Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
Zvýšenou pozornost teplotním extrémům by měli věnovat hlavně senioři a jejich rodiny, mezi zranitelné osoby ale patří také malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní či lidé užívající některé léky.
Podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Marka Riedera by zřejmě absolutní rekord z letošního 28. června s hodnotou 41,9 stupně Celsia neměl být při této vlně veder překonán. Jestli někde padne i čtyřicítka, se uvidí až podle odpoledních teplot ve čtvrtek, uvedl. „Velmi teplá bude noc na sobotu. Budou místa, kde neklesnou teploty pod 23 stupňů Celsia, takže je pravděpodobné, že zažijeme i takzvanou supertropickou noc,“ doplnil. Jako supertropická se přitom označuje noc, kdy teplota za celou dobu neklesne pod 25 stupňů.
Takováto horka vyvolávají nutnost změny chování. Možností je celá řada, zjednodušeně se dají shrnout do několika bodů:
- dodržovat dostatečně pitný režim a pít průběžně během celého dne
- omezit pobyt na přímém slunci zejména mezi 11. a 16. hodinou
- nosit lehké a prodyšné oblečení a chránit se pokrývkou hlavy
- používat opalovací krém s dostatečným ochranným faktorem
- omezit fyzickou námahu v nejteplejší části dne
- pravidelně kontrolovat seniory, osoby žijící osaměle nebo chronicky nemocné
- nikdy nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaném automobilu, a to ani na několik minut
Podrobněji jsou rady popsané v článku níže:
Pozornost si ale zaslouží i některé specifické situace. Horko totiž může mít značné, a dost podceňované, dopady na chování řidičů, uvedl pro Českou televizi Jakub Moravec ze spolku Na cestách bezpečně. Teplota v autě nad třicet stupňů totiž snižuje pozornost při řízení podobně jako sklenka alkoholu.
Tyto dopady jsou dle Moravce nejhorší ve spojení se stresem, únavou a dalšími běžnými faktory, které mají nějaký vliv na dopravu. „Už třicet minut bez nápoje snižuje v těchto vedrech zhruba o dvacet procent pozornost řidiče,“ varuje před podceněním pitného režimu i při cestě na krátké vzdálenosti.
Obecně se při horku také zvyšuje nervozita lidí a naopak snižuje schopnost snášet stres. Je dobré na toto myslet při jakýchkoliv potenciálně rizikových situacích i v kontaktu s ostatními řidiči, ale také třeba s policií a dalšími účastníky dopravního provozu, jako jsou chodci.
Nejčastěji se ve vedrech řeší nutnost chránit se před horkem, ale podle dermatologa Spyridona Ghapakiotise je stejně potřebné starat se také o ochranu před samotnými slunečními paprsky. Sluneční záření je sice nezbytné pro život na Zemi a člověk ho nutně potřebuje pro vytváření vitamínu D, který je nezbytný pro správné využití vápníku, ale nadměrné slunění – jako právě v těchto dnech – s sebou nese i mnoho zdravotních rizik.
Vlivem slunečního záření totiž může docházet k nevratnému poškození zraku, spálení a stárnutí kůže či alergickým reakcím a zvyšuje se rovněž riziko vzniku rakoviny kůže.
Při opalování je hlavně důležité vyhnout se pobytu na přímém slunci mezi 11. a 15. hodinou. Pokožku je třeba chránit oděvem, přičemž míra ochrany závisí na tloušťce, hustotě a barvě tkaniny. Přírodní materiály mají nižší ochrannou schopnost než umělá vlákna, tmavší barvy chrání před UV zářením lépe než barvy světlejší. Vhodné je chránit hlavu čepicí či jinou pokrývkou hlavy a oči slunečními brýlemi.
Na odkryté části těla je zároveň vhodné používat ochranné krémy. Tyto přípravky se nanášejí půl hodiny před prvotním pobytem na slunci, po dalších 30 minutách by se měla aplikace zopakovat. Velmi důležité je použít dostatečné množství opalovacího krému – u dospělého člověka je průměrně potřeba na jedno natření asi sedm čajových lžiček přípravku. Použití menšího množství opalovacího prostředku výrazně sníží jeho účinnost. Aplikaci opalovacího krému je následně nutné opakovat přibližně po jedné až dvou hodinách – a vždy po koupání, sprchování, zpocení a osušení ručníkem.
Ti nejzranitelnější
Vůbec nejzranitelnější skupinou jsou senioři. Jednak proto, že se jim akumuluje spousta zdravotních problémů, jejichž dopady jsou mnohdy zhoršené horkem, zejména tím dlouhodobým. Ale také proto, že ve vyšším věku už člověk necítí tolik žízeň, uvedla pro ČT prezidentka Asociace domácí péče Ludmila Kondelíková.
Pomoci proto musí zejména blízcí seniorů, kteří by jim měli pomáhat dodržovat pitný režim, hlídat kvalitní větrání, ale také se starat o léky. Horko má totiž negativní dopady na mnoho druhů léčiv, jejichž kvalita se vlivem vysokých teplot rychle zhoršuje. Každý léčivý přípravek má výrobcem stanovené individuální podmínky uchovávání, které jsou důležité pro zachování jeho kvality a účinnosti po celou dobu použitelnosti.
Působením vysokých teplot může docházet například k chemickému rozkladu účinných látek nebo ke změně fyzikálních vlastností léčiva. Takové změny nemusí být na první pohled patrné, přesto mohou významně ovlivnit účinnost léčby a v některých případech dokonce představovat zdravotní riziko.
„U většiny léků je doporučení skladovat je v původním obalu na suchém a tmavém místě při pokojové teplotě. Existuje ale řada výjimek, kdy je nutné některé přípravky skladovat v chladničce, například inzuliny. Na vysokou teplotu jsou citlivější také různé lékové formy, zejména polotuhé nebo tekuté přípravky (sirupy, masti, čípky), proto je nezbytné se detailně s podmínkami skladování seznámit. Veškeré informace o správném skladování jsou vždy uvedeny na původním obalu a v příbalovém letáku,“ vysvětluje Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Podívejte se, jak během čtvrtka padají teplotní rekordy:
