Opary se začaly šířit v době bronzové. Lidé tehdy začali s líbáním, ukazuje studie

Příčinou šíření oparů je pravděpodobně rozmach líbání v době bronzové. Vyplývá to ze studie, který vyšla v odborném časopise Science Advances. Analýza starověké DNA naznačuje, že virus herpes simplex, který způsobuje opary, se objevil v období masové migrace lidí z Eurasie do Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Podle autorů studie tento přesun vedl k hustšímu osídlení, které zvýšilo míru přenosu, ale také k novým kulturním zvyklostem – včetně častějšího líbání. Nejstarší známý záznam o líbání pochází z rukopisu z doby bronzové z jižní Asie. O několik století později se římský císař Tiberius pokusil zakázat líbání na oficiálních akcích, aby zabránil šíření nemoci, a vědci se domnívali, že to mohlo souviset s herpesem.

Rozšíření líbání se podle nové studie časově velmi dobře shoduje s rozšířením kmene viru herpes simplex HSV-1, který se přenáší orálně. 

Virus, který má půlka planety

Výzkum vedli vědci z Cambridgeské univerzity. Stali se prvními výzkumníky, kteří odhalili a sekvenovali starobylé genomy tohoto viru, jímž je v současnosti nakaženo přibližně 3,7 miliardy lidí na celém světě.

Dosavadní genetické údaje o viru, který způsobuje opary, sahaly pouze do roku 1925. Tým však získal čtyři vzorky z lidských ostatků starých tisíce let. Vzorky použité ve studii byly získány extrakcí virové DNA z kořenů zubů čtyř jedinců. Porovnáním starých a nových exemplářů se autorům studie podařilo vytvořit odhady časové osy vývoje.

„Každý druh primátů má nějakou formu oparu, takže předpokládáme, že je s námi od doby, kdy náš druh opustil Afriku,“ uvedla spoluautorka studie Christiana Scheibová z Cambridgeské univerzity. „Zhruba před pěti tisíci lety se však stalo něco, co umožnilo jednomu kmenu herpesu předstihnout všechny ostatní. Pravděpodobně šlo o nárůst přenosu, který mohl souviset s líbáním,“ dodala.

  • Líbání je mezi zvířaty dost neobvyklé. Většina zvířat se nelíbá, ale mnoho z nich projevuje podobné chování, jako je olizování, objímání, dotýkání se tváří a mnoho dalších zvyků sociálního přístupu.
  • Naši nejbližší příbuzní, šimpanzi a bonobové, se ale líbají. Primatolog Frans de Waal z Emoryho univerzity v Atlantě ve státě Georgia zaznamenal podle BBC mnoho případů, kdy se šimpanzi po konfliktu líbali a objímali. Pro šimpanze je tedy líbání zřejmě formou usmíření. Je častější u samců než u samic.

„Svět sledoval, jak covid-19 v průběhu týdnů a měsíců rychle mutuje. Virus jako herpes se vyvíjí v mnohem delším časovém horizontu,“ řekla další z autorek výzkumu Charlotte Houldcroftová. „Obličejový opar se po celý život skrývá ve svém hostiteli a přenáší se pouze orálním kontaktem, takže mutace probíhají pomalu po staletí a tisíciletí,“ dodala.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že dvě třetiny světové populace mladší 50 let jsou nyní nositeli viru HSV-1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 4 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 5 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 11 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 11 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.