Opary se začaly šířit v době bronzové. Lidé tehdy začali s líbáním, ukazuje studie

Příčinou šíření oparů je pravděpodobně rozmach líbání v době bronzové. Vyplývá to ze studie, který vyšla v odborném časopise Science Advances. Analýza starověké DNA naznačuje, že virus herpes simplex, který způsobuje opary, se objevil v období masové migrace lidí z Eurasie do Evropy před zhruba pěti tisíci lety.

Podle autorů studie tento přesun vedl k hustšímu osídlení, které zvýšilo míru přenosu, ale také k novým kulturním zvyklostem – včetně častějšího líbání. Nejstarší známý záznam o líbání pochází z rukopisu z doby bronzové z jižní Asie. O několik století později se římský císař Tiberius pokusil zakázat líbání na oficiálních akcích, aby zabránil šíření nemoci, a vědci se domnívali, že to mohlo souviset s herpesem.

Rozšíření líbání se podle nové studie časově velmi dobře shoduje s rozšířením kmene viru herpes simplex HSV-1, který se přenáší orálně. 

Virus, který má půlka planety

Výzkum vedli vědci z Cambridgeské univerzity. Stali se prvními výzkumníky, kteří odhalili a sekvenovali starobylé genomy tohoto viru, jímž je v současnosti nakaženo přibližně 3,7 miliardy lidí na celém světě.

Dosavadní genetické údaje o viru, který způsobuje opary, sahaly pouze do roku 1925. Tým však získal čtyři vzorky z lidských ostatků starých tisíce let. Vzorky použité ve studii byly získány extrakcí virové DNA z kořenů zubů čtyř jedinců. Porovnáním starých a nových exemplářů se autorům studie podařilo vytvořit odhady časové osy vývoje.

„Každý druh primátů má nějakou formu oparu, takže předpokládáme, že je s námi od doby, kdy náš druh opustil Afriku,“ uvedla spoluautorka studie Christiana Scheibová z Cambridgeské univerzity. „Zhruba před pěti tisíci lety se však stalo něco, co umožnilo jednomu kmenu herpesu předstihnout všechny ostatní. Pravděpodobně šlo o nárůst přenosu, který mohl souviset s líbáním,“ dodala.

  • Líbání je mezi zvířaty dost neobvyklé. Většina zvířat se nelíbá, ale mnoho z nich projevuje podobné chování, jako je olizování, objímání, dotýkání se tváří a mnoho dalších zvyků sociálního přístupu.
  • Naši nejbližší příbuzní, šimpanzi a bonobové, se ale líbají. Primatolog Frans de Waal z Emoryho univerzity v Atlantě ve státě Georgia zaznamenal podle BBC mnoho případů, kdy se šimpanzi po konfliktu líbali a objímali. Pro šimpanze je tedy líbání zřejmě formou usmíření. Je častější u samců než u samic.

„Svět sledoval, jak covid-19 v průběhu týdnů a měsíců rychle mutuje. Virus jako herpes se vyvíjí v mnohem delším časovém horizontu,“ řekla další z autorek výzkumu Charlotte Houldcroftová. „Obličejový opar se po celý život skrývá ve svém hostiteli a přenáší se pouze orálním kontaktem, takže mutace probíhají pomalu po staletí a tisíciletí,“ dodala.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že dvě třetiny světové populace mladší 50 let jsou nyní nositeli viru HSV-1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...