Pyl

Vlček etiopský, který patří k psovitým šelmám a je příbuzným vlka, sbírá pyl, a může tak společně s hmyzem přispívat k opylování. Vědci totiž zjistili, že tato zvířata si ráda pochutnávají na nektaru z květů mnohokvětu hroznatého. Informoval o tom deník Le Monde.

Na jaře na lidi působí spousta vlivů, jejichž kombinace způsobuje stav, který se označuje jako jarní únava. Tento problém sice nezabíjí, ale snižuje kvalitu života v době, kdy si mají lidé naopak užívat ožívající přírody.

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

Koróna na jasném nebi bez oblačnosti. Neříká náhodou meteorologický slovník, že koróna vzniká ohybem světla na kapičkách vody v oblacích? Rarita, kterou můžeme zahlédnout nejčastěji právě na jaře, ukazuje, že ve vzduchu jsou i jiné částečky, které dokážou přimět sluneční paprsky, aby se ohýbaly a vytvářely kolem slunečního disku soustředné kruhy: modré blíž ke slunci, červené nejdál. Pylová zrna mají podobnou velikost jako kapky vody v oblacích, tedy řádově desítky mikrometrů. A to je k tvorbě ohybových jevů ideální.

Jaro pro miliony lidí po celém světě znamená příchod alergií. Kvůli klimatické změně ale pylová sezona bude intenzivnější, píše časopis National Geographic. Na oteplující se planetě se prodlužují vegetační období rostlin a s tím se zvyšují zdravotní rizika pro lidi alergické na pyly.

Mezinárodní tým vědců pátral v jihovýchodní Austrálii po tom, jak se změnilo složení vegetace po příchodu kolonistů a čím se liší současné požáry od těch, které dříve cíleně zakládali domorodí obyvatelé. Jedním z autorů nové studie v časopise Frontiers in Ecology and the Environment je i Petr Kuneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Mezinárodní vědecký tým s českou účastí studoval tisíce záznamů pylových zrn za tisíce let. Zjistil, že tempo vegetačních změn začalo výrazně zrychlovat před 4 tisíci lety a trvá to do současnosti. Toto zrychlení je větší než to v důsledku přechodu z doby ledové.

Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) vydává pravidelné předpovědi koncentrací nejběžnějších pylů. Díky analýze dat ze satelitů a sofistikovaným počítačovým modelům je schopná ukázat očekávanou situaci pár dní dopředu a umožňuje tím alergikům lépe si plánovat.

Studie, kterou zveřejnili němečtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukazuje, jak může vysoké množství pylu ve vzduchu zvyšovat riziko nákazy koronavirem. Rozsáhlá práce varuje před možným zhoršením pandemie s příchodem pylové sezony.

S příchodem vyšších teplot, které v některých částech republiky mohou dosáhnout až ke 20 stupňům, se probouzí i příroda. Začínají kvést první rostliny, což znamená začátek nepříjemného období pro alergiky. Ve vzduchu se objevují první pyly. Úlevu by jim však mohly přinést povinné respirátory a další ochrana dýchacích cest, které zabraňují vniknutí alergenů na sliznici.

Teplá zima a nadprůměrně vysoké teploty, které pokračovaly také na začátku jara, nastartovaly letošní pylovou sezonu v Česku o několik týdnů dříve. Nejsilnější jarní pylový alergen, bříza, začala v nížinách rozkvétat už v posledním týdnu března.

První pacienti s pylovými alergickými obtížemi již přišli do alergologických ambulancí a ordinací. Pylová sezona tedy začala – zhruba o dva týdny dříve než obvykle. České televizi to řekla alergoložka z Fakultní nemocnice Ostrava Jana Klosová. Start sezony potvrdil i odborný garant Pylové informační služby (PIS) Ondřej Rybníček s tím, že kvést začala líska a olše. Následovat bude pyl vrby jívy.

Pyl v posledních dnech zahalil celé Česko. Za vysokou koncentraci pylu a také prachu v ovzduší může dlouhotrvající teplo, sucho a také vítr. Kvůli rychlému nástupu teplého počasí totiž letos vykvetlo mnoho rostlin a stromů najednou. Problém zhoršuje i stále se rozšiřující plocha, kde se pěstuje řepka. Alergické příznaky tak nyní zažívají i lidé, kteří alergii nemají.