PNAS

Katastrofa, které se přezdívá Dust Bowl, zasáhla území šestkrát větší, než je Česká republika. Úrodná černozem se změnila v prach, z polí zůstala poušť.

Spolupráce dvou druhů predátorů může fungovat. A to i když jeden žije na souši a druhý v moři. Prokázal to výzkum „spolupráce“ lidí a delfínů, kteří loví u brazilského pobřeží. Výsledky studie vyšly v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Nepravdivé informace, úmyslné lži i pravdivá fakta vytržená z kontextu. Ekosystém dezinformací v posledních letech rychle roste a bují. Zajímá proto stále více expertů z nejrůznějších oborů. Psychologové, kteří tento fenomén prostudovali, věří, že našli příčinu, která lidi k šíření fake news vede.

Delfíní samci vytvářejí desetiletí trvající sociální vazby a spolupracují, aby si navzájem pomáhali, hlavně při hledání partnerek a v boji s konkurenty. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podobné jednání bylo podle autorů zatím pozorováno pouze u lidí.

Globální oteplování by se mohlo stát pro lidstvo „katastrofickým“, pokud by nárůst teploty byl vyšší, než předpovídá většina modelů. Klimatická změna by ale také mohla spustit něco jako zatím nepředvídaný dominový efekt – kaskádu událostí, které by vedly k doposud neznámým dopadům. Svět se musí začít připravovat na možnost „klimatického kolapsu“, upozorňuje mezinárodní tým vědců shromážděný kolem expertů z Univerzity v Cambridge.

Tání ledového příkrovu v Arktidě způsobené globálními změnami klimatu umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží díky novým námořním trasám vliv Ruska. Podle studie vědců z americké Brownovy univerzity a univerzity v Maine budou nákladní lodě moci díky odlednění využívat kratší, a tedy přímější trasy, což sníží emise.

Deštný prales je místo plné zvuků. Ozývají se odevšud – vydávají je ptáci, savci i hmyz, ale i vítr, stromy a voda. Pro biology je to jako koncert složený z tisícovek nástrojů. Jenže nový výzkum ukazuje, že tento orchestr zní v poslední době rozladěně – jeho harmonii narušují podle studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences hlavně opakované požáry.

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Archeologové objevili na tureckém pobřeží pozůstatky muže se psem, které před asi 3600 lety připravila o život vlna tsunami. Způsobila ji slavná erupce sopky Théra, která patří v dějinách k těm vůbec nejničivějším.

Mezinárodní vědecký tým zkoumal pravěké vaječné skořápky nalezené na Nové Guineji. Popsal, že už v době před asi 18 tisíci lety tam lidé zřejmě kradli vejce kasuárů a mláďata, která se z nich vylíhla, pak doma chovali až do dospělosti.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Dávní domorodí obyvatelé Amazonie dokázali v deštném pralese žít po tisíce let bez toho, aby vyhubili byť jen jediný rostlinný druh nebo nějak významněji proměnili jejich skladbu.

Dědičnou informaci B chromozomu u kukuřice jako první na světě přečetl mezinárodní tým vědců, ve kterém jsou i zástupci olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR. Zkoumané chromozomy mají mimořádné vlastnosti a vymykají se Mendelovým zákonům dědičnosti. Analýza dědičné informace B chromozomu by tak mohla pomoci objasnit mechanismy vzniku některých genetických poruch i u lidí. Výsledek bádání zveřejnil prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.

Experimentální vakcína by mohla poskytnout univerzální ochranu proti budoucím variantám covidu, ale i dalším koronavirům – tedy jak smrtícím virům SARS a MERS, ale možná i těm, které jsou zodpovědné za běžné nachlazení, a dokonce také vůči dalším koronavirům, které by se mohly v budoucnu na člověka přenést ze zvířat. A navíc má být levná – podle vědců bude stát méně než jeden dolar za dávku.

Vědci popsali, jak u zvířat vznikl jedový systém. Přestože se nejvíce vyvinul u hadů, jeho základy jsou dodnes patrné i u savců, a tedy i u lidí.

Světové oceány jsou obrovským úložištěm nejrůznějších plynů včetně látek známých jako freony neboli CFC. O nich se dlouhodobě ví, že mohou poškozovat ozonovou vrstvu. Za normálních okolností oceány tyto látky vstřebávají z atmosféry a stahují je do hlubin, kde mohou zůstat izolované, a tedy neškodné po celá staletí.

Studie, kterou zveřejnili němečtí vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukazuje, jak může vysoké množství pylu ve vzduchu zvyšovat riziko nákazy koronavirem. Rozsáhlá práce varuje před možným zhoršením pandemie s příchodem pylové sezony.

Mezinárodní kolektiv autorů, ke kterým patří i Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, v rozsáhlém článku detailně popsal, jak je užitečné nošení roušek na veřejnosti v boji proti pandemii covidu-19. Vědci zjistili, že nošení roušek může stlačit reprodukční číslo nemoci pod jedna.

Moderní člověk homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy před 41 tisíci až 38 tisíci lety, tedy přibližně o pět tisíc let dříve, než se dosud vědci domnívali. Dokládají to nové nálezy kamenných nástrojů vyrobených moderními lidmi. Poznatky publikoval mezinárodní tým antropologů ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Na výzkumu se podílel i antropolog Lukáš Friedl z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Vědci našli „koktejl“ enzymů, který je schopný odbourávat umělé hmoty šestkrát rychleji než doposud. Podle autorů objevu by se mohlo jednat o revoluci v ekologické likvidaci a recyklaci plastů.

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné a společné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným. Miniaturního dravce, který před 237 miliony let obýval záplavové oblasti dnešního jihovýchodního Madagaskaru, objevil vědecký tým ze Spojených států a Madagaskaru.

Změnu klimatu lidstvo pocítí výrazněji a dříve, než se doposud předpokládalo. Tvrdí to nová studie, kterou publikoval prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Podle ní každé oteplení o jeden stupeň Celsia donutí miliardu lidí, aby se přizpůsobila nesnesitelnému horku či se přestěhovala do chladnějších oblastí.

Děti trpící extrémní plachostí mají temperament, který jim vydrží od pouhých 14 měsíců až do dospělosti. Popsali to vědci v rozsáhlém výzkumu, který lidi sledoval prakticky od narození až do věku 26 let.