Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad, který archeologové našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše, které jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen, řekl ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Poklad čítá 102 mincí, k vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.
„Nález je z numizmatického hlediska nejvýznamnějším mincovním pokladem na území dnešního Moravskoslezského kraje za posledních sto let. Jedinečné je zejména množství nalezených zlatých mincí. Jde o třicet kusů uherských dukátů. Výjimečný je i stav dochování a vzácnost některých exemplářů,“ uvedla proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a kurátorka numizmatické sbírky Slezského zemského muzea Ilona Matejko-Peterka, která mince analyzovala.
Celkem se na jednom místě našlo třicet zlatých a 72 stříbrných mincí. Mince částečně pokrývala zemina a korozní produkty, některé stříbrné mince byly slepeny do svazků o několika kusech. Jejich určení umožnil náročný konzervační zásah a digitalizace.
Mince za až tři a půl milionu
Podle stáří minci je zřejmé, že poklad byl do země uložen po roce 1479. Obsahuje třicet zlatých uherských dukátů, 63 pražských a devět míšeňských grošů. „Předběžně lze říci, že se tržní hodnota nálezu pohybuje okolo částky 1,2 milionu korun. Kulturně-historická hodnota představuje zhruba trojnásobek tržní hodnoty, může se tak pohybovat kolem 3,5 milionu korun,“ řekla Matejko-Peterka.
Kurátorka dodala, že na základě hodnotového poměru nalezených mincí stanoveného reformou Jiřího z Poděbrad v roce 1469 a po jejich následném přepočtu na tehdy nejčastěji používané pražské groše se dostala na celkovou hodnotu třináct kop pražských grošů, kdy jedna kopa je šedesát grošů. Za tuto částku se dalo pořídit například šest koní nebo 26 sudů piva.
„Běžný řemeslník, například lamač kamene nebo tesař, si v dané době denně vydělal přibližně tři groše, nádeník či ponocný jeden až dva groše,“ řekla Matejko-Peterka. Dodala, že uložení mincí do země pravděpodobně souvisí s neklidnou dobou po česko-uherských válkách, kdy na Opavsku vládl Jan Korvín, jehož v čele vévodství v roce 1501 vystřídal český král Vladislav II. Jagellonský.
Výstava v Obecním domě
Archeologové dělali záchranný výzkum v místě kvůli rekonstrukci krajského školského zařízení. „Nález mincí i odkrytí středověkých hradeb považuji za důležitou kulturně-historickou událost. Dokonce se zvažuje, že část hradeb bude na dvoře školy ošetřena a zachována jako prezentace historie tohoto místa,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo (KDU-ČSL).
Mince které jsou v majetku státu, budou teď k vidění v Obecním domě v Opavě, následně mají být uloženy v ostravském archeologickém depozitáři. „Budeme s památkáři jednat o výpůjčkách,“ dodal Curylo.
Opavský hrad na počátku 15. století vybudoval tamní vévoda Přemysl I. mimo území města. V souvislosti s výstavbou byla rozebrána přilehlá část městské hradby a na jejím místě vzniklo předhradí vsunuté do městského intravilánu. Hrad od předhradí odděloval obezděný příkop, předhradí vůči městu vymezil další příkop a pravděpodobně val s palisádou či jiné lehčí ohrazení.
Na přelomu 16. a 17. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který sloužil potřebám hospodářské správy opavské knížecí komory. V letech 1891 až 1892 byl zámek zbořen a na jeho místě vznikly budovy vzdělávacích institucí, jejichž nástupci jsou dnes Základní škola Praskova a Mendelovo gymnázium.
