U Brazílie spolupracují rybáři s delfíny. Podle nové studie to pomáhá oběma stranám

Spolupráce dvou druhů predátorů může fungovat. A to i když jeden žije na souši a druhý v moři. Prokázal to výzkum „spolupráce“ lidí a delfínů, kteří loví u brazilského pobřeží. Výsledky studie vyšly v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Delfíni a rybáři, kteří loví do sítí v Brazílii, uloví společně více ryb, ukázal výzkum, který trval více než patnáct let. „Věděli jsme, že rybáři pozorují chování delfínů, aby určili, kdy mají nahodit sítě. Ale dlouho jsme nevěděli, jestli i delfíni aktivně koordinují svoje chování s rybáři,“ řekl Mauricio Cantor z Institutu mořských savců Oregonské státní univerzity, který studii vedl.

„Pomocí dronů a podvodního snímkování jsme mohli pozorovat chování rybářů a delfínů s nebývalými detaily a zjistili jsme, že při synchronizované práci chytají více ryb,“ dodal Cantor.  „Jedná se o vzájemně prospěšnou interakci mezi lidmi a delfíny.“

V přírodě je podobné chování docela běžné, například když synchronizovaně loví hejna ptáků a dravých ryb. Ale situace, kdy společně loví divoká zvířata a lidé, je něco úplně nového.

Kdy přesně tato tradice ve městě Laguna vznikla, není známo. Doložená je ale nejméně 140 let. Předává se z generace na generaci rybářů i delfínů. Podle vědců ale nejde o genetickou záležitost, genetika místních delfínů není ničím výjimečná.

Spolupráce delfínů a lidí při lovu
Zdroj: Dr. Bianca Romeu/Departamento de Ecologia e Zoologia/Universidade Federal de Santa Catarina; Florianópolis

Podle Cantora existují historické i nedávné zprávy o podobném chování na několika málo místech jinde na světě, ale na většině míst je tato praxe na ústupu nebo zcela vymizela.

Vzácnost této tradice z Brazílie je tak jedním z důvodů, proč se uvažuje o jejím zařazení na seznam kulturního dědictví. „Z pohledu rybářů je to komunitní dovednost,“ vysvětluje Cantor. „Získávají dovednosti předávané od jiných rybářů a znalosti se šíří prostřednictvím sociálního učení. Cítí se také s tímto místem spojení a mají pocit sounáležitosti s komunitou.“

Když vědci zkusili na základě dostupných dat předpovídat, jak by se spolupráce lidí a delfínů v této oblasti mohla vyvíjet dál, zjistili, že pohled do budoucnosti není úplně optimistický. Lidé i delfíni jsou totiž specializovaní pouze na jeden druh ryby, což je velmi zranitelné.

Spolupráce delfínů a lidí při lovu
Zdroj: Dr. Bianca Romeu/Departamento de Ecologia e Zoologia/Universidade Federal de Santa Catarina; Florianópolis

Aby výzkumníci lépe porozuměli této kulturní tradici a změřili její krátkodobé i dlouhodobé důsledky pro rybáře i delfíny, kombinovali drony, hydrofony a podvodní kamery, aby zachytili mechaniku partnerství. Provedli i dlouhodobý demografický průzkum delfínů a vedli rozhovory s rybáři.

Zjistili, že spolupráce mezi delfíny a rybáři podstatně zvyšuje pravděpodobnost úlovku ryb a počet ulovených ryb. To pak podporuje přežití delfínů – u těch, kteří se v oblasti zapojují do společného rybolovu, se míra přežití zvyšuje dokonce o 13 procent. Profit z toho mají i rybáři – v podobě větších úlovků.

Většina mezidruhových interakcí, včetně interakcí mezi lidmi a jinými zvířaty, je přitom spíše konkurenční než vzájemně výhodná. „Ale ne v tomto případě,“ dodali autoři studie. „Díky tomu je tento systém vědecky velmi zajímavý, protože nám může pomoci pochopit, za jakých podmínek se může vyvinout spolupráce a – což je v našem rychle se měnícím světě stále důležitější – za jakých podmínek může vymizet nebo se překlopit z kooperativní interakce na konkurenční,“ uzavřeli vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025
Načítání...