Drogy v Evropě užívali už lidé z doby bronzové, ukazuje španělský výzkum

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Pohřebiště v lokalitě Es Càrritx s ostatky zhruba 210 lidí nalezli náhodou speleologové v roce 1995. V jeskyních na Menorce pak archeologové objevili mimo jiné i vázy, kde zůstaly zachované zbytky vlasů zhruba desítky lidí. Do váz byly zřejmě uloženy během pohřebního rituálu na konci doby bronzové.

Dnešní technologie umožnily vědcům z univerzit v Barceloně a Valladolidu podrobit nalezené vlasy testům, které odhalují spotřebu drog. Zkoušky pak ukázaly přítomnost tří omamných látek – atropinu, skopolaminu a efedrinu. Atropin a skopolamin patří do kategorie alkaloidů, jejichž konzumace může způsobovat například halucinace.

„Koncentrace (drog), které jsme nalezli po celé délce vlasů, ukazuje, že šlo o dlouhodobou a soustavnou spotřebu,“ uvedla badatelka Elisa Guerraová z univerzity ve Valladolidu. Vědci podle ní měli zatím pouze nepřímé důkazy o konzumaci psychotropních látek v době bronzové v Evropě. Šlo například o zbytky těchto látek v nádobách. „Je to první přímý důkaz nalezený na lidech v Evropě,“ dodala Guerraová.

Vlasy údajně patřily šamanům

Vědci se také snažili rozklíčovat, komu vlasy patřily. Jen u malé části z 210 pohřbených lidí byly uchovány po smrti právě vlasy. To prý může naznačovat, že šlo o specifickou skupinu. Podle vědců nic nenapovídá tomu, že v době, kdy bylo pohřebiště aktivní, by se společnost dělila do tříd či majetkových vrstev.

Nálezy některých artefaktů, například sošek se zvířecí i lidskou podobou, nasvědčují tomu, že v těchto společnostech existovali specialisté na náboženské rituály. Podle autorů studie tak vlasy patřily pravděpodobně šamanům, kteří se vyznali v manipulaci s látkami, jež mohou být i prudce jedovaté. „Byly to osoby, které se věnovaly léčitelství, staraly se o neduhy těla i duše,“ přiblížil archeolog Jordi Tresserras z univerzity v Barceloně.

Experti poukazují na to, že nálezy důkazů o používání drog v dávných dobách v Evropě jsou relativně vzácné. Naopak dobře zdokumentovaná je konzumace omamných látek u některých předkolumbovských civilizací, například u Aztéků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 18 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 19 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.