Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.

„Francouzský prezident připravil opravdu královské přivítání Donalda Trumpa. Bude to neoficiální zakončení summitu, pochopitelně bude Macron chtít využít této příležitosti, aby mezi čtyřma očima projednal otázky, které jsou pro Francii i celou Evropu velice důležité,“ upozornil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Tématem schůzky by mohla být evropská bezpečnost, otázka, zda se USA budou nadále podílet na obraně Evropy či ukončení konfliktu na Ukrajině po ruské agresi, dodal Šmíd.

Schůzka lídrů Spojených států, Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady měla v lázeňském městě u hranic se Švýcarskem původně začít v neděli, ale kvůli oslavám 80. narozenin Trumpa ve Washingtonu se o den posunula.

Dohoda s Íránem

Summit se uskuteční krátce po oznámení dohody o ukončení války v Íránu, kterou americký prezident Trump koncem února spolu s Izraelem rozpoutal, oficiálně má být tato dohoda podepsána v pátek ve Švýcarsku. Vztahy s Íránem by tak měly být jedním z hlavních témat akce na vrcholné úrovni, během níž se má Trump sejít také s představiteli spřátelených blízkovýchodních zemí.

„Oznámení dohody se do jednání G7 nepochybně promítne,“ uvedl zpravodaj ČT Šmíd. Podle něj může dohoda mimo jiné uvolnit prostor jednání například o Ukrajině. Americký prezident na summitu zúčastní i zasedání, na němž bude také ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj, jejíž zemi se v posledních měsících podle zpráv médií daří velmi dobře odolávat ruské ofenzivě.

Summitu, který potrvá do středy, předsedá francouzský prezident Macron, pro něhož půjde zřejmě o poslední vrcholné jednání G7 v roli hlavy státu. Na program francouzské předsednictví zařadilo také otázky ekonomické bezpečnosti, dodavatelských řetězců kritických surovin či reformu mezinárodní finanční architektury.

Macron: Francie je připravena začít misi v Hormuzu

Francie a další evropské země jsou připraveny zahájit misi v Hormuzském průlivu, jakmile bude stvrzena dohoda mezi Spojenými státy a Íránem, řekl před summitem Macron. Skupina G7 udělá vše pro znovuotevření klíčové námořní cesty, která musí fungovat bez poplatků, řekl Macron podle agentur Reuters a AFP.

Francie spolu s Británií povede misi, do které se zapojí také Itálie či Nizozemsko, řekl Macron. „(Letadlová loď) Charles de Gaulle s celým svým doprovodem, která je v současnosti v oblasti, může být nasazena do dvou až tří dnů po potvrzení dohody,“ prohlásil šéf Elysejského paláce.

Vztahy Kanady s EU a USA

Kanadský premiér Mark Carney se před summitem G7 setkal s irským premiérem Micheálem Martinem. Podle agentury AP tím pokračuje ve snahách o sblížení s Evropou. Carney prohlásil, že středně velké země by neměly soupeřit o přízeň Ameriky.

Dodal, že Kanada a Evropská unie mají dohromady více než dvojnásobek obyvatelstva Spojených států, podobně velkou ekonomiku a společný rozpočet na obranu, který je dvojnásobný oproti rozpočtu Číny. Podle AP řekl, že menší národy mohou znásobit svou sílu tím, že se spojí s podobně smýšlejícími spojenci.

Carneyho výroky přichází na pozadí zvýšeného diplomatického napětí mezi Washingtonem a Ottawou. Trump v únoru pohrozil Kanadě zavedením cel ve výši sta procent, pokud uzavře obchodní dohodu s Čínou.

Trump dříve také oznámil, že stáhl své pozvání Carneymu, aby se připojil k jeho iniciativě Rada míru. Oznámení předcházel Carneyho projev na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu, kde kanadský premiér hovořil o „éře rivality velmocí“ a řekl, že menší země se musí semknout, přičemž odkazoval na esej Václava Havla Moc bezmocných. Trump následující den ve svém projevu označil Kanadu za nevděčnou.

Nahrávám video

Demonstrace proti summitu

Summitu předcházely také protesty. V neděli demonstranti v Ženevě zapálili automobil značky Tesla, rozbili okna v několika budovách a házeli kameny na policii. Ta proti nim použila slzný plyn. Do pochodu, který byl zpočátku poklidný, se podle odhadů policie zapojilo kolem dvaceti tisíc lidí, napsala agentura Reuters.

Účastníci protestovali primárně proti kapitalismu, demonstrovali ale také například za větší podporu Palestinců. Pochod uspořádalo zhruba 60 různých uskupení, včetně feministických či odborových organizací, upozornila agentura DPA.

Demonstranti uvedli, že protestují proti G7 jakožto symbolu koncentrované politické a ekonomické moci. Šéf a největší akcionář automobilky Tesla Elon Musk se tento týden stal prvním dolarovým bilionářem na světě, což posílilo obavy ohledně majetkové nerovnosti, upozornila agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orlí hnízdo, někdejší Hitlerovo horské sídlo, zachvátil požár

Někdejší sídlo nacistického vůdce Adolfa Hitlera – Kehlsteinhaus, známý také jako Orlí hnízdo, zachvátil v pátek večer požár. Policie v sobotu oznámila, že v souvislosti s požárem objektu v bavorských Alpách zadržela podezřelého. Příčina požáru zatím není známa, napsala agentura DPA.
před 22 mminutami

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu nejvíce útoků od začátku války, píše Reuters

V říjnu bylo v Hormuzském průlivu a jeho okolí zaznamenáno nejvíce útoků na obchodní plavidla od začátku konfliktu. S odvoláním na údaje Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) to píše agentura Reuters. Během října bylo nahlášeno a potvrzeno 28 útoků. Od 28. února, kdy USA a Izrael válku proti Tehránu zahájily, zaznamenal Noam Raydan, který v institutu incidenty mapuje, 113 útoků.
před 5 hhodinami

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 8 hhodinami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 11 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 13 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.