Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o padesát tisíc korun na čtyři sta tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské. Předlohu, která upravuje také takzvanou superdávku, dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Senátní plénum s ohledem na schválení předlohy ve sněmovním znění už nehlasovalo o úpravě skupiny senátorů v čele s Lumírem Kantorem (KDU-ČSL), jež by zavedla automatickou valorizaci rodičovské podle inflace. Stejný návrh dolní komora odmítla začátkem července, stejně jako několik dalších opozičních návrhů na uzákonění valorizačních mechanismů.
K přípravě novely s valorizací rodičovského příspěvku horní komora vyzvala vládu na návrh sociálního výboru. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že takové řešení růstu rodičovské nepodporuje vzhledem k tomu, že jde o pevně stanovenou částku s možností flexibilního čerpání i kvůli tomu, že není dlouhodobá. Námitky proti debatě o budoucím zavedení valorizace neměla předsedkyně klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová. „Je to komplikované a musí se najít opravdu takový vzorec, který bude spravedlivý,“ poznamenala.
Zvýšení rodičovské zdůvodnil ministr práce Juchelka snížením dopadů inflace a zlepšením situace rodin s dětmi. Dopady přidání na státní rozpočet budou podle ministerstva přibližně 230 milionů korun v prvním roce. Náklady postupně porostou, od roku 2030 po plném zavedení a při nynějším nízkém počtu narozených by činily asi 3,6 miliardy korun ročně navíc.
Předloha předpokládá zvýšení příspěvku jen pro rodiče dětí narozených nebo převzatých do trvalé péče náhradní rodiny od 1. ledna 2027. Pokud by se rodičovská zvedla i těm, kteří ji už pobírají, stálo by to příští rok podle odhadu ministerstva asi 7,3 miliardy korun.
Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024 ze tři sta tisíc na 350 tisíc korun. Dvojčata a vícerčata mohla dříve čerpat 1,5násobek. Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá, méně je tak i vyplácených rodičovských.
Podpora na bydlení v superdávce se stanoví podle okresů
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do patnácti let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident.
Zranitelné domácnosti mohou být zvýhodněné ve složce na bydlení, v bonusu na dítě a v energetickém paušálu. Rozšíření skupiny o samoživitele s dětmi do patnácti let místo do sedmi let zdůvodňují autoři úpravy tím, že děti do tohoto věku jsou stále do značné míry závislé na péči rodiče. „Cílem navrhované změny je posílit rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem osamělých rodičů, snížit riziko jejich sociálního vyloučení a podpořit stabilní výchovné prostředí pro děti,“ stojí v důvodové zprávě.
Takzvané normativy na bydlení, tedy horní hranice pro výpočet podpory, se už nebudou určovat podle celkového počtu obyvatel bydliště. Nyní se liší pro místa do 69 999 obyvatel, nad sedmdesát tisíc obyvatel a pro Prahu a Brno. Nově se normativní nájemné stanoví pro okresy. Novela pak výslovně odstraní situace, kdy může být ve stejném okrese normativní nájemné vypočtené pro domácnost s vyšším počtem členů nižší než pro domácnost s menším počtem členů.
Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Jejich příjemci, kteří o novou podporu požádali do konce loňska, ji obdrží poprvé v srpnu. Nynější změny mají přinést podle ministerstva práce a sociálních věcí zejména přesnější a spravedlivější systém určování nákladů bydlení.
Změny budou stát podle důvodové zprávy do tří miliard korun navíc. Podle podkladů se rozpočet kvůli neznámým dopadům superdávky sestavil s rezervou a částka v něm už je.
Horní komora vyzvala v doprovodném usnesení podle návrhu Vladimíry Ludkové (ODS) vládu k úpravám informačního systému superdávky tak, aby umožnil opatrovníkům vykonávat elektronicky jejich oprávnění ve prospěch klientů v celém řízení. Ludková upozorňovala na zátěž veřejných opatrovníků, kteří podle ní musí chodit na úřady práce osobně. Ministr práce Juchelka řekl, že se na digitalizaci pracuje.
Staronovým členem Rady ČT bude Řehák
Senát ve středu rovněž rozhodl, že staronovým členem Rady ČT bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, vybral ho už v prvním kole tajných voleb. Skautský instruktor Řehák v radě pracoval tři roky po ekonomovi Pavlu Kysilkovi. Nyní byl zvolen na podobně dlouhé období do konce listopadu 2029, neboť obsadí místo po spisovateli Jiřím Padevětovi, který se v červnu členství v radě vzdal kvůli kandidatuře do Senátu.
Při úterním veřejném představení v Senátu označil Řehák za důležité, aby jakákoli změna financování veřejnoprávní televize neoslabovala nezávislost zpravodajství, regionální vysílání či původní českou tvorbu. ČT si musí zachovat vysoké profesní standardy i ve snaze oslovit mladé diváky, uvedl. „Česká televize nemá být na TikToku. Má hledat cesty, kterými se nebude podbízet, ale bude nabízet,“ prohlásil. Připomenul, že se už dříve vyslovil proti přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávní televize a rozhlasu ze státního rozpočtu.
Řehák obdržel 38 hlasů ze 74 odevzdaných, jeho nejvážnějším protikandidátem byl exministr kultury Daniel Herman s jedenácti hlasy, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Právník a bývalý producent Richard Němec obdržel sedm hlasů, historik Jiří Rajlich a bývalá sportovní novinářka Alice Němcová Tejkalová shodně po pěti hlasech.
Hold všem kandidátům před volbou složil předseda senátní volební komise David Smoljak (STAN). Ocenil, že se v Senátu o zvolení do rady veřejnoprávního média na rozdíl od sněmovny nehlásí nikdo, kdo „otevřeně přiznává, že jeho hlavním účelem je tu veřejnou službu co nejvíce zredukovat a marginalizovat“.
Změna financování ČT
Změnu financování České televize, kterou plánuje vládní koalice, označil ve středu odpoledne Senát za nežádoucí, nekoncepční a odporující platným pravidlům EU. Senátoři se většinově shodli na tom, že ČT odpovídajícím způsobem plní všechny zákonné povinnosti kladené na médium veřejné služby, drží si svoji nezávislost, objektivitu zpravodajství, kvalitu tvorby i dlouhodobou důvěru občanů.
Senát „považuje za nežádoucí, aby došlo ke změně jednoho z nejlépe fungujících evropských systémů plateb koncesionářských poplatků na financování takzvaně ze státního rozpočtu“. Stanovisko je téměř totožné s usnesením senátního kulturního výboru. Senátoři se většinově domnívají, že vládou navrhované snížení příjmů veřejnoprávní televize by jí znemožnilo dostát smluvním závazkům.
Mračková Vildumetzová se pozastavila nad tím, že opozice ve sněmovně brání schválení senátní ústavní novely, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Uspěla s požadavkem, aby Senát také konstatoval, že hospodaření ČT a ČRo stále nepodléhá kontrole NKÚ.
Smlouva mezi Českem a Maltou
V úvodu schůze horní komora schválila smlouvu mezi Českem a Maltou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění únikům na dani z příjmů. Mezi oběma zeměmi zatím funguje smlouva, která začala platit v roce 1997, nyní už ale nevyhovuje současným podmínkám. Smlouvu musí ještě odsouhlasit sněmovna, kde zatím prošla jen prvním čtením a má se jí zabývat zahraniční výbor.
Senát také podle očekávání schválil smlouvu o česko-německé hranici, která bude nově určena seznamem souřadnic hraničních bodů, nikoli obsáhlým hraničním dokumentárním dílem. Průběh hranice dlouhé takřka 819 kilometrů smlouva nemění. Souhlas se smlouvou musí ještě stvrdit sněmovna, která ji zatím podpořila v červnovém úvodním kole schvalování.
Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný
Senát také jednal o situaci na trhu s hnojivy, považuje ji za závažnou. Podporuje sice základní cíle akčního plánu pro hnojiva, který v květnu představila Evropská komise (EK), tento plán ale považuje za nedostatečný, a to hlavně pokud jde o navržená krátkodobá opatření. Tato opatření nezajišťují podle Senátu dostatečné a rychle dostupné finanční nástroje na úrovni Evropské unie (EU) pro účinnou reakci na růst cen hnojiv.
Unijní plán má podpořit zemědělce, posílit domácí produkci a snížit závislost Evropy na dovozech a reaguje na nestabilitu na světových trzích hlavně v souvislosti s válkou proti Íránu.
Ministr práce Juchelka, který zastoupil ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) a dokument uvedl, řekl, že česká strana základní směřování dokumentu podporuje. Informoval, že EK je připravena z krizové rezervy pro zemědělce uvolnit až 540 milionů eur (asi třináct miliard korun) a z toho pro české zemědělce by mohlo směřovat 10,9 milionu eur, tedy asi 264 milionů korun. Vláda navíc projedná možnost maximálního spolufinancování pomoci, což by podle Juchelky mohlo přesahovat půl miliardy korun.
Horní komora doporučila vládě, aby nadále prosazovala maximální využití zmíněné zemědělské rezervy. Má také prosazovat nastavení transparentních podmínek pro její čerpání i rychlé přijetí dalších finančních nástrojů, které umožní okamžitou podporu zemědělců. Posílení finančních nástrojů však podle Senátu nesmí jít na úkor přímých plateb pro zemědělce.
S novelou, která má umožnit lékařům podle standardizovaných pravidel neudržovat pacienta při životě za každou cenu, se patrně Senát neztotožní. Doporučily mu to dva z jeho tří výborů, které ji detailně projednávaly. Negativně se k předloze postavily odborné společnosti i ministerstvo zdravotnictví, které by mohlo připravit vlastní úpravu.
Úprava pravidel paliativní péče neprošla
Péče o nevyléčitelně nemocné zatím nová pravidla nezíská, protože horní komora zatím nepřijala jejich úpravu podle novely skupiny senátorů kvůli negativnímu stanovisku etické komise ministerstva zdravotnictví a odborných společností. Novelu Senát neschválil ani neodmítl, přičemž k přímému odmítnutí chyběl jeden hlas. Současně konstatoval, že přijetí podobné normy musí předcházet odborná právní a etická diskuze, která povede k mezioborovému konsensu.
Senát kvůli tomu doporučil ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (ANO), aby na základě takovéto diskuze, s využitím senátorské novely a po standardním připomínkovém řízení, připravil vládní návrh, který bude prakticky využitelný v podmínkách tuzemského zdravotního systému. Za schválení novely a její postoupení sněmovně se neúspěšně přimlouvali Karel Zitterbart (STAN) a místopředseda Senátu Ladislav Václavec (ANO), podle něhož by se tak vytvořil tlak na to, aby ministerstvo vlastní návrh předložilo.
Resort prozatím připravil Strategii rozvoje paliativní péče do roku 2035, mezi jejíž priority patří rozšíření sítě nemocničních paliativních týmů a lepší dostupnost péče v regionech. V Česku ročně umírá kolem 110 tisíc lidí, zhruba 60 procent z nich potřebuje v závěru života takzvanou paliativní péči. Do roku 2050 očekává ministerstvo nárůst jejich počtu až o 86 procent.
Novela o zdravotních službách, kterou předložila skupina sedmnácti senátorů ze čtyř frakcí, měla podle nich v rámci úpravy paliativní péče umožnit lékařům podle standardizovaných pravidel neudržovat pacienta při životě za každou cenu. Jejich přesnější vymezení je potřebné s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.
Hlavním cílem novely bylo dle Věry Procházkové (ANO) stanovit jasná zákonná pravidla pro rozhodování o léčbě s přihlédnutím k přáním pacienta nebo jeho blízkých a sjednotit terminologii. Autoři novely s ohledem na výhrady nahradili původně navrhovanou „neadekvátní léčbu“ pojmem „nepřiměřená léčba“. Podobně nahradili pojem „terminální tišení bolesti“ a změnili definici paliativní péče.
Ministerstvo novele vytýkalo nadbytečné definice a snahy o uzákonění už zakotvených práv. Výhrady k předloze měly společnosti a asociace hospiců nebo paliativní či geriatrické medicíny, podle nichž by uzákonění pravidel bylo duplicitní s postupy metodických pokynů. Obávaly se toho, že konkrétní pravidla zhorší možnosti individuálního přístupu k jednotlivým pacientům.
Soudní svěřování dětí do péče rodičů
Schvalování novely, kterou chce část senátorů upravit pravidla pro soudní svěřování dětí do péče po rozvodu rodičů, ve středu horní parlamentní komora odložila. Důvodem je snaha předlohu pozměnit s ohledem na výhrady profesních organizací soudců i advokátů. K novele se Senát vrátí nejdříve v polovině prosince.
Novela má dle jejích tvůrců posílit ochranu dětí před domácím násilím, týráním a dalšími riziky při rozhodování soudů o tom, komu budou svěřeny do péče. Návrh předložila skupina 27 senátorů v čele s Hanou Kordovou Marvanovou z klubu ODS a TOP 09. Jejím kolegům z frakce se v květnovém úvodním kole projednávání nepodařilo prosadit, aby novela byla vrácena předkladatelům k dopracování.
Dopracování novely prosazoval předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). Poukazoval na to, že i podle stanoviska senátních právníků není jisté, zda je novela dostatečně provázána s dalšími pasážemi občanského zákoníku. Doporučoval předlohu porovnat i s obdobnou novelou z dílny ministerstva spravedlnosti.
Předmětem sporu se stalo mimo jiné tvrzení předkladatelů, že soudy nyní nemají ze zákona povinnost dbát na zájem dítěte. Předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra poukázal na to, že podle platného zákona pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti, „jsou určující zájmy dítěte“.
Tvůrci novely její potřebnost zdůvodňovali tím, že téměř každý měsíc v důsledku selhání opatrovnického soudu zemře jedno dítě. Jako příklad uvedla Kordová Marvanová nedávnou vraždu tříleté dívky jejím otcem. Soud dívku předal od pěstounů jejím biologickým rodičům, přestože věděl, že se otec potýká s psychickými problémy a drogovou závislostí, podotkla senátorka.
Novela je podle jejích tvůrců reakcí na loňskou rozvodovou novelu, která zrušila podrobnější kritéria, na něž by soud měl brát ohled v případě svěření dítěte do péče rodičů. Má změnit praxi opatrovnických soudů předpokládat, že péče obou rodičů je vždy v nejlepším zájmu dítěte, a to i v případech, kdy některý z rodičů čelil domácímu násilí nebo byl odsouzen za sexuální násilí či závislost na návykových látkách. Soudy by měly zohlednit i konflikty mezi rodiči.
Střet zájmů při posuzování ekologických vlivů
Středeční schůze Senátu skončila projednáváním závěrů veřejného slyšení, které instituce pořádala loni v červnu k legislativním změnám kvůli zkušenostem s plány na obnovení spalovny v Rybitví na Pardubicku. Nynější zákony o posuzování vlivů stavebních záměrů na životní prostředí a ochraně ovzduší podle něj umožňují střet zájmů při zpracování posudků a měření emisí a nevytvářejí dostatečné záruky pro ochranu veřejného zdraví.
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí by měla vláda podle senátorů upravit tak, aby pro investora stavby nesměl připravovat dokumentaci záměru i oponentní posudek stejný člověk nebo firma. V odůvodněných případech by mělo být podle Senátu možné prodloužení lhůty pro připomínkování dokumentace dotčenými orgány a veřejností. Povinné by mělo být věcné a přezkoumatelné, nikoli pouze formální, procesní vypořádání obdržených vyjádření.
Zákon o ochraně ovzduší by měl dle horní komory zajistit, aby o výběru autorizovaných osob, které budou měřit emise, nerozhodoval znečišťovatel. Správní úřad by měl v případě pochyb o použité metodice získat pravomoc vyžádat si nezávislý přezkum rozptylové studie, právní úprava by navíc měla umožnit oponenturu těchto studií s právem uplatnění námitek. Ze zákona by také měly podle Senátu vypadnout automatické výjimky pro starší zdroje znečištění.
