Doba bronzová

Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště nitranské kultury na střední Moravě, odkryli ho při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště ze starší doby bronzové patří mezi nejvýznamnější objevy tohoto výzkumu. Pracovníci z Archeologického centra Olomouc odhalili sto třicet hrobů, čímž se lokalita stala největším nalezištěm této kultury.

Zlatý šperk nalezený loni při orbě v Opavě-Kateřinkách pochází z mladší doby bronzové. Potvrdili to experti, kteří nález zkoumali. Podle nich šlo o ozdobu hlavy. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích, řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová. Předmět bude do konce týdne vystaven v bruntálském zámku. Ve střední Evropě je doba bronzová datována přibližně 2300 až 800 let před naším letopočtem.

V Německu se povedlo najít bronzový meč vyrobený před více než třemi tisíci lety. Je ale tak zachovalý, že se „leskne jako nový“, tvrdí úředníci.

Dvacítka vzácných předmětů z doby železné a bronzové původem ze Sýrie je k vidění v Národním muzeu. Čeští odborníci na restaurování a konzervování se ve spolupráci s archeology podíleli na jejich záchraně, a to v rámci vládního programu, který má pomoct ochránit světové kulturní dědictví ve válkou zasažené Sýrii. Výstava s názvem Obnovená tvář potrvá do 10. května.

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Asi čtyři tisíce let staré hroby ze starší doby bronzové objevili archeologové na Olomoucku. Ve stejné lokalitě narazili i na slovanské pohřebiště z období Velké Moravy. Obě kultury pohřbívaly v témže místě s odstupem tří tisíc let. Podle archeologů je to neobvyklá shoda. Odkryli i hroby dvou bojovníků.

Archeologové z trasy budoucí dálnice D35 v úseku mezi Sadovou a Hořicemi hlásí první objevy. K zatím nejpozoruhodnějším patří pohřebiště z doby bronzové mezi obcemi Klenice a Horní Černůtky. Kuriózním nálezem z období novověku jsou kosterní pozůstatky krávy s odříznutou hlavou uloženou v břiše. Zkoumaný úsek měří asi 10,5 kilometru.

Soukromý zemědělec našel na Opavsku po sklizni řepy zlatý diadém z doby bronzové. Stane se součástí sbírky bruntálského muzea. Vystaven bude poprvé koncem příštího roku. Nálezce čeká odměna v hodnotě deseti procent z částky, kterou stanoví znalec. Hodnotu šperku vážícího šest set gramů znalecký posudek teprve určí.

Příčinou šíření oparů je pravděpodobně rozmach líbání v době bronzové. Vyplývá to ze studie, který vyšla v odborném časopise Science Advances. Analýza starověké DNA naznačuje, že virus herpes simplex, který způsobuje opary, se objevil v období masové migrace lidí z Eurasie do Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Lidé intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv už v době bronzové. Vyplývá to ze studie, na které spolupracovali i vědci z Česka. Analýza DNA téměř osmi set pravěkých lidí ukázala, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací. Studii vydal odborný časopis Nature.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách.

Archeologové našli v budoucí trase dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku pozůstatky sídliště, které předběžně datují do mladší doby železné. Jde zhruba o období mezi lety 480 a 30 před naším letopočtem, kdy se rozvíjela laténská kultura.

Archeologové našli v budoucí trase dálnice D55 mezi Babicemi a Starým Městem na Uherskohradišťsku několik žárových hrobů. Datují je do mladší doby bronzové, tedy zhruba do období mezi lety 1300 až 1000 před naším letopočtem. K záchrannému archeologickému výzkumu se odborníci vrátili po krátké zimní přestávce způsobené mrazivými teplotami, sdělila Lucie Trubelíková ze zlínské správy Ředitelství silnic a dálnic.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Archeologové odkryli na poli na Přerovsku keramickou nádobu s bronzovými předměty. Byly v ní zhruba tři tisíce let staré šperky, části spon a také kruhový předmět, takzvaná faléra z bronzového plechu s bohatě tepanou výzdobou. Nález z pozdní doby bronzové řadí k nejvýznamnějším archeologickým objevům v Olomouckém kraji za poslední desetiletí.

Náhodný nálezce objevil na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva, řekla archeoložka rychnovského muzea Martina Beková. Nález označila za mimořádný.