Archeologický ústav Akademie věd České republiky

Bagry začaly pracovat na dalších místech u dosud chybějící části Pražského okruhu. Auta by tam mohla jezdit za tři roky, poslední část okruhu má být postavena do roku 2030. Mezi Běchovicemi a Úvaly se do výzkumu pustili archeologové. Ti již objevili nálezy ze starší doby železné a z doby římské. Očekávají také předměty z mladší doby železné až po vrcholný středověk.

Zlatý šperk nalezený loni při orbě v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové. Potvrdili to experti, kteří nález zkoumali. Podle nich šlo o ozdobu hlavy. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích, řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Předmět bude do konce týdne vystaven v bruntálském zámku. Ve střední Evropě je doba bronzová datována přibližně 2300 až 800 let před naším letopočtem.

Korálky, ozdobné spony, vzácné stříbrné mince z Itálie, ale také zbraně jako například šípy a kopí. Tyto artefakty našli archeologové ukryté v hrobech příslušníků vládnoucí elity germánských Langobardů na jižní Moravě.

V centru Staré Boleslavi začnou kvůli další části archeologického průzkumu a opravám kanalizace částečná dopravní omezení. Od pondělí projedou řidiči kolem Staroboleslavské brány jen jedním pruhem. S úplnou uzávěrou mezi částmi souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav se počítá od 3. července. Práce jsou plánované zhruba do konce září. S opravou kanalizace chtělo město začít původně v dubnu. Muselo ji kvůli průzkumu, který je nyní zhruba ve třetině, pozastavit.

Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky (AV ČR) objevil v Ománu pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů, kompletní náhrdelník a skalní rytiny. Unikátní nálezy přispějí mimo jiné k lepšímu poznání historie a klimatu ománské pouště.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po poslední době ledové před zhruba 20 tisíci lety výrazně změnila. Prokázal to mezinárodní výzkum, v němž genetici spolu s antropology a archeology prozkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili před 50 až pěti tisíci lety před naším letopočtem. Studie, která vyšla v odborném časopise Nature, zpracovala i tři případy z Moravy, takže díky ní víme víc o podivném vymizení tamních lovců mamutů.

Nový ředitel Archeologického ústavu Brno chce rozvíjet mezinárodní vědeckou spolupráci a věnovat se hlavně tématům, která mají pomáhat i současné společnosti. Důraz bude klást i na vysvětlování výzkumu široké veřejnosti, vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi.