Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.

Schránky byly uloženy ve dvacátém století do uměle vytvořeného kamenného valu na okraji zaniklého pole zarostlého lesem.

„Hliníková dóza vyčnívající nad povrch valu obsahovala celkem pět set devadesát osm mincí rozdělených do jedenácti sloupečků a zavinutých do textilie. V kovové schránce nalezené zhruba v metrové vzdálenosti pak byly předměty ze žlutého kovu, a to celkem šestnáct tabatěrek, deset náramků, taštička z jemného drátěného pletiva, hřeben, řetízek s klíčkem a pudřenka,“ popsal nález vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Miroslav Novák.

V případě mincí nelze podle odborníků soubor hodnotit jako běžnou hotovost dobového oběživa. „Poklad ležel schovaný v zemi maximálně lehce přes sto let. Podle vyražených letopočtů obsahuje mince z let 1808 až 1915,“ řekl numismatik muzea Vojtěch Brádle. Podle něj ale v tomto případě rok 1915 není rozhodující pro určení doby, kdy se depot na místě ocitl.

„Důvodem je přítomnost několika kusů s miniaturními značkami, takzvanými kontramarkami, kterými mohly být opatřeny až po první světové válce. Na mince totiž byly vyráženy na území někdejší Jugoslávie ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století,“ poznamenal Brádle.

Z hlediska podobných nálezů v Česku se podle něj jedná svým složením o velmi specifický soubor. „Protože jeho většinu tvoří mince francouzské provenience a ve větším množství kromě ražeb Rakouska-Uherska zahrnuje také belgické či osmanské. Naopak zcela chybí mince německé i československé,“ dodal Brádle.

U nemincovních předmětů analýza Puncovního úřadu stanoví přesné složení kovu, která je podstatná pro určení vhodného způsobu jejich konzervátorského ošetření, k určení výše nálezného a také pro následné vystavení. „Při současných cenách drahých kovů hodnota (nálezu) může začínat na 7,5 milionu korun,“ řekl Novák. Historická hodnota pokladu je podle něj ale nevyčíslitelná.

Odměna pro nálezce vychází ze zákona o státní památkové péči. Vypočítává se buď z historické hodnoty, nebo hodnoty drahého kovu. Odměnu poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku.

Nález mohl souviset s válkou i měnovou reformou

Novák označil nález za unikátní. Mimo jiné jej překvapilo nízké stáří nálezu. „Zatímco u pravěkých depotů lze tušit jen mlhavé obrysy událostí vedoucích k jejich uložení, v tomto případě se nabízejí mnohem širší, ale o to komplikovanější možnosti studia dobových archivních dokumentů,“ sdělil Novák. Depotem se označuje hromadný archeologický nález více předmětů uložených na jednom místě.

„Ukládat do země cenné předměty ve formě depotů bylo běžnou praxí už od pravěku. Zprvu běžnější byly náboženské pohnutky, později se jednalo častěji o majetek uschovaný v nejistých dobách s úmyslem se pro něj později vrátit. Tento nález se vymyká především nezvykle velkou hmotností drahého kovu,“ dodal Novák.

Podle odborníků může poklad souviset s vyháněním Čechů v roce 1938, poválečným odsunem německy hovořících obyvatel či s pozdější komunistickou měnovou reformou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hasiče zaměstnávaly silné bouřky, vichr na jihu Moravy lámal stromy

Na jihovýchod a východ Česka dorazily odpoledne bouřky. Meteorologové v těchto oblastech zpřísnili původní výstrahu na vysoký stupeň nebezpečí. Na jihu Moravy vyjížděli hasiči k desítkám událostí. Silný vítr lámal stromy a poničil střechu školy. Bouřka zasáhla rovněž Zlínský kraj. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varoval před možnými komplikacemi v energetice, dopravě a zemědělství.
11:30Aktualizovánopřed 3 mminutami

Dělníci v noci zbourali dva nadjezdy na Pražském okruhu, opět je průjezdný

Dělníci zbourali v noci na neděli dva nadjezdy, kvůli kterým byl od sobotního večera plánovaně přerušený provoz na Pražském okruhu mezi Slivencem a Řeporyjemi. Uzavírka byla ukončena v neděli kolem 11:00, informoval mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Předpokládá, že pro odpolední špičku bude cesta zprovozněna v obvyklé kapacitě.
před 6 hhodinami

Část Pražského okruhu zůstane kvůli demolici nadjezdů uzavřená do nedělního rána

V sobotu v 19:08 začala plánovaná uzavírka Pražského okruhu v úseku mezi Slivencem a Řeporyjemi. Důvodem je demolice dvou nadjezdů v ulicích K Austisu a K Zadní Kopanině. Uzavírka by měla trvat do nedělních 11:00, uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. Nadjezdy nahradí silničáři novými mosty, pod nimiž bude možné rozšířit okruh ze čtyř na šest jízdních pruhů. Stávající mosty by to neumožnily.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Na Znojemsku se srazily autobusy, téměř padesát lidí utrpělo zranění

Dva autobusy s cestujícími se srazily v sobotu okolo 09:30 u Oleksovic na Znojemsku. Při nehodě utrpělo zranění 47 lidí, z toho sedm středně těžká nebo těžká. Záchranáři kvůli rozsahu nehody aktivovali traumaplán. Autobus přijíždějící od Brna vrazil do druhého, který na hlavní silnici vjížděl z vedlejší. Hlavní tah mezi Brnem a Znojmem byl kvůli nehodě pět a půl hodiny uzavřený.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ostravský mrakodrap se začne měnit na bytovou rezidenci podle Jiřičné

V Ostravě začne v pondělí rekonstrukce takzvaného Ostravského mrakodrapu podle projektu architektky Evy Jiřičné. Budova se zvýší o dvě patra a po dokončení bude měřit 72 metrů. Ve 24 podlažích vzniknou byty. Největší obytná budova na území Ostravy byla postavena na konci 60. let. Od roku 2013 je ale kvůli nefunkčnímu opláštění a nevyhovujícím bezpečnostním parametrům prázdná.
včera v 11:02

VideoZvýšená prašnost trápí obec na Karlovarsku, může za ni výrobna steliva

Božičany na Karlovarsku trápí zvýšená prašnost. Stojí za ní výrobna kočičího steliva, kterou provozuje společnost Sedlecký kaolin. Podnět tamních obyvatel už začala prověřovat Česká inspekce životního prostředí. Ta uvedla, že již v provozovně provedla kontrolu z hlediska ochrany ovzduší, o případných sankcích ale zatím inspekce nerozhodla. O okamžitou nápravu požádalo výrobce steliva i vedení obce.
včera v 10:07

Bouřky postupovaly řadou míst Česka

Studená fronta přinesla do Česka bouřky. Podle radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od odpoledne postupovaly směrem od jižních Čech přes střední Čechy, Pardubický kraj nebo Vysočinu až na Moravu a do Slezska. Silně pršelo i v Praze a po 22. hodině opět v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Meteorologové lokálně hlásili kroupy a silné nárazy větru, kvůli nimž pro Moravu zpřísnili výstrahu. Před bouřkami na zbytku českého území platila výstraha s nízkým stupněm nebezpečí.
17. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:20

VideoNa stezce kolem řeky Lužnice obnovují visutou lávku

Klub českých turistů obnovuje visutou lávku na stezce kolem řeky Lužnice mezi Bechyní a Týnem nad Vltavou. Loni ji zničil padající strom. Lidé na ni přispívají ve veřejné sbírce. Lávka je součástí první evropsky certifikované trasy u nás. V Česku jsou jen dvě takové. Ta druhá je v Krušných horách. V pátek ke skále nad Lužnicí pracovníci upevňovali železné nosníky, ty ale museli na místo nejdřív přepravit přes vodu.
17. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.