Korálky, ozdobné spony, vzácné stříbrné mince z Itálie, ale také zbraně jako například šípy a kopí. Tyto artefakty našli archeologové ukryté v hrobech příslušníků vládnoucí elity germánských Langobardů na jižní Moravě.
Archeologové odkryli na Moravě hroby langobardské elity. Nalezli mince, zbraně i zvířecí kostry
Pohřebiště Mušov-Roviny, kde pokračuje systematický terénní výzkum, je vůbec největší známou nekropolí z doby stěhování národů, která se nachází severně od středního toku Dunaje. Rozkládá se v místě, kde se podařilo objevit také starší pohřebiště z doby římské, tedy z prvního až čtvrtého století našeho letopočtu.
Archeologové tam nově identifikovali a prozkoumali více než osmdesát hrobů z první poloviny šestého století, kdy jižní Moravu osídlil germánský kmen Langobardů. Nevydrželi tam ale dlouho – jen několik desetiletí poté střední Evropu opustili, zamířili na jih a přesunuli se do severní Itálie.
- Byli to příslušníci západogermánských kmenů pocházející z dolního Labe. Ve čtvrtém a pátém století táhli přes Čechy a Moravu do rakouského Podunají.
- V šestém století vytlačili z jižní Moravy východogermánský kmen Herulů. Obsadili celou západní část Karpatské kotliny, odkud odešli v sedmdesátých letech pátého století Ostrogóti.
- Mezi šestým a osmým stoletím vládli na troskách římského impéria většině Apeninského poloostrova, jejich odkaz se dodnes propisuje do názvu severoitalského regionu Lombardie.
Langobardská elita na Moravě
Letošní výzkum odhalil část nekropole s řadou hrobů elitního charakteru. „Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ popisuje vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová z Archeologického ústavu.
V bohatých ženských hrobech archeologové nalezli předměty související s oděvem, jako jsou spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků a součásti opasků. „Zajímavým objevem je hrob ženy, která tam byla uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny. Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ uvádí vědkyně.
V mužských hrobech se dochovaly hlavně zbraně, jako jsou hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny. Výjimkou nejsou ale ani objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů nebo samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších („knížecích“) hrobů na zkoumaném pohřebišti.
Stříbrné mince
„Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí z hrobu číslo 100 na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny šestého století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ konstatuje Loskotová.
Letošní objevy výzkumníků z brněnského Archeologického ústavu AV ČR potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z významných mocenských center na politické mapě střední Evropy první poloviny šestého století. Celkem tam fotografické záběry z letadel odhalily přes 250 hrobů.