Studie, kterou zveřejnili němečtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukazuje, jak může vysoké množství pylu ve vzduchu zvyšovat riziko nákazy koronavirem. Rozsáhlá práce varuje před možným zhoršením pandemie s příchodem pylové sezony.
Pylová sezona může výrazně zhoršit covidovou pandemii, ukazuje německý model
Pokud je ve vzduchu vyšší množství pylu, pak lze pozorovat zvýšený výskyt infekcí virem SARS-CoV-2. Upozorňuje na to studie provedená mezinárodním týmem v čele s výzkumníky z Technické univerzity v Mnichově (TUM) a Helmholtzova centra. Členové vysoce rizikových skupin by se podle ní měli chránit sledováním pylových předpovědí a nošením protiprachových filtračních masek.
Na jaře roku 2020 se vypuknutí pandemie koronaviru zřejmě časově shodovalo s obdobím pylové sezony na severní polokouli. To přimělo vědce k úvaze, zda existuje prokazatelná souvislost mezi koncentrací pylu v ovzduší a mírou infekce SARS-CoV-2.
Pyl jako riziko
Pod vedením Athanasiose Damialise shromáždil tým na katedře environmentální medicíny údaje o koncentracích pylu přenášeného vzduchem, povětrnostních podmínkách a infekcích virem SARS-CoV-2. Vědci přitom brali v úvahu kolísání míry infekce mezi jednotlivými dny i celkový počet pozitivních testů. Tým do svých výpočtů zahrnul také údaje o hustotě zalidnění a účincích lockdownů. Celkem 154 vědců pak analyzovalo údaje o pylu ze 130 stanic v 31 zemích na pěti kontinentech.
Výsledky ukazují, že pyl přenášený vzduchem může v průměru představovat 44 % odchylek v míře infekce, přičemž v některých případech hraje roli i vlhkost a teplota vzduchu. Během dob bez lockdownů byl výskyt infekce v průměru o čtyři procenta vyšší s přírůstkem každých sto zrnek pylu na metr krychlový vzduchu. V některých německých městech byly přitom během studie zaznamenány koncentrace až 500 pylových zrn na metr krychlový, což vedlo k celkovému zvýšení míry infekce o více než dvacet procent. V regionech, kde platily nějaké lockdowny, však byl počet nakažených při srovnatelných koncentracích pylu v průměru jen poloviční.
Pyl přenášený vzduchem oslabuje imunitní reakci
Vysoké koncentrace pylu vedou ke slabší imunitní reakci dýchacích cest na viry, které mohou způsobovat kašel a nachlazení. Když se virus dostane do těla, infikované buňky obvykle vyšlou jakési bílkovinové poslíčky – funguje to tak i u covidu. Tyto proteiny, známé jako antivirové interferony, signalizují blízkým buňkám, aby vylepšily svou antivirovou obranu, aby tak udržely vetřelce pod kontrolou. K boji s viry se navíc aktivuje správná protizánětlivá reakce.
Pokud jsou ale koncentrace pylu ve vzduchu vysoké a pylová zrna jsou vdechována s částicemi viru, vzniká méně antivirových interferonů. Ovlivněna je i zánětlivá reakce, která obraně organismu také pomáhá. Proto ve dnech s vysokou koncentrací pylu dochází ke zvýšení počtu onemocnění dýchacích cest. To platí i pro covid-19. Není přitom podstatné, na jaké druhy pylu jsou lidé alergičtí.
„Pylu ve vzduchu se nemůžete vyhnout,“ říká Stefanie Gillesová, hlavní autorka studie. „Lidé v rizikových skupinách by proto měli vědět, že vysoké koncentrace pylu přenášeného vzduchem vedou ke zvýšené náchylnosti k virovým infekcím dýchacích cest.“
Athanasios Damialis vysvětluje: „Při studiu šíření SARS-CoV-2 je třeba brát v úvahu také faktory životního prostředí, jako je pyl. Zvýšené povědomí o těchto účincích je důležitým krokem při prevenci a zmírňování dopadu covidu-19.“
Co mohou zranitelní lidé udělat, aby se ochránili? Ti, kteří patří mezi rizikové skupiny, by měli v nejbližších měsících pečlivě sledovat pylové zpravodajství a varování. Podle autorů také pomáhá nošení roušky nebo respirátoru, které udrží virus i pylové částice mimo dýchací cesty.
