Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.
Drogy v Evropě užívali už lidé z doby bronzové, ukazuje španělský výzkum
Pohřebiště v lokalitě Es Càrritx s ostatky zhruba 210 lidí nalezli náhodou speleologové v roce 1995. V jeskyních na Menorce pak archeologové objevili mimo jiné i vázy, kde zůstaly zachované zbytky vlasů zhruba desítky lidí. Do váz byly zřejmě uloženy během pohřebního rituálu na konci doby bronzové.
Dnešní technologie umožnily vědcům z univerzit v Barceloně a Valladolidu podrobit nalezené vlasy testům, které odhalují spotřebu drog. Zkoušky pak ukázaly přítomnost tří omamných látek – atropinu, skopolaminu a efedrinu. Atropin a skopolamin patří do kategorie alkaloidů, jejichž konzumace může způsobovat například halucinace.
„Koncentrace (drog), které jsme nalezli po celé délce vlasů, ukazuje, že šlo o dlouhodobou a soustavnou spotřebu,“ uvedla badatelka Elisa Guerraová z univerzity ve Valladolidu. Vědci podle ní měli zatím pouze nepřímé důkazy o konzumaci psychotropních látek v době bronzové v Evropě. Šlo například o zbytky těchto látek v nádobách. „Je to první přímý důkaz nalezený na lidech v Evropě,“ dodala Guerraová.
Vlasy údajně patřily šamanům
Vědci se také snažili rozklíčovat, komu vlasy patřily. Jen u malé části z 210 pohřbených lidí byly uchovány po smrti právě vlasy. To prý může naznačovat, že šlo o specifickou skupinu. Podle vědců nic nenapovídá tomu, že v době, kdy bylo pohřebiště aktivní, by se společnost dělila do tříd či majetkových vrstev.
Nálezy některých artefaktů, například sošek se zvířecí i lidskou podobou, nasvědčují tomu, že v těchto společnostech existovali specialisté na náboženské rituály. Podle autorů studie tak vlasy patřily pravděpodobně šamanům, kteří se vyznali v manipulaci s látkami, jež mohou být i prudce jedovaté. „Byly to osoby, které se věnovaly léčitelství, staraly se o neduhy těla i duše,“ přiblížil archeolog Jordi Tresserras z univerzity v Barceloně.
Experti poukazují na to, že nálezy důkazů o používání drog v dávných dobách v Evropě jsou relativně vzácné. Naopak dobře zdokumentovaná je konzumace omamných látek u některých předkolumbovských civilizací, například u Aztéků.
