Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

7 minut
Události: Pylová sezona na vrcholu
Zdroj: ČT24

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.

V reálné atmosféře se běžně vyskytují kapičky vody v kapalné podobě i při teplotách pod bodem mrazu. Říká se jim přechlazené kapičky. Většina z nich při teplotách kolem minus deset až minus dvanáct stupňů Celsia zamrzá a mění se v led.

Tento proces může ale nastat i dříve, tedy při vyšších teplotách, pokud se například dvě přechlazené kapky vzájemně srazí nebo když kapka narazí na kousek ledu. Přechlazené kapky jsou totiž v takzvané metastabilní fázi, která se srážkou naruší a následně dojde k jejich téměř okamžitému zamrznutí.

  • Fenologická fáze (zkráceně fenofáze) je dobře rozpoznatelný, zpravidla každoročně se opakující projev vývinu nadzemních orgánů (zejména pupenů, listů, květenství) sledovaných druhů rostlin
  • Popis fenofáze je výčet znaků, jejichž současný výskyt charakterizuje fenofázi a umožňuje ji rozpoznat jako určitý moment nebo úsek v procesu vývinu rostliny
  • Nástup fenofáze je časový údaj určující, kdy vývin dospěl právě do úrovně dané popisem fenofáze.

Kdyby tyto kapičky byly tvořeny úplně čistou vodou, pak by k jejich zamrzání docházelo z termodynamických důvodů až při velmi nízkých teplotách, alespoň 38 pod nulou a nižších. V normální atmosféře jsou ale často přítomná takzvaná ledová jádra, která usnadňují zamrzání kapiček při teplotách už mezi touto hodnotou a nulou.

Výskyt ledových jader je naprosto zásadní pro vznik drobných kousků ledu v oblacích při běžných teplotách pod nulou, a vznik těchto ledových částic je zase nezbytný pro vznik vydatnějších srážek v mírných a vyšších zeměpisných šířkách. Ty totiž vypadávají z oblaků, které obsahují jak přechlazené kapky vody, tak i ledové částice.

Dokonce se dá říct, že zejména při intenzivnějším dešti platí, že každá kapka je původem roztátým kouskem ledu. Jako ledová jádra fungují běžně třeba zbytky mořských solí, které se ve vodě nerozpustily, nebo prachové částečky. A nedávno se podařilo prokázat, že také pylové částice.

Jejich příspěvek ke vzniku ledových částeček v oblacích je v globálním měřítku ve srovnání třeba právě s prachem poměrně malý, v regionálním měřítku a v určité sezóně ale mohou hrát podstatně významnější roli.

9 minut
90' ČT24: Jak vzniká alergie
Zdroj: ČT24

Důkazy z laboratoře i praxe

Laboratorní studie ukazují, že zamrzání přechlazených vodních kapiček s vnořenými pylovými zrny nastává v teplotním rozmezí mezi minus 15 a minus 25 stupni Celsia. Aby pyl fungoval jako ledové jádro, musí se nejprve dostat do výšek s dostatečně nízkými teplotami.

To nastává v oblastech s výraznými turbulencemi, případně tam pyl může být unášen ve výstupných proudech přehřátého vzduchu. Vzhledem ke své relativně velké velikosti setrvávají celá pylová zrna v atmosféře pouze omezenou dobu, než pak zase vlivem gravitace opět padají dolů na zemský povrch.

Nicméně ve vlhkém prostředí se pylová zrna rozpadají do menších částic, které svým vhodným uspořádáním můžou rovněž fungovat jako účinná ledová jádra. A protože jsou lehčí, vydrží v atmosféře déle, a navíc snadněji dosáhnou vyšších hladin, tedy i teplot, kde se můžou podílet na vzniku zmíněných kousků ledu, a tedy i smíšených oblaků, a tím přispívat ke vzniku významnějších srážek.

Vyhodnotit efekt pylových částic a jejich částí není ale příliš jednoduché, především kvůli proměnlivým meteorologickým podmínkám. Na základě zkoumání a měření ve Spojených státech vyplývá v jarních měsících absolutní zvýšení výskytu deště v důsledku zvýšeného množství pylů o 0,6 procenta. Na první pohled jde sice o malou změnu, přesto jde o měřitelný efekt.

Vzhledem k tomu, že vlivem probíhající změny klimatu způsobené lidskou aktivitou se posouvá začátek nástupu pylové sezony do začátku jara a stoupá i koncentrace pylu ve vzduchu, dá se čekat, že se tyto faktory projeví na snadnější tvorbě ledových částic v oblacích, a tedy i vzniku smíšené oblačnosti. To pak ve finále povede k určitému zvýšení četnosti srážek v této části roku, a to nejen v USA, ale zřejmě i nad dalšími kontinentálními regiony mírných zeměpisných šířek.

Pyl jako dárce informací

Nicméně vznik srážek není jediným meteorologickým dopadem pylů. V případě jejich zvýšeného množství ve vzduchu se podílejí i na snížení dohlednosti, zejména v případě pylů z jehličnanů – ostatně při silnějším větru si asi každý dokáže vybavit žlutavá oblaka, která se zejména ze smrkových lesů vznášejí do okolí. A pylová zrna můžou za vhodných okolností putovat i na velkou vzdálenost, klidně přes půl planety.

Pak se můžou usadit třeba v polárních oblastech a uložit v ledu, kde pak můžou vydržet stovky i tisíce let. Podobně se ale usazují i na dně moří nebo jezer, kde můžou nerušeně existovat velmi dlouhou dobu. A pak fungují jako jeden z nástrojů k rekonstrukci klimatu v daném historickém období. Na základě množství a složený pylových nánosů lze určit, jak počasí v dané periodě na naší planetě asi vypadalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...