Teplota

V příštích dnech, včetně čtvrtečního večera, se v České republice může nadále tvořit náledí a ledovka. Denní teploty by se o víkendu měly pohybovat nad nulou, v noci ale bude pravděpodobně mrznout. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Před dvaceti lety zasáhla Evropu vlna veder a stála životy dvacet tisíc lidí. Pokud by stejná přišla znovu, dopady by byly ještě daleko horší. Odhaduje to nový model amerických epidemiologů. Autoři spočítali, že počet úmrtí za týden by se mohl vyšplhat na úroveň zaznamenanou během nejhorších fází pandemie covidu-19.

Polární vír se obvykle hroutí až na přelomu roku. Za posledních sedmdesát let se už v listopadu zhroutil jenom třikrát – a právě to se může stát i letos.

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.

Nedělní ráno bylo na mnoha místech Česka mrazivé. Rekordní minimum zaznamenalo 17 ze 171 meteorologických stanic, které fungují alespoň třicet let. Nejnižší teplotu naměřili na šumavské Rokytské slati, kde bylo minus deset stupňů Celsia. V případě této stanice ale o nový rekord nešlo, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V dalších dnech se má oteplit.

Globální meteorologický fenomén La Niña má silný vliv nejen na místech, kde vzniká, ale jeho projevy se propisují až do střední Evropy, včetně České republiky. Může tak ovlivnit i podobu blížící se zimy.

Výkyvy teplot a dostupnosti potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelný přísun potravy růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na překvapivý jev upozornil nový výzkum Ústavu biologie obratlovců ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Po více než čtvrtstoletí se na vrchol Pradědu v Jeseníkách vrátila profesionální meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Přesunula se tam ze Šeráku kvůli lepším technickým podmínkám a rozšíření měření o kvalitu ovzduší. Důležitá budou i měření srážek pro hydrologické předpovědi.

O amazonském deštném pralese se často mluví jako o „zelených plících planety“. Je to ale zkreslení: většinu kyslíku totiž tvoří organismy v oceánech, ne stromy. Vědce proto zajímá, jak reagují na rychlé změny klimatu, které se v současnosti odehrávají. Nový výzkum odhaluje, že některé druhy budou mít problémy.

Česko čeká v pátek mrazivé ráno. Přes den bude slunečno, odpolední teploty se budou, stejně jako ve čtvrtek, pohybovat většinou kolem deseti stupňů. O víkendu se mírně oteplí, v sobotu večer ale od západu začne pršet, neděle už bude sychravá. Celý víkend bude podle meteorologů větrný. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Teploty v tuzemsku tento týden zůstanou většinou blízko tropické třicítce. V pondělí bude až 29 stupňů Celsia. Od úterka se sice hlavně na západě země výrazně ochladí, ale od čtvrtka do konce týdne už bude zase až 27 stupňů, vyplývá z pondělní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Vesměs bude polojasno s přeháňkami, objevit se ale mohou i bouřky.

Podle mnohých bylo letos zdánlivě chladné a deštivé léto. Data meteorologů ale ukazují, že studené dny střídaly ty mimořádně horké s teplotami výrazně přes třicet stupňů Celsia, které se dříve v tuzemsku objevovaly jen výjimečně. V průměru Česko po dlouhé době zažilo normální léto. Celkově také napršelo tolik, kolik je obvyklé. Srpen byl ale sušší než červenec, kvůli delšímu období bez deště uschly některé louky i stromy a vysychaly i řeky a přehrady. Výrazné zlepšení hydrologického sucha je však podle expertů zatím v nedohlednu.

Česko má za sebou další chladné ráno, v úterý teploty klesly pod nulu na sedmnácti místech. Nejchladněji bylo na šumavské meteorologické stanici Kvilda-Perla, kde teploměr ukázal minus 4,8 stupně Celsia. Minimum pro 26. srpen hlásí patnáct stanic, kde se měří aspoň třicet let, mimo jiné ostravská Poruba, brněnské Žabovřesky a také Dyjákovice na Znojemsku, uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Rekordně chladné ráno bylo už v neděli.

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na patnácti ze 169 míst, kde se měří přes třicet let. Nejtepleji bylo na měřicí stanici Plzeň Mikulka, kde teploměr ukázal 36,2 stupně Celsia. Víc než 35 stupňů bylo v Tušimicích na Chomutovsku. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Příliv velmi teplého vzduchu do Česka od jihu bude podle meteorologů vrcholit v pátek, kdy očekávají nejvyšší teploty nad 37 stupni Celsia.

V případě tropických teplot je důležité pečovat o své zdraví. Nejrizikovější jsou vedra pro starší populaci a děti, ale i mladí a zdraví lidé mohou být ohroženi úpalem, úžehem a dalšími komplikacemi. I trénovaný sportovec může být v takovém vedru vystaven riziku, pokud zapomene, že je třeba pečlivě se hydratovat a ochlazovat, říká přednosta druhé interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN Aleš Linhart.

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Děti v horkých dnech v ulicích měst dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, kvůli kterému byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Vědci díky nim podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Český hydrometeorologický ústav varuje, že tento týden mohou teploty vystoupat až ke 37 stupňům Celsia. Takové počasí představuje značnou zátěž pro lidský organismus. Zaměstnavatel musí v těchto případech vytvořit pro své zaměstnance podmínky, které neohrožují jejich zdraví a nevznikají tak třeba na pracovišti spory ohledně klimatizace.

V Evropě pokračuje vlna veder, která od minulého týdne trápí jižně položené země. Nyní se však přesouvá i do střední a východní Evropy. Horko bude spalovat obyvatele starého kontinentu nejméně do středy – teploty se podle BBC budou zvyšovat ve Francii, Německu, Itálii i Británii. Vedra mají také zřejmě první oběť.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal na neděli výstrahu před teplotami nad 31 stupňů Celsia, která se týkala jihu Moravy, Prahy, většiny Středočeského kraje a části krajů Ústeckého a Plzeňského. Právě tam bylo nejtepleji. V Dobřanech teplota vystoupala na 33,7 stupně. Už v noci na neděli zažilo Česko tropickou noc. Vysoké teploty hrozí i v nadcházejícím týdnu. Vedra trápí také jih Evropy. Ve Španělsku v neděli naměřili 46 stupňů.