Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.

Epidemie je zatím v začátku, australská ministryně zemědělství Julie Collinsová uvedla, že zatím neexistují důkazy o hromadném úhynu ptáků ani o zasažení drůbežářského průmyslu. Riziko pro lidské zdraví podle ní zůstává nízké.

První případ viru H5N1 v Austrálii vědci potvrdili letos v červnu u stěhovavého mořského ptáka. Podle aktuálních údajů je v zemi ke čtvrtečnímu dopoledni zdokumentovaných celkem 28 případů nákazy, problematické je, že se nacházejí v různých částech kontinentu: deset v Západní Austrálii, patnáct v Jižní Austrálii, dva v Novém Jižním Walesu a jeden v Queenslandu.

Toto rozšíření naznačuje, že neexistuje jedno jediné ohnisko, odkud by se nemoc šířila a které by se dalo relativně snadno zachytit, izolovat a zlikvidovat. Virus je tedy spíše podhodnocený a rozšířenější, než pouhá čísla ukazují. Nové případy navíc přibývají poměrně rychle.

Austrálie byla dlouhá léta jediným kontinentem, kde se kmen H5 nevyskytoval. Ve zbytku světa virus způsobil vážná onemocnění a úhyn drůbeže a volně žijících ptáků. „Jakmile se virus rozšíří mezi populacemi volně žijících ptáků, nebude možné zabránit ztrátám u náchylných druhů,“ upozornila Cooksonová. Dodala, že šíření mezi ptáky žijícími na stejném pobřeží není překvapivé.

Obavy o lachtaní kolonie

Nejvíce se vědci obávají šíření ptačí chřipky na Klokaním ostrově, kde zatím testy potvrdily čtyři případy. Toto místo je totiž nejen oblíbenou destinací turistů, ale také domovem ohrožené populace australských lachtanů. Tito velcí predátoři žijí v koloniích, kde se virus snadno šíří, předchozí zkušenosti s ploutvonožci přitom naznačují, že tato zvířata jsou virem snadno zranitelná. Úřady proto dočasně pozastavily turistické výlety na tamní pláže, aby zvířata ochránily.

Virus H5 se šíří mezi vodními i pobřežními ptáky. Už několik měsíců se přitom geograficky přibližoval k Austrálii, směrem od Antarktidy. Australští vědci už v červnu uvedli, že na odlehlých Heardových a McDonaldových ostrovech nákaza usmrtila více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních. V Austrálii se díky její izolované poloze nachází mnoho endemitů, tedy organismů, které nežijí nikde jinde na světě. Šíření viru pro tuto jedinečnou faunu představuje hrozbu.

Cooksonová přiblížila, že genetické sekvenování prokázalo, že všechny dosud zjištěné potvrzené případy souvisí se subantarktickými kmeny viru. Clare Scrivenová, ministryně Jižní Austrálie, ve středu prohlásila: „Je to znepokojivé, ale ne neočekávané. Věděli jsme, že až se ptačí chřipka dostane do Austrálie, nakonec se rozšíří. Rozšířila se totiž na všech ostatních kontinentech po celém světě.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 55 mminutami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
před 18 hhodinami

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
před 21 hhodinami

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
před 23 hhodinami

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Cvičení pomáhá ženám před operací s rakovinou i po ní, ukazuje český výzkum

Cvičení pomáhá s rychlejším návratem kondice po operaci pacientek s rakovinou vaječníků v pokročilém stadiu. Prokázali to lékaři z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kteří zjistili, že pomáhá začít cvičit dokonce už před výkonem. Takzvaná pre-habilitace ženám zároveň umožnila začít až o týdny dříve následnou chemoterapii.
18. 8. 2026

Pesticidy umí zastavit invazní mravence z Argentiny

Jedna z největších zvířecích invazí probíhá už sto let. Argentinští mravenci během ní ovládli několik světadílů a kvůli oteplování planety pronikají i do dříve chladnějších zemí. Vědci teď popsali, jak si vedou proti moderním pesticidům.
18. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.