Drogy v Evropě užívali už lidé z doby bronzové, ukazuje španělský výzkum

Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, informuje o tom deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.

Pohřebiště v lokalitě Es Càrritx s ostatky zhruba 210 lidí nalezli náhodou speleologové v roce 1995. V jeskyních na Menorce pak archeologové objevili mimo jiné i vázy, kde zůstaly zachované zbytky vlasů zhruba desítky lidí. Do váz byly zřejmě uloženy během pohřebního rituálu na konci doby bronzové.

Dnešní technologie umožnily vědcům z univerzit v Barceloně a Valladolidu podrobit nalezené vlasy testům, které odhalují spotřebu drog. Zkoušky pak ukázaly přítomnost tří omamných látek – atropinu, skopolaminu a efedrinu. Atropin a skopolamin patří do kategorie alkaloidů, jejichž konzumace může způsobovat například halucinace.

„Koncentrace (drog), které jsme nalezli po celé délce vlasů, ukazuje, že šlo o dlouhodobou a soustavnou spotřebu,“ uvedla badatelka Elisa Guerraová z univerzity ve Valladolidu. Vědci podle ní měli zatím pouze nepřímé důkazy o konzumaci psychotropních látek v době bronzové v Evropě. Šlo například o zbytky těchto látek v nádobách. „Je to první přímý důkaz nalezený na lidech v Evropě,“ dodala Guerraová.

Vlasy údajně patřily šamanům

Vědci se také snažili rozklíčovat, komu vlasy patřily. Jen u malé části z 210 pohřbených lidí byly uchovány po smrti právě vlasy. To prý může naznačovat, že šlo o specifickou skupinu. Podle vědců nic nenapovídá tomu, že v době, kdy bylo pohřebiště aktivní, by se společnost dělila do tříd či majetkových vrstev.

Nálezy některých artefaktů, například sošek se zvířecí i lidskou podobou, nasvědčují tomu, že v těchto společnostech existovali specialisté na náboženské rituály. Podle autorů studie tak vlasy patřily pravděpodobně šamanům, kteří se vyznali v manipulaci s látkami, jež mohou být i prudce jedovaté. „Byly to osoby, které se věnovaly léčitelství, staraly se o neduhy těla i duše,“ přiblížil archeolog Jordi Tresserras z univerzity v Barceloně.

Experti poukazují na to, že nálezy důkazů o používání drog v dávných dobách v Evropě jsou relativně vzácné. Naopak dobře zdokumentovaná je konzumace omamných látek u některých předkolumbovských civilizací, například u Aztéků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 2 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 23 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026
Načítání...