Zlatý šperk nalezený loni při orbě v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové. Potvrdili to experti, kteří nález zkoumali. Podle nich šlo o ozdobu hlavy. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích, řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Předmět bude do konce týdne vystaven v bruntálském zámku. Ve střední Evropě je doba bronzová datována přibližně 2300 až 800 let před naším letopočtem.
Zlatý šperk objevil loni soukromý zemědělec při práci na poli. Nyní je součástí archeologické sbírky krajského muzea na zámku Bruntál. Od nálezu jej zkoumali experti z bruntálského muzea a Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.
„Společně potvrdili prvotní odhady, že se jedná o šperk z mladší doby bronzové, který jistě patřil osobě z vyšší společnosti,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) s tím, že výzkum původu předmětu bude pokračovat.
Náměstek hejtmana pro kulturu Lukáš Curylo (KDU-ČSL) uvedl, že podle odborníků byl šperk s největší pravděpodobností ozdobou hlavy. „Měří necelých 50 centimetrů, široký je devět centimetrů a váží 56,5 gramu. Vyrobený je hlavně ze zlata s příměsí stříbra a mědi. Je to jedinečný exemplář na území České republiky,“ řekl a upřesnil, že materiál šperku je z 85 procent zlato, ze 14 procent stříbro a jedním procentem měď.
Pár dní bude vystaven v Bruntálu
Ještě před tím, než se exponát vrátí do rukou odborníků, bude si ho moci prohlédnout veřejnost. V Bruntále bude vystaven od 2. do 5. listopadu. „Očekáváme veliký zájem. Denní prohlídková kapacita dosáhne 250 osob, takže také s ohledem na bezpečnostní opatření doporučujeme rezervaci termínu prohlídky,“ řekla ředitelka Muzea v Bruntále Ema Havelková.
V souvislosti se starším nálezem v Polsku archeologové z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd plánují navázání spolupráce s tamními kolegy.
„Velmi zajímavým zjištěním pro náš tým byl objev takřka totožného předmětu v Polsku. Rádi bychom s tamními kolegy navázali spolupráci a společně hledali souvislost mezi oběma předměty,“ řekl ředitel Archeologického ústavu AV ČR v Brně Balázs Komoróczy.
Polský šperk se nedochoval
Jeho tým už nyní pracuje s řadou hypotéz, jednou z nich je, že oba šperky pocházejí ze stejné místní slezské produkce. „Podobné nálezy s sebou přinášejí velké množství nepotvrzených domněnek a je nesmírně zajímavé odkrývat tajemství tisíce let starých předmětů,“ řekl.
Doplnil, že polský nález se nedochoval, k dispozici je pouze jeho dokumentace, díky které jsou známy jeho přibližné rozměry a motiv výzdoby, který je až na drobné odlišnosti stejný jako na předmětu z Opavy.
O původní využití zlatého šperku, který našel loni koncem září soukromý zemědělec na Opavsku při sklizni řepy, se vedou spory už od nálezu. Nejprve se experti domnívali, že jde o diadém, později zvažovali, že je to spíše ozdoba pravěkého koženého opasku. Podle posledních výsledků bádání jde skutečně o ozdobu hlavy.
