Delfíni poznají kamarády podle chuti jejich moči. O čich je připravila evoluce

Delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Naznačuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.

Bruck došel ke svému zjištění prakticky náhodou. Původně si předsevzal zjistit, zda delfíni využívají své typické pískání při komunikaci stejným způsobem, jako lidé používají jména. Aby mohl učinit závěry o delfíním používání zvuku, potřeboval najít jiný způsob, kterým se savci navzájem rozeznávají. Jelikož delfíni skákaví evolučně přišli o čich, napadlo vědce zkusit štěstí s chutí.

Ke zjištění, že delfíni své blízké poznají i díky chuti jejich moči, došli vědci tak, že do bazénů s mořskou vodou nalili nejdříve chladnou vodu s ledem a sledovali, jak budou savci reagovat. Poté do bazénu nalili 20 mililitrů známé i neznámé moči. Známá moč pocházela od delfínů, kteří s těmi v experimentu strávili alespoň pět let.

Delfíni strávili prozkoumáváním známé moči nejméně trojnásobek času oproti té neznámé. Neznámé moči nevěnovali příliš pozornosti a ochutnávali ji jen tak dlouho, jako předtím ledovou vodu.

„Byli nadšení, že se pokusu účastní,“ řekl Bruck, který dodal, že savce neodměňovali jídlem. „Delfíni se při mých experimentech často nudí. Teď jsme ale zkoumali něco, co je přímou součástí jejich světa.“

Posledním krokem bylo zjistit, jestli k rozeznání svých přátel využívají kombinaci pískání a moči. K tomu využil Bruck způsob, který behaviorální ekologové nazývají „porušení očekávání“. Jinými slovy ukážou zvířatům něco, co nedává smysl, a pozorují, jak budou reagovat. U lidí by ekvivalentem bylo sledovat tvář nejlepšího přítele, která by mluvila cizím hlasem.

Delfíni chápou rodinu a přátele

Když se delfíni setkali se špatnou kombinací moči a pískání, nevěnovali tomu příliš pozornosti. „To je užitečná informace o divokém životě delfínů. V přirozeném prostředí se může snadno stát, že se setkají s neodpovídající kombinací pískání a moči,“ podotýká Bruck.

Ve chvíli, kdy se ale delfíni setkali se správnou kombinací, reagovali v průměru o deset sekund déle. Dva jednotlivci dokonce o 40 sekund, což je přesvědčivý důkaz toho, že rozeznávali své blízké.

Závěry této studie jsou prvním spolehlivým důkazem o tom, že zvířata rozeznávají své druhy pomocí chuti. K rozpoznávání jednotlivců také používají více indikátorů. Lze tedy říct, že delfíni mají souhrnné chápání rodiny a přátel, podobně jako lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 11 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 12 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 17 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 18 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 19 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 21 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...