu mezitím ujistili, že zůstanou jednotní v podpoře Ukrajiny, která od loňského roku čelí plnohodnotné ruské invazi. Učiní tak navzdory mezinárodnímu dění v Pásmu Gazy. Nová slovenská vláda odmítla návrh dalšího balíku vojenské pomoci Ukrajině.

Spojené království pořádá summit o bezpečnosti umělé inteligence (AI). Londýn na jednání představil společné prohlášení, shodli se na něm zástupci Evropské unie a 28 dalších zemí, včetně Spojených států nebo Číny. Už v pondělí se přitom skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 dohodla na souboru doporučení pro firmy vyvíjející nejsofistikovanější formy AI, které mají pomoci najít rovnováhu mezi přínosy těchto technologií a jejich úskalími.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlašuje, že velké technologické firmy se musí podřídit, pokud chtějí využívat evropský trh. „V Evropě se bude nadále podnikat podle evropských pravidel, která jsou přísná, leč spravedlivá,“ sdělila Jourová v Interview ČT24 k budoucnosti digitálních platforem na kontinentu. Komise prý připravuje i kodex pro umělou inteligenci (AI), který s sebou ale nese otázky, jaké nástroje dát do ruky prokuratuře.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Facebooku uvedl, že tento týden požádá parlament o odvolání ministra obrany Oleksije Reznikova a na jeho místo navrhne Rustema Umerova, šéfa hlavního ukrajinského privatizačního fondu.

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. července 1945. Guvernér japonské prefektury Hirošima Hidehiko Juzai zároveň kritizoval stupňující se výzvy k posílení jaderných odstrašovacích prostředků po celém světě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a výhrůžkami Ruska, že je připraveno atomové zbraně použít. Starosta Hirošimy Kazumi Macui jaderné zastrašování označil za bláznovství.

Cena ruské ropy Urals tento týden poprvé překročila strop 60 dolarů za barel, který loni zavedly západní státy v odvetě za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Podle analytiků je to první skutečný test, zda bude Západ schopen vynutit si dodržování jednoho z hlavních sankčních opatření proti Moskvě. Zvláště v situaci, kdy levnější ruskou ropu nakupuje ve velkém například Indie, kterou Spojené státy považují za svého spojence.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zasedl „jako rovný s rovnými“ k jednacímu stolu s lídry členských zemí NATO. Uvítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do Aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO.

Země skupiny vyspělých ekonomik G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese.

Ukrajina zřejmě na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu nedostane pozvánku ke vstupu. Spojené státy se místo toho chystají zemi napadené Ruskem nabídnout podobné bezpečnostní záruky, které poskytují Izraeli. Slíbil to americký prezident Joe Biden. O bezpečnostních zárukách navíc mluví i Berlín.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Čína si předvolala japonského velvyslance, aby vyjádřila protest kvůli „humbuku kolem otázek souvisejících s Čínou“ na víkendovém summitu skupiny zemí G7, uvedla v pondělí agentura Reuters. Skupina vyspělých ekonomik na summitu v japonské Hirošimě schválila k Číně kritické prohlášení, které se mimo jiné zaměřilo na stav lidských práv v této zemi nebo čínské ambice v Jihočínském moři.

Americký prezident Joe Biden oznámil nový balík vojenské pomoci Ukrajině, když se v Hirošimě na okraj summitu skupiny G7 setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.Zmínil poskytnutí dodatečné munice, dělostřelectva a obrněných vozidel. Vedle toho USA vyslovily souhlas s tím, aby ukrajinská armáda používala stíhačky F-16. Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že jeho země v létě zahájí výcvik ukrajinských pilotů.

Washington se rozhodl, že nebude blokovat dodávky stíhaček F-16, po nichž Ukrajina dlouho volala. Ukrajina americké stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu a víkendové oznámení je vnímáno jako zásadní zlom, neboť USA se dosud k poskytnutí F-16 stavěly spíše odmítavě. Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu a již se zapojil do mnoha světových konfliktů.

Americký prezident Joe Biden na závěr summitu G7 v Hirošimě uvedl, že očekává brzké zlepšení vztahů s Čínou, které se prudce zhoršily poté, co Američané u pobřeží Jižní Karolíny v únoru sestřelili údajný čínský špionážní balon. Ten šéf Bílého domu označil za „pitomý balon“, informuje agentura Bloomberg.

Země skupiny G7 vyzvaly na summitu v Hirošimě Čínu, aby tlačila na Rusko, aby upustilo od agrese vůči Ukrajině. Její prezident Volodymyr Zelenskyj je jedním z hostů summitu, do Japonska přiletěl v sobotu odpoledne místního času a jednal již s některými evropskými státníky i indickým premiérem. Hovořit bude i s americkým prezidentem Joe Bidenem, a to mimo jiné o dodávkách stíhaček americké výroby. Čína a Rusko již ostře zkritizovaly společné prohlášení G7, které se týká i Tchaj-wanu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně přicestoval do saúdskoarabské Džiddy na summit Ligy arabských států (LAS). Vyzval k podpoře svého mírového plánu pro Ukrajinu a uvedl, že některé země, i z arabského regionu, zavírají oči před zločiny Ruska. Dosud Ukrajinu v boji proti ruské agresi podporovaly zejména západní státy, rozšíření diplomatických styků s arabskými zeměmi by znamenalo pro Kyjev významný krok. Ze Saúdské Arábie se Zelenskyj vydá francouzským vládním speciálem na jednání skupiny G7 v japonské Hirošimě.

Čína už několik měsíců pomáhá obcházet Rusku sankce, které na něj uvalily Spojené státy či Evropská unie (EU). Moskvě dodává mimo jiné technologie využitelné k civilním, ale i vojenským účelům. A přes Hongkong dokonce proudí citlivé zboží západní výroby. Unijní sedmadvacítka proto chystá další zostření sankcí. Nové balík naopak ve čtvrtek oznámily Spojené státy, krátce před začátkem summitu G7 v Japonské Hirošimě.