Drogy v Evropě užívali už lidé z doby bronzové, ukazuje španělský výzkum

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Pohřebiště v lokalitě Es Càrritx s ostatky zhruba 210 lidí nalezli náhodou speleologové v roce 1995. V jeskyních na Menorce pak archeologové objevili mimo jiné i vázy, kde zůstaly zachované zbytky vlasů zhruba desítky lidí. Do váz byly zřejmě uloženy během pohřebního rituálu na konci doby bronzové.

Dnešní technologie umožnily vědcům z univerzit v Barceloně a Valladolidu podrobit nalezené vlasy testům, které odhalují spotřebu drog. Zkoušky pak ukázaly přítomnost tří omamných látek – atropinu, skopolaminu a efedrinu. Atropin a skopolamin patří do kategorie alkaloidů, jejichž konzumace může způsobovat například halucinace.

„Koncentrace (drog), které jsme nalezli po celé délce vlasů, ukazuje, že šlo o dlouhodobou a soustavnou spotřebu,“ uvedla badatelka Elisa Guerraová z univerzity ve Valladolidu. Vědci podle ní měli zatím pouze nepřímé důkazy o konzumaci psychotropních látek v době bronzové v Evropě. Šlo například o zbytky těchto látek v nádobách. „Je to první přímý důkaz nalezený na lidech v Evropě,“ dodala Guerraová.

Vlasy údajně patřily šamanům

Vědci se také snažili rozklíčovat, komu vlasy patřily. Jen u malé části z 210 pohřbených lidí byly uchovány po smrti právě vlasy. To prý může naznačovat, že šlo o specifickou skupinu. Podle vědců nic nenapovídá tomu, že v době, kdy bylo pohřebiště aktivní, by se společnost dělila do tříd či majetkových vrstev.

Nálezy některých artefaktů, například sošek se zvířecí i lidskou podobou, nasvědčují tomu, že v těchto společnostech existovali specialisté na náboženské rituály. Podle autorů studie tak vlasy patřily pravděpodobně šamanům, kteří se vyznali v manipulaci s látkami, jež mohou být i prudce jedovaté. „Byly to osoby, které se věnovaly léčitelství, staraly se o neduhy těla i duše,“ přiblížil archeolog Jordi Tresserras z univerzity v Barceloně.

Experti poukazují na to, že nálezy důkazů o používání drog v dávných dobách v Evropě jsou relativně vzácné. Naopak dobře zdokumentovaná je konzumace omamných látek u některých předkolumbovských civilizací, například u Aztéků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Další nakažený morem v Rusku? WHO žádá informace

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla agentura Reuters. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
před 5 mminutami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 37 mminutami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 22 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.