G7

Kyjev musí udělat vše pro to, aby válka s Ruskem skončila příští rok diplomatickou cestou, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem mimo jiné vyjádřil názor, že po nástupu nové americké administrativy skončí válka rychleji.

Německý ministr dopravy Volker Wissing oznámil, že zůstane členem vlády kancléře Olafa Scholze. Odpoledne převzal také ministerstvo spravedlnosti. Zároveň vystoupí ze Svobodné demokratické strany (FDP), která ve středu ohlásila odchod všech čtyř svých ministrů z vládní trojkoalice. Prezident Frank-Walter Steinmeier odpoledne všechny kromě Wissinga odvolal a uvedl, že Německo potřebuje akceschopnou vládu a stabilitu a v případě splnění podmínek je připraven rozpustit parlament. Opozice Scholze vyzývá k rychlému žádání o důvěru, kancléř chce čekat do ledna.

Čínský prezident Si Ťin-pching na summitu BRICS varoval před eskalací bojů na Ukrajině. Vyzval také k příměří v Libanonu a v Gaze, píší agentury. O situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a vývoji na Blízkém východě má na summitu v Kazani s ruským vůdcem Vladimirem Putinem ve čtvrtek jednat také generální tajemník OSN António Guterres. Zástupci členských zemí skupiny projednávali rovněž ekonomické návrhy, například vznik společné obilné burzy, alternativní platební metody či vzájemnou finanční integraci. Zazněly i úvahy o vzniku nového mezinárodního finančního systému.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Noa Argamaniová byla unesená teroristy z Hamásu při útocích ze 7. října 2023. Osvobození se dočkala letos v červnu při zásahu izraelských bezpečnostních sil v Gaze. Po devíti měsících v zajetí se rozhodla poprvé promluvit na setkání představitelů zemí G7, kam přijela poprosit o podporu při osvobození těch, kdo zůstávají v zajetí džihádistů. Síla příběhu šestadvacetileté izraelské dívky je mimo jiné i v tom, že poté, co se dostala na svobodu, se ještě stihla rozloučit se svou matkou umírající na rakovinu.

Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.

Evropská unie (EU) potvrdila 1,4 miliardy eur (v přepočtu zhruba 34,9 miliardy korun) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu. Uvedl to šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských států EU v Lucemburku. První část peněz určených na vojenskou pomoc Kyjevu by měla do Ruskem napadené země zamířit příští týden. Platby dosud blokovalo Maďarsko, avšak podle analýz právníků z Rady EU Budapešť nemůže vyslání peněz zastavit. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už podle agentury Reuters uvedl, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

V neděli večer jednal izraelský válečný kabinet po nočním vzdušném útoku z Íránu, který proti židovskému státu vyslal přes tři sta dronů a raket. Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, na jejím rozsahu a načasování však shoda není. Teherán už Izrael varoval, aby se k ní neuchyloval. Americký prezident Joe Biden ujistil izraelského premiéra o pevné podpoře, odrazuje jej ale od odvetné akce.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás za odpoutané od reality poté, co jeho lídr vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic. Netanjahu tak trvá na zničení Hamásu a na operaci v Rafahu.

Izraelská armáda ve středu večer informovala, že Hamás propustil deset Izraelců a čtyři Thajce. Očekává se, že židovský stát propustí třicet palestinských vězňů. Země G7 vyzvaly k okamžitému propuštění všech rukojmí, vyslovily se také k prodloužení příměří mezi Hamásem a Izraelem, které by dle Kataru mělo aktuálně trvat do čtvrtečního rána. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve středu večer přiletěl do Izraele, při své návštěvě chce jednat o dalším prodloužení příměří.

Ukrajinská vojska přesunula na levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti nevelký počet obrněné techniky, uvedl americký Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské proválečné internetové komentátory. Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 ve středu mezitím ujistili, že zůstanou jednotní v podpoře Ukrajiny, která od loňského roku čelí plnohodnotné ruské invazi. Učiní tak navzdory mezinárodnímu dění v Pásmu Gazy. Nová slovenská vláda odmítla návrh dalšího balíku vojenské pomoci Ukrajině.

Spojené království pořádá summit o bezpečnosti umělé inteligence (AI). Londýn na jednání představil společné prohlášení, shodli se na něm zástupci Evropské unie a 28 dalších zemí, včetně Spojených států nebo Číny. Už v pondělí se přitom skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 dohodla na souboru doporučení pro firmy vyvíjející nejsofistikovanější formy AI, které mají pomoci najít rovnováhu mezi přínosy těchto technologií a jejich úskalími.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlašuje, že velké technologické firmy se musí podřídit, pokud chtějí využívat evropský trh. „V Evropě se bude nadále podnikat podle evropských pravidel, která jsou přísná, leč spravedlivá,“ sdělila Jourová v Interview ČT24 k budoucnosti digitálních platforem na kontinentu. Komise prý připravuje i kodex pro umělou inteligenci (AI), který s sebou ale nese otázky, jaké nástroje dát do ruky prokuratuře.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Facebooku uvedl, že tento týden požádá parlament o odvolání ministra obrany Oleksije Reznikova a na jeho místo navrhne Rustema Umerova, šéfa hlavního ukrajinského privatizačního fondu.

Hirošima si v neděli připomněla 140 tisíc obětí amerického jaderného útoku z 6. července 1945. Guvernér japonské prefektury Hirošima Hidehiko Juzai zároveň kritizoval stupňující se výzvy k posílení jaderných odstrašovacích prostředků po celém světě v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a výhrůžkami Ruska, že je připraveno atomové zbraně použít. Starosta Hirošimy Kazumi Macui jaderné zastrašování označil za bláznovství.

Cena ruské ropy Urals tento týden poprvé překročila strop 60 dolarů za barel, který loni zavedly západní státy v odvetě za invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Podle analytiků je to první skutečný test, zda bude Západ schopen vynutit si dodržování jednoho z hlavních sankčních opatření proti Moskvě. Zvláště v situaci, kdy levnější ruskou ropu nakupuje ve velkém například Indie, kterou Spojené státy považují za svého spojence.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé zasedl „jako rovný s rovnými“ k jednacímu stolu s lídry členských zemí NATO. Uvítal oznámení aliančních zemí o nových balících vojenské podpory či dohodu na úpravě budoucího přístupového procesu do Aliance, ovšem jako ideální výsledek si představoval pozvánku do NATO.

Země skupiny vyspělých ekonomik G7 oznámily mezinárodní rámec, který Ukrajině otevírá cestu k dlouhodobým bezpečnostním zárukám, jež mají posílit její obranu proti Rusku a odradit Moskvu od budoucí agrese.

Ukrajina zřejmě na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu nedostane pozvánku ke vstupu. Spojené státy se místo toho chystají zemi napadené Ruskem nabídnout podobné bezpečnostní záruky, které poskytují Izraeli. Slíbil to americký prezident Joe Biden. O bezpečnostních zárukách navíc mluví i Berlín.