Delfíni poznají kamarády podle chuti jejich moči. O čich je připravila evoluce

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.

Bruck došel ke svému zjištění prakticky náhodou. Původně si předsevzal zjistit, zda delfíni využívají své typické pískání při komunikaci stejným způsobem, jako lidé používají jména. Aby mohl učinit závěry o delfíním používání zvuku, potřeboval najít jiný způsob, kterým se savci navzájem rozeznávají. Jelikož delfíni skákaví evolučně přišli o čich, napadlo vědce zkusit štěstí s chutí.

Ke zjištění, že delfíni své blízké poznají i díky chuti jejich moči, došli vědci tak, že do bazénů s mořskou vodou nalili nejdříve chladnou vodu s ledem a sledovali, jak budou savci reagovat. Poté do bazénu nalili 20 mililitrů známé i neznámé moči. Známá moč pocházela od delfínů, kteří s těmi v experimentu strávili alespoň pět let.

Delfíni strávili prozkoumáváním známé moči nejméně trojnásobek času oproti té neznámé. Neznámé moči nevěnovali příliš pozornosti a ochutnávali ji jen tak dlouho, jako předtím ledovou vodu.

„Byli nadšení, že se pokusu účastní,“ řekl Bruck, který dodal, že savce neodměňovali jídlem. „Delfíni se při mých experimentech často nudí. Teď jsme ale zkoumali něco, co je přímou součástí jejich světa.“

Posledním krokem bylo zjistit, jestli k rozeznání svých přátel využívají kombinaci pískání a moči. K tomu využil Bruck způsob, který behaviorální ekologové nazývají „porušení očekávání“. Jinými slovy ukážou zvířatům něco, co nedává smysl, a pozorují, jak budou reagovat. U lidí by ekvivalentem bylo sledovat tvář nejlepšího přítele, která by mluvila cizím hlasem.

Delfíni chápou rodinu a přátele

Když se delfíni setkali se špatnou kombinací moči a pískání, nevěnovali tomu příliš pozornosti. „To je užitečná informace o divokém životě delfínů. V přirozeném prostředí se může snadno stát, že se setkají s neodpovídající kombinací pískání a moči,“ podotýká Bruck.

Ve chvíli, kdy se ale delfíni setkali se správnou kombinací, reagovali v průměru o deset sekund déle. Dva jednotlivci dokonce o 40 sekund, což je přesvědčivý důkaz toho, že rozeznávali své blízké.

Závěry této studie jsou prvním spolehlivým důkazem o tom, že zvířata rozeznávají své druhy pomocí chuti. K rozpoznávání jednotlivců také používají více indikátorů. Lze tedy říct, že delfíni mají souhrnné chápání rodiny a přátel, podobně jako lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...