Teplota strana 2 z 5

Děti v horkých dnech v ulicích měst dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, kvůli kterému byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Vědci díky nim podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.

Nově vypuštěný satelit MTG-S1 umí měřit teploty vzduchu v různých výškách, takže by mohl přinést úplně novou rovinu do přesností předpovědí. Největší prospěch z něj bude mít Evropa, která ho financovala.

Český hydrometeorologický ústav varuje, že tento týden mohou teploty vystoupat až ke 37 stupňům Celsia. Takové počasí představuje značnou zátěž pro lidský organismus. Zaměstnavatel musí v těchto případech vytvořit pro své zaměstnance podmínky, které neohrožují jejich zdraví a nevznikají tak třeba na pracovišti spory ohledně klimatizace.

V Evropě pokračuje vlna veder, která od minulého týdne trápí jižně položené země. Nyní se však přesouvá i do střední a východní Evropy. Horko bude spalovat obyvatele starého kontinentu nejméně do středy – teploty se podle BBC budou zvyšovat ve Francii, Německu, Itálii i Británii. Vedra mají také zřejmě první oběť.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal na neděli výstrahu před teplotami nad 31 stupňů Celsia, která se týkala jihu Moravy, Prahy, většiny Středočeského kraje a části krajů Ústeckého a Plzeňského. Právě tam bylo nejtepleji. V Dobřanech teplota vystoupala na 33,7 stupně. Už v noci na neděli zažilo Česko tropickou noc. Vysoké teploty hrozí i v nadcházejícím týdnu. Vedra trápí také jih Evropy. Ve Španělsku v neděli naměřili 46 stupňů.

V pátek začínají letní prázdniny a s nimi i doba dovolených a výletů jak po Česku, tak i do zahraničí. Současně jde o období, kdy se meteorologové potýkají se zvýšenou četností dotazů, jaké počasí v té které oblasti a v daném čase bude, kdy si vzít dovolenou a podobně.

Česko zažilo ve čtvrtek nejteplejší den od začátku roku, horko bylo hlavně na jižní Moravě, nejvíce v Lednici, kde meteorologové zaznamenali 35,8 stupně Celsia. Hranici takzvaného supertropického dne, tedy 35 stupňů, naměřilo šest stanic měřících alespoň třicet let, řekl Šimon Kolář z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Později se začaly vyskytovat bouřky. V pátek by se podle předpovědi ČHMÚ mělo mírně ochladit a být deštivo.

Východ Spojených států zasáhla tento týden vlna veder, která přinesla do řady měst – včetně New Yorku, Washingtonu nebo Bostonu – na červen extrémní teploty blížící se až 40 stupňům Celsia. Varování před horkem podle agentury AP platí v oblastech, kde žije více než 150 milionů lidí. Přes 100 stupňů Fahrenheita, tedy 37,8 stupně Celsia, se teplota může vyšplhat na celém východním pobřeží USA od Maine až po Floridu.

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.

Přes Česko ve čtvrtek přejde studená fronta a ochladí se. Víkend bude velmi oblačný a při protrhání oblačnosti hrozí přízemní mrazíky, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Jeseníkách a Krkonoších ve čtvrtek ráno teploty spadly pod nulu a začalo sněžit.

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.

Změny klimatu se mohou projevovat růstem průměrné teploty, častějším suchem, vlnami horka nebo naopak povodněmi či jarními mrazíky. Nižší teploty mohou kvůli dřívějšímu nástupu jara uškodit vegetaci na polích, v sadech či na zahrádkách. Podle zprávy, kterou ve středu projednala vláda, jsou tyto projevy průkaznější než dřív a dopady intenzivnější. Adaptační opatření jsou ale podle analýzy v některých oblastech stále okrajovým tématem a závisí na penězích z evropských fondů.

Severní oblasti Číny zasáhly silné větry připomínající tajfun, které si mimo jiné vynutily uzavření historických památek v Pekingu, narušily cestování a do některých oblastí přinesly sněžení a krupobití. Očekává se, že vítr by měl začít slábnout v neděli večer.

O víkendu bude v Česku oblačno až polojasno a teplota zřejmě vystoupá až na 21 stupňů Celsia. Ojediněle se může objevit slabý déšť, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I během příštího týdne se pak v části země udrží teploty nad dvacítkou, ale v Čechách se možná postupně ochladí až na hodnoty kolem patnácti stupňů.

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k přípravě je speciální způsob mražení.

Konec týdne bude v Česku slunečný a bez srážek. Ve čtvrtek také poprvé v letošním roce vystoupaly teploty nad dvacet stupňů Celsia, místy i přes 21 stupňů. Nejtepleji bylo ve Slezsku. Dosavadní rekord pro 6. březen přepsalo 89 procent dlouhodobě měřících stanic. Od úterka se ale znovu ochladí a vrátí se i noční mráz.

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.

Začátek týdne bude v Česku chladný, s nejvyššími denními teplotami kolem nuly. V noci budou teploty klesat až na minus patnáct stupňů Celsia. Ve druhé polovině týdne se začne oteplovat a o víkendu bude přes den i více než pět stupňů Celsia, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Další tři týdny by podle dlouhodobého výhledu počasí měly být teplotně průměrné.

Úvodní měsíc letošního roku byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

V Česku třetí den po sobě padaly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo ve Vimperku, a to 14,1 stupně. Na západě Čech ale bylo ještě ráno pod nulou a hasiči dokonce kvůli silné ledovce a nehodám uzavřeli silnici nedaleko Kraslic. V Praze teploty šplhaly k deseti stupňům. Do ulic tak vyrazili správci zeleně, kteří prořezávali stromy nebo uklízeli zbytky spadaného listí. Vysoké teploty by v části Česka měly vydržet minimálně do čtvrtka. Na Moravě a ve Slezsku by místy mohlo být až čtrnáct stupňů Celsia.

Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.