Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.

Schránky byly uloženy ve dvacátém století do uměle vytvořeného kamenného valu na okraji zaniklého pole zarostlého lesem.

„Hliníková dóza vyčnívající nad povrch valu obsahovala celkem pět set devadesát osm mincí rozdělených do jedenácti sloupečků a zavinutých do textilie. V kovové schránce nalezené zhruba v metrové vzdálenosti pak byly předměty ze žlutého kovu, a to celkem šestnáct tabatěrek, deset náramků, taštička z jemného drátěného pletiva, hřeben, řetízek s klíčkem a pudřenka,“ popsal nález vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Miroslav Novák.

V případě mincí nelze podle odborníků soubor hodnotit jako běžnou hotovost dobového oběživa. „Poklad ležel schovaný v zemi maximálně lehce přes sto let. Podle vyražených letopočtů obsahuje mince z let 1808 až 1915,“ řekl numismatik muzea Vojtěch Brádle. Podle něj ale v tomto případě rok 1915 není rozhodující pro určení doby, kdy se depot na místě ocitl.

„Důvodem je přítomnost několika kusů s miniaturními značkami, takzvanými kontramarkami, kterými mohly být opatřeny až po první světové válce. Na mince totiž byly vyráženy na území někdejší Jugoslávie ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století,“ poznamenal Brádle.

Z hlediska podobných nálezů v Česku se podle něj jedná svým složením o velmi specifický soubor. „Protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé,“ dodal Brádle.

U nemincovních předmětů analýza Puncovního úřadu stanoví přesné složení kovu, která je podstatná pro určení vhodného způsobu jejich konzervátorského ošetření, k určení výše nálezného a také pro následné vystavení. „Při současných cenách drahých kovů hodnota (nálezu) může začínat na 7,5 milionu korun,“ řekl Novák. Historická hodnota pokladu je podle něj ale nevyčíslitelná.

Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. Vypočítává se buď z historické hodnoty, nebo hodnoty drahého kovu. Odměnu poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku.

Nález mohl souviset s válkou i měnovou reformou

Novák označil nález za unikátní. Mimo jiné jej překvapilo nízké stáří nálezu. „Zatímco u pravěkých depotů lze tušit jen mlhavé obrysy událostí vedoucích k jejich uložení, v tomto případě se nabízejí mnohem širší, ale o to komplikovanější možnosti studia dobových archivních dokumentů,“ sdělil Novák. Depotem se označuje hromadný archeologický nález více předmětů uložených na jednom místě.

„Ukládat do země cenné předměty ve formě depotů bylo běžnou praxí už od pravěku. Zprvu běžnější byly náboženské pohnutky, později se jednalo častěji o majetek uschovaný v nejistých dobách s úmyslem se pro něj později vrátit. Tento nález se vymyká především nezvykle velkou hmotností drahého kovu,“ dodal Novák.

Podle odborníků může poklad souviset s vyháněním Čechů v roce 1938, poválečným odsunem německy hovořících obyvatel či s pozdější komunistickou měnovou reformou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

KRNAP rozšiřuje kamerový systém. Cílem je omezení dopravy a klid pro ohrožené druhy

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) navzdory kritice některých boudařů rozšiřuje kamerový systém v národním parku. Ten má regulovat dopravu. Ve čtvrtek přibyly kamery pod Lesní boudou ve východních Krkonoších. Mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný řekl novinářům, že systém pomáhá kontrolovat dodržování pravidel pro vjezdy do národního parku a chránit jeho nejcennější oblasti.
před 8 mminutami

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
před 5 hhodinami

Spíkr Tribuny Sever se omluvil fanouškům Slavie, že je moc brzy vyslal slavit

Spíkr severní tribuny stadionu v Edenu, kde sídlí „kotel“ nejradikálnějších fanoušků fotbalové Slavie, se po nedohraném sobotním ligovém derby se Spartou omluvil za to, že příliš brzy vyzval příznivce, aby se připravili na oslavy titulu. Na sociálních sítích se zároveň ohradil proti šéfovi červenobílých Jaroslavu Tvrdíkovi a vyčetl mu, že po incidentu otočil a „potápí“ fanoušky a některé hráče i činovníky klubu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Peníze, vandalství, či sekta? Motiv krádeže lebky svaté Zdislavy je nejasný

Lebka svaté Zdislavy byla v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí uložena téměř sto dvacet let, než ji neznámý pachatel v úterý ukradl. Církevním představitelům a znalcům sakrálního umění není příliš jasné, co mohlo někoho k takovému činu vést. Mluví každopádně o ztrátě relikvie s velkou duchovní a historickou hodnotou.
před 21 hhodinami

Dvě rány a útěk. Představený popsal krádež lebky světice

Lebku svaté Zdislavy pachatel ukradl v úterý večer z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku na začátku bohoslužby. Uvnitř v té době byl jen kněz, který se na bohoslužbu chystal, řekl představený a děkan dominikánů v Jablonném v Podještědí na Liberecku Pavel P. Mayer. Alarm byl v tu dobu kvůli nadcházejícímu obřadu vypnutý. Kněz se připravoval v zákristii. „Když přišel k oltáři, uslyšel dvě rány a viděl někoho utíkat,“ přiblížil Mayer.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Začala stavba obchvatu Velkého Meziříčí. Bude součástí přepravních tras do Dukovan

Kraj Vysočina zahájil dlouho očekávanou stavbu obchvatu Velkého Meziříčí. Patří mezi projekty, které kraj připravuje na trasách důležitých pro výstavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Letos zahájil nebo pokračuje také ve výstavbě dalších obchvatů a silnic souvisejících s dostavbou Dukovan. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na ně letos získá přes 1,1 miliardy korun. Loni kraj na stejný účel vyčerpal přibližně půl miliardy korun.
před 23 hhodinami

V kauze Ústřední vojenské nemocnice policie obvinila deset lidí

Policie obvinila v kauze Ústřední vojenské nemocnice zatím deset lidí, všechny bude stíhat na svobodě. V noci zadržela policie jednoho dalšího člověka. Kauza se týká dvou pracovníků ÚVN, uvedl ve středu odpoledne ředitel zařízení Václav Masopust. Ostatní podle něj nejsou ani zaměstnanci, ani spolupracovníci nemocnice. Podle zveřejněné právní kvalifikace se případ týká falšování lékařských posudků.
včeraAktualizovánovčera v 13:47

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
včera v 10:56
Načítání...